Obsahy(1)
Světově uznávaný kambodžský tvůrce Rithy Panh se vrací do let vlády Rudých Khmerů dokumentárním filmem, v němž na podkladě vlastní knihy The Elimination (Vyhlazení) bez emocí a pomocí animace evokuje děsivé prožitky vlastní rodiny za vlády Pol Potova režimu. (MFF Karlovy Vary)
Videa (3)
Recenze (22)
Ideově upomíná na Valčík s Bašírem. Ve vzpomínkovém dokumentu si tvůrce vypomáhá animací, v tomto případě nezvyklou statickou řezbářskou prací, s níž dokáže vytvářet ilustrativní obrazy podporující vlastní slova, i když někdy, když je zasazuje do dobových černobílých záběrů, začnou barevné figurky působit nepřirozeně. Ale takový Pol Potův jakože komunistický režim v Kambodži byl. SVou cenu má i rámující téma "chybějících a trvalých obraz", které v naší paměti buď absentují (jelikož je smyl příliv času a hrůz), nebo setrvávají. ()
Nic proti tvorbě made in Cambodia, ale tohle se věru dá vydržet asi jako hodinové stání v koleně na Zbraslavi při třiceti stupních na slunci! Byl bych barbar, kdybych nedocenil jistou dávku originality a silného poselství, avšak že Pol Pot byl čůrák bych věděl i bez tohohle hlubokomyslného dojáku! A pokud jste stejně jako já úplně levý a povinná keramika pro vás byla očistcem, tak u snímku zaručeně vydržíte kratší dobu, nežli já! odpad! ()
Film Chybějící obraz není pouhým narativním dokumentem překračujícím za pomoci animace hranici subjektivního prožitku. Je naopak rozsáhlejší meditací přesahující jeden lidský osud a odrážející celý úděl národa podrobeného děsivému revolučnímu experimentu. Scény s keramickými figurkami nahrazují ony palčivé chybějící obrazy, které je nutné doplnit, aby výsledný pohled byl co nejúplnější. Pohlcující mimoobrazový komentář rytmicky navázaný na pomalý proud obrazů v až hypnotickém proudu propojuje nejosobnější zážitky s kolektivním osudem a přechází i na metadokumentární rovinu sdělující postřehy z nedokonalého hledání pravdy a marné honby za úplností. I když pro znalce této kambodžské epizody film nenabízí radikálně nové poznatky, nabízí alespoň osobní pohled z první ruky a sadu neodbytných neotázek, které čekají na zodpovězení v divákově mysli. Tímto oslovováním jednoduše není možné zaujímat lhostejnou pozici a můj pocit z filmu skutečně byl, že nesedím vně nabízených obrazů, ale jsem "tam", uvnitř oživované minulosti, kde můžu vést s tvůrcem bezprostřední a obohacující dialog. ()
První příspěvek do hlavní sekce Světový film letošního ročníku Cinema Mundi vidělo v kině Art 19 lidí... Hermína Týrlová by z nového projektu Rithy Panha měla jistě radost. Moc povedená animace (tedy hliněné figurky lidí a hlavně jejich nasnímání), naprosto skvělý zvuk, u něhož si klidně umím představit nejvyšší světové metály. Že se jedná o dokumentární film vůbec nevadí, prolínání archivních materiálů, modelů a současných záběrů se skvěle doplňuje i s průvodním francouzských komentářem Randala Douca. Není to film, u kterého se budete napětím držet rohů sedaček a nohama dřít do podlahy, ale způsob, jakým Rithy Panh dovede dramatizovat moment a současně kontinuálně vyprávět svůj autobiografický příběh, se mi moc líbil. Cinema Mundi, 2014. ()
Spíš než dokument se jedná o filmový esej a osobní zpověď režiséra, který vypráví svůj životní příběh. Obrazové záznamy z nechvalně proslulých vražedných polí Rudých Khmerů téměř neexistují nebo zmizely, Rithy Panh je tedy musí nahradit svými vzpomínkami, které jsou ztvárněny vyřezávanými figurkami. Přeživších z vražedných polí je málo, většina z otrocky pracujících skončila v hromadných hrobech tak jako figurky skončily na konci filmu v krabici. Nepodbízivá, formálně neotřelá, promyšlená a silná výpověď. ()
Galerie (9)
Photo © Les Acacias
Reklama