Cizí oběd

Milá indickoevropská koprodukce, která zas a jednou západnímu divákovi přibližuje život v ryze indické společnosti přesně tak, jaký nejen v Bombaji je se všemi svými neduhy i pozitivy. Romantické drama, které disponuje velmi silně prokreslenými charaktery ústřední dvojky, jejíž propojený příběh končí přesně tak, jako to v obyčejném životě zkrátka chodí. A to na celém filmu cením zdaleka nejvíc. [viděno na MUBI 8.10.2023] (10.10.2023)

Po nevinně vyhlížející expozici se špetkou příjemného a osobitého jídlonosičového humoru byste ani neočekávali nějakou komplexní romantickou zápletku. Batra se ale směrem k závěrečným titulkům snaží klima zahustit směrem k realitě a celému snímku tím podle mě ubližuje. Přesto jsem ale rád, že Lunchbox nedopadl jako přepálený bollywoodský exkrement nebo pateticky omšelé "má mě ráda nebo ne?". Silné 4 hvězdičky. 8/10 [KVIFF 2013] (04.07.2013)

(Láska) prochází žaludkem, (film) sází na přímočarost... Indická kinematografie – respektive její hindská část – má u nás těžce narušitelnou pověst. Bollywood působí na city, vypomáhá si množstvím přeexponovaných muzikálových čísel a váže se na tradiční prvky kultury daného regionu. Právě poslední bod nejvíce brání cizokrajnému seznámení s Indy. Lehká komedie Cizí oběd domnělý handicap nečekaně sebejistě ruší. Snímku v tomto ohledu nesmírně pomohl režisérův studijní pobyt v Americe. Cizí oběd připomíná (klasickou) hollywoodsku produkci čitelným vyprávěním i umírněným stylem. Režisér neztrácí čas s marnivými pasážemi atrakčního rázu – každý dialog, každá postava i gesto mají své místo. Umírněný humor přitom nenarušuje vážnější podtext filmu, v němž se obratně ukrývá společenská kritika. Navzdory optimistickému ladění snímek nezobrazuje idealizovanou Indii, nýbrž prvky každodenního života, o něž málokdo stojí (ruch, špína, hierarchický systém). I samotná zápletka prochází mnoha zvraty, pro něž by v běžném hollywoodském filmu pravděpodobně nebylo místo. Domnívám se, že sloučení závažného a odlehčeného napříč kulturními tradicemi je hodné následování. Snímek totiž „neopustil“ svou zem, pouze naznačil určitou propustnost dvou samostně se rozvíjejících kulturních tradic. A věřím, že ku prospěchu věci. P. S. – jídlo je zde skutečně nádherné, opět univerzálnější, než by se mohlo zdát... (MFFKV 2013) (01.12.2013)

Indové neposílají vzkazy v láhvi, ale v obědníku, neumí jezdit civilizovaně vlakem, mluvit se sousedy jinak než řvaním z okna a nepoznají jednoduchost závodních jídelen...Místo romantiky nebo čehokoliv dalšího jsem vnímal pouze sociální a kulturní rozdíly...Když už Indii, která prochází žaludkem i sdcem, tak opravdu pohodový English Vinglish... (25.05.2014)

[[ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ]] ve zkratce: zajímavá sonda do indické kultury a společnosti, vlídný a poklidný film zaměřený spíš pro evropské publikum, protože úplně chybí písničky a tanečky, takže by indy unudil k smrti ;-) (02.01.2016)