Režie:
Mamoru OšiiScénář:
Kazunori ItóKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Iemasa Kajumi, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Šigeru Čiba, Teššó Genda, Júdži Ueda, Maaja Sakamoto, Hiroši Janaka, Ginzó Macuo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (426)
║Rozpočet JPY330,000,000$-miliónov║Tržby USA $515,905║Tržby Celosvetovo $10,000,000║ Ja by som to bral ako inšpiráciu pre vznik filmu Matrix, má to úžasnú animáciu a ohlušujúcu doprovodnú hudbu, pohlcujúcu atmosféru, strhujúcu akciu, rovnako tak kostra príbehu zaujme ale je tam strašne moc rozbehnutých indícii, ktoré by potrebovali širší rozmach pre doznenie, troška doladiť a je tu úplne dokonalé. /80%/ ()
S každou přibývající minutou mě to vcucávalo víc a víc. Nejvíce se mi líbil samotný příběh se spoustou zajímavých pasáží. Vůbec netuším, jestli existuje nějaká předloha, ale velice bych rád držel knižní vydání Ghost in the Shell jako pořádně tlustou bichly, kterou bych s chutí louskal celý měsíc. A na druhém místě bych rád vypíchl hudební podkres, který GITS dodal nezaměnitelnou atmosféru. ()
Vizuálně naprosto úchvatný kousek, což Japoncům v podobně laděných filmech, vysloveně jde. Komplikovanější je to s příběhem, který rozhodně není z řady těch jednodušších. A formou vyprávění tomu také vůbec nepomáhá. Měl jsem problém se orientovat na příběh o kyborzích, když jsem zíral na to neuvěřitelné precizno v animaci. A nepomohla tomu ani skutečnost, že po první méně kecací půlce se rozjela druhá půlka, která to všechno začala tak nějak vysvětlovat. Člověk pak očekává nějakej peckoidní, kulervoucí závěr a on je vlastně poměrně tichej a k zamyšlení. Tak hodně, že jsem při nádherné meditativní hudbě v titulcích (která ostatně běžela i v celém filmu) jen němě zíral a přemýšlel, co to všechno vlastně mělo znamenat. ()
Vztah k tomuto filmu jsme navázal již na střední škole. Poprvé jsem jej uviděl v šestnácti a byl jsem schopen pochopit jen zlomek z toho, co divákovi předestírá. Avšak byl jsem natolik fascinován, že jsem se k němu cyklicky vracel. Po víc jak deseti letech a dobrých deseti shlédnutích, z čehož několik posledních projekcí jsem měl to štěstí vidět i na velkém plátně, musím konstatovat několik věcí. Tak za prvé – v rámci relativně krátké projekční doby si vždy najdu v tom „moři informací“, které GITS skýtá, další a další podněty k přemýšlení. Za druhé – přesto však tvůrci nikam nespěchají a kromě spletitého, komplexního a hluboce filozofického příběhu nezapomínají ani na pozvolné budování atmosféry pomocí dlouhých, meditativních scenérií, podpořených skvělou a originální hudbou. Za třetí – ač se jedná o film hloubavý, přesto obsahuje dvě z nejlepších akčních sekvencí/přestřelek vůbec. Za čtvrté – ať jsem jej viděl kolikrát jsem chtěl, nikdy jsem se nenudil, vždy mě vtáhl do svých sítí a nepustil od začátečních titulků až do mrazivého konce. Za páté – ten film se až zrůdně vymyká z řádu času. Nejenom, že se do malého prostoru vejde mnohem více, než by mělo, ale navíc ten film nestárne. Není to jen díky vizionářství scénáristy a fantazii tvůrců, ale též v animované povaze, díky níž není potřeba využívat speciálních efektů, či třeba CGI, jež obojí má tendenci rychle stárnout. Spolu s Blade Runnerem, Solaris a Stalkerem nejpodnětnější sci-fi, které jsem zatím viděl. ()
Po hudební i vizuální stránce vcelku zajímavé, ale ten příběh.. Dá se shrnout do jednoduché otázky a ještě jednodušší odpovědi: Může mít stroj duši ? No může... A co dál ? Všechno ostatní mi chybělo,nepochopil jsem proč je tato otázka vůbec položena a ani poučení (?), hrozbu(?), poselství(?) v odpovědi. Možná jsem se na to jen špatně naladil nebo mi Ghost in the Shell nedostatečně hacknul ducha:) ()
Galerie (79)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (11)
- Pro zvýšení realističnosti odjel štáb mimo Japonsko, aby mohl testovat různé zbraně a způsob, jakým ničí různé předměty. Vidět je to obzvláště v závěrečném souboji, kdy střelba do kamene nevydává žádné jiskry, které jsou do mnohých jiných filmů dodávány pro dramatický efekt. (Harroc)
- Dlouho dobu se spekulovalo, v jakém městě se příběh odehrává, protože ve filmu se o tom nemluví. Spekulovalo se, že jde o Tokio, ale režisér řekl, že město je vytvořené podle Hong Kongu. Navíc pivo San Miguel, které pijí některé postavy, je velmi oblíbené právě v Hong Kongu. (Harroc)
- Kód běžící na začátku filmu na pozadí reprezentuje zakódovaná jména filmového štábu. (gauron666)
Reklama