Medvídek Pú: Nejlepší dobrodružství

První z dlouhometrážních Púů. Ačkoli mám Medvídka Pú rád, tento hodně dlouhý celovečerák mě pořádně nedostal. Dle mého názoru jsou i lepší dlouhometrážní filmy s Púem. Ale písnička Medvídek Pú je velmi povedená včetně krásné dětsky milé hudby v celém filmu. Další písničky už nejsou tak dobré, je jich i víc než by bylo zdrávo. Ale slušné setkání se všemi hrdiny. Dabing zde: http://dabingforum.cz/viewtopic.php?f=3&t=20907. Hudba: Buddy Baker (21.12.2014)

Kreslená klasika, kterou jsem měl štrašně rád, když jsem byl ještě dítě. Příjemnou společnost plyšového medvídka, tygra, oslíka a mnoha dalších jsem si vždy užil. A i teď, když jsem se na to z hecu podíval, pořád jsem se smál a na hodinu se vrátil do dětských let. Navíc výborný český dabing nemá chybu. Určitě doporučuji dnešním dětem, aby Medvídka Pú rozhodně zkoukly. (16.12.2010)

Jako malá jsem tuto pohádku neviděla. Měla jsem jen nějakou knížku, omalovánky a plyšového Medvídka Pú, kterého jsem měla moc ráda. Zbožňovala jsem ty obrázky a všechna ta roztomilá zvířátka až do doby, kdy jsem tento film shlédla. Najednou byl z Medvídka Pú hloupý břídil, co jenom jí med nebo myslí na to, jak jí med. Oblíbený Ijáček, kterého mi bylo vždycky líto, protože stále ztrácel ocásek, promluvil starým basem a vystěhoval Prasátko z jeho domečku, aby tam mohla bydlet Sova. Nikdo na to nic neřekl, Sova se nijak nežinýrovala a z Prasátka byl najednou bezdomovec ... to byla jediná chvíle, kdy se Pú zachoval přátelsky a nabídl Prasátku spolubydlení. Vůbec jsem tento příběh nepochopila. Pokud měl naznačit dětem, aby nelpěly na materiálnu, bylo by asi vhodné, kdyby to z toho ty děty mohly pochopit. Jinak si to neumím vyložit. Celý snímek mi přišel zdlouhavý, písničky mě tentokrát vůbec neoslovily a ten psychedelický sen byl opravdu hrozný. Nemohla jsem se rozhodnout, zda dát dvě nebo tři hvězdy, několikrát jsem to změnila, ale nakonec zůstávám u dvou, protože obrázky jsou sice krásné, ale na povedený film to nestačí. Navíc když to srovnám s o dvacet sedm let starší Popelkou, která je okouzlující, nemůžu dávat hvězdy jen za dětskou nostalgii. (17.06.2011)

"Kouzelná a roztomilá dobrodružství Medvídka Pú těší děti i dospělé na celém světě už řadu let." Presne tak i keď detské časy mám už dávno za sebou (i keď je pravda, že ja budem večné dieťa) Macko Pú ma rozhodne potešil. Najviac však môj obľúbený Tiger. Film som videla v originále a bez titulkov, trošku som sa toho obávala, že nebudem dobre rozumieť ale našťastie to bolo naozaj jednoduché. Skôr mi robili problémy prízvuky niektorých zvieratiek ako napr. toho hlodavca ako samotné anglické vety. Občas som proste nemala vôbec šajnu čo vravel za slová. Tak či tak to bolo príjemné a zábavné. Veľmi vydarená disneyovka. Tu dokonca aj ten med vyzeral chutne a mala som naň chuť a to ja med nemusím. Ale keď som si predstavila ako naozaj vyzerá aj ma tá chuť akosi prešla. Mimochodom originál dabing Macka Pú naozaj stojí za to. (18.04.2014)

Uplynulo již asi přibližně 7 let od doby, kdy jsem tuto starší disneyovku viděl naposledy, a tak jsem se rozhodl tuto skutečnost vyvrátit a podívat se na celý tenhle tradiční filmeček znovu a mohu pronést, že jsem toho tedy opravdu nelitoval. Dnes se již už ani malilinko nedivím, že tato disneyovka byla, stále je a nadále bude mou druhou nejoblíbenější ze všech ipřesto, že jsem disneyho filmy ani seriály nikdy moc nemusel a pořád nemusím. Příběh hodného malého chlapce Kryštůfka Robina a jeho plyšových přátel se také hodně odrazil i v mém dětství. Pamatuji, že jsem si vždy jako malý také hrál s plyšáky a jinými hračkami a prožíval s nimi podobné zážitky jako náš Kryštůfek Robin. Všechny postavičky mě pěkně a vřele pobavily a neustále baví dál, především Tygr, to byl pro mě vždy největší sympat'ák, jenž viděl většinu příhod vždy zvesela a s úsměvem podobně jako Buck z Doby ledové 3. On ten Tygr si podle mého skromného názoru k sobě umí přitáhnout nejen většinu dětských (a nejen těch) diváků, ale také je skvěle pobavit. Např. jeho výborný zpěv, jímž vždy představoval sám sebe nebo jeho ,,slosi a lahvice'' (mimochodem tu písničku o slosech a lahvicích naprosto miluji) či jeho zimní hrátky s klokánkem Rú (mně stejně Tygr připadá jako by byl Rúův otec a Rú jeho syn). Musím nutně podotknout, že je ohromná škoda, že tento krásný a milý film už moc v dnešní době nedávají v televizi, a tudíž není již moc k vidění. Stejně ho budu vždy milovat, případně ho budu velice rád pouštět svým dětem, jestli nějaké budu mít. 100 % (31.01.2020)