Aristokočky

Můj "první" film ze sedmdesátek (z těch jsem toho viděl už docela dost, takže uvozovky) a to animáč, kterých v té době moc nevznikalo a těch klasických ještě méně. Aristokočky žádnou legendární disneyovkou vskutku nejsou, jen zvířátkový film s komickým záporákem, ovšem špatný to nebylo. Čtyři číče (máma a 3 děti) žijí na zámku s madam, která je miluje natolik, že jim odkáže majetek, což se nelíbí zákeřnému sluhovi, který je odveze pryč. A začíná cesta domů. Kočičky jsou k sežrání, kresba celkem pěkná, hlavně luxusní čtvrtě Paříže mě připomenuly starou adventuru Broken Sword. Na cestě čekají různá zvířata - husy ala anglické tetky, pouliční kočky jako swingující banda, nechybí ani statečná myš a dva psi specializující se na hon motorek a aut :) Žádné napětí či dojetí se nekonalo, ale zasmál jsem se a nohou si podupoval při Everybody Wants To Be a Cat a ke 4* spokojenosti mi to stačí. Animovaný film roku 1970. (25.11.2022)

Taková rozháranější Disneyovka s jednoduchým příběhem a paletou parádních charakterů. Psi na motorce připomenou taškařice Laurela a Hardyho a strejda houser z Moravy potěší. Krásná animace, přeslazená romantická linka, vtipné hlášky. Nejde sice o klasiku, ale připomene časy kdy Myšák nejel na jistotu a experimentoval. Nie sme sliepky, sme husy. (27.08.2022)

Člověk by řekl, že když rozmazlená rodinka aristokratických koťat skončí po únosu v chudinské čtvrti Paříže, že si odnese nějakou lekci či reflexi svého snobsky zhýralého života v blahobytu. Ale houbeles, za párdenní cestu potká jen toulavého donchuána se zlatým srdcem a svérázný kočičí swingový band. Jinak dějové prázdno s přepálenými groteskovými honičkami, rozevlátými muzikálovými čísly a natahovanými humornými skeči uspává, přestože na rukodělnou Disneyho animační nádheru se kouká klasicky krásně. (15.05.2024)

Je to takové pohodové, milé, s pár jemnými humornými scénami (a pár infantilními, no, bohužel) a pro děti je to naprosto vhodné. I ty písničky se dokonce dají v klidu poslouchat, a to tyhle muzikálové animáky zrovna dvakrát nemusím. Jenže i tak jsou Aristokočky vyloženě pro děti, takže jsem z nich nic moc kromě příjemného pocitu neměl. Navíc znovu už to vidět nemusím. Ale jak už jsem psal, je to fajn a za zhlédnutí to stojí určitě. 3* (14.04.2021)

Tohle je, myslím, jedna z prvních Disneyovek, na kterých už sám Walt Disney neměl vůbec žádný podíl, tedy, že se už nestačil ani poradit o námětu, no a je to bohužel trochu poznat. Třeba jenom tím, že Disney například velice úzkostlivě dbal, aby se v jeho filmech neopakovaly nejen náměty a situace, ale ani jednotlivé gagy, no a tohle je vyloženě téměř variace na slavný film Lady a tramp, nehledě na to, že většinu lidských postav jsme už v předchozích disneyovkách tak či onak pozměněné viděli. Disneyovi tvůrci totiž po Disneyově smrti upadli do jakési "machy" a zdálo se jim, že na udržení kvality jim bohatě postačí už jen zlomek dřívějšího úsilí. Jeden z režisérů se dokonce později přiznal, že když veškerou animátorskou práci na Aristokočkách zvládli v pohodě za dopoledne, tak pak pravidelně po celé odpolední směny už jen hráli karty. Přesto přese všechno se dá i tohle celkem bez potíží absolvovat (pokud nebudete mít přehnané nároky). U nás se tento film zcela přirozeně vůbec neuchytil, především proto, že hlavní záporák je sluha (tedy vlastně proletář), no a to se rozhodně právě vládnoucím normalizátorům líbit nemohlo. Ovšem s přihlédnutím k výše uvedenému je toto jejich škůdcovství ještě relativně malé. (15.06.2019)