Černý zabiják

Zábavné parky, kde diváci jasajú pri pohľade na divoké zviera, ktoré poslúcha cvičiteľa na povel pri predvádzaní čísel. Na jednej strane dokument prezentuje vykorisťovanie kosatiek od začiatku tohto barbarstva po dnešok, a na druhej strane poukazuje na špinavé taktiky SeaWorld o zamlčovaní pravdy. Ja zasa nie som toho názoru, že cvičitelia sú úplne nevinní, keď na ne zaútočia kosatky - síce na cvičiteľov prezentovaních v tomto dokumente je vidno, že im záleží na zvieratách, a sú vlastne iba bábkami SeaWorld, lenže pre divoké zvieratá nie je prirodzené byť v zajatí, byť využívaný pre zábavu ľudí, takže im mohlo docvaknúť, že pracovať v takomto biznise nie je pre divoké zvieratá žiadny "lepší život". Rovnako ako to platí o Zoo či cirkusov. Alebo možno som iba jedna z mála ľudí, ktorí niečo také pochopili aj bez toho, aby mu niekto zdelil takúto informáciu, či mali nejaké interné informácie o zaobchádzaní zvierat ľudmi. Každou interakciou s kosatkami riskovali svoj život. Bolo iba otázkou času, kedy si kosatka vybije svoju frustráciu zo zajatia na cvičiteľovi. Takže išli do toho na vlastné riziko. (14.08.2014)

Smutné, že film, který je už skoro 2 roky starý, zde má nějakých 723 hodnocení, zatímco Avengers, kteří sotva teď vešli do kin, mají 5399 hodnocení. Jinak dokument velmi důležitý, na zamyšlení, není to sice tak drsný jak Zátoka, ale i tohle ukazuje, že lidem tam nahoře jde jen o prachy a ti dole, kteří se snaží všechny chyby shora alespoň zmírňovat, jde nakonec o samotný život. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se zakázal SeaWorld napříč celým světem, jenže to by musel být mnohem větší mediální tlak. Bohužel média stojí většinou na té špatné straně a potom nezbývá než poodkrýt pokličku právě dokumenty jako je tento...90% (07.05.2015)

V dokumentu ´The Cove´ (2009) Richard O´Barry zmiňoval SeaWorld a mluvil o tom, jak získavají delfíny a jak s nimi zacházejí. V ´Blackfish´ mluví hlavně bývalí zaměstnanci SeaWorldu o tom, jak se dostali k práci pro tuto společnost a o tom, jak pracovali s kosatkami. Tvůrci filmu se vrátí i do historie vodních představení se zvířaty, aby vysvětlili, jak jednotlivé podnikyv USA, Kanadě a Španělsku mezi sebou spolupracují, jak ošetrovatelé kosatek přilnuli ke svým svěřencům, ale na druhou stranu postupně ztráceli víru ve svého zaměstnavatele. Do povídaní se zapojují i jiní experti, kteří zkoumají chování zvířat ve volné přírodě a v zajetí a pozorují změny. Dokument směřuje k vysvětlení, proč došlo k útokům kosatek na své vychovatele. Nikdy jsem velmi nepřemýšlela nad takovými vodními představeními. Jednak proto, že takové podniky u nás nemáme, a pak mě ani nikdy nelákaly. Po zhlédnutí tohto dokumentu pevně věřím, že nikdo s tím u nás ani nebude chtít začít. Je to zbytečné utrpení pro zvířata. (12.11.2014)

This is America! Máte jednoznačné důkazy o tom, že frustrované kosatky v zajetí jsou schopny zabíjet (výpovědi svědků, fotky, videozáznamy), ale stejně tento zábavní průmysl dále přetrvává a vydělává miliony dolarů ročně. Tohle není jenom problém kosatek. Odeberte potomka jakémukoliv tvorovi, ať už to je pes, lev, tygr, opice a nebo třeba ČLOVĚK!, zavřete ho do betonového vězení s minimálním pohybem a vyžitím, a taky z toho bude frustrovaný, znuděný a nasraný - tudíž se nebude chovat tak, jako ve svém normálním přirozeném prostředí. Tyhle typy dokumentů mě vždycky seberou, ale na druhou stranu si to chce občas uvědomit, jak se chováme navzájem k sobě a k ostatním živým tvorům, s kterými sdílíme tuto planetu. (14.12.2014)

Dokument o tvorech, od kterých bychom se rozhodně měli učit my lidé, nikoli naopak. Věřím, že by nás taková kosatka naučila mnohem významnějším věcem, než učíme my je, tedy cirkusová čísla a mávání ploutví. To mi přijde, mimo jiné, jako hrubé plýtvání potenciálem těchto tvorů, soudě dle toho, co jsem si tak různě přečetl, či dověděl třeba i z tohoto dokumentu. Obecně rozhodně nejsem fanouškem věznění zvířat pro účely zábavy, např. aby si táta s mámou a třemi znuděnými ratolestmi mohli o víkendu někam zajet udělat selfíčko. Úplně mě fascinovaly rozhovory se samotnými cvičiteli, kteří kosatky samozřejmě z hloubi srdce milují, ale přitom se sami podílejí na jejich systematickém týrání. To, v mých očích, rozhodně smrdělo těžkým pokrytectvím. Pokud s něčím nesouhlasím a hnusí se mi to, tak je prvním krokem ke změně, který má možnost udělat úplně každý, přestat páchat to, s čím nesouhlasím. Nikoli pokračovat, v domnění, že kosatce ty ryby budou chutnat více, když jí je budu házet já a přehlížet pravou podstatu jejího utrpení. Na výpovědích těchto spolupachatelů je dokument bohužel vybudován, ba dokonce je více o nich, než o samotných kosatkách. A pokud se zrovna nechystáte stát cvičitelem kosatky, tak tento přístup pravděpodobně rovněž neuvítáte. Celkově je tento dokument poměrně chaotický. Skáče se od čertů k ďáblovi a poté zpět k čertům. Nemá logickou stavbu a nejsem si jistý, zda tvůrci tvořili dokument vůbec s nějakým jasně stanoveným cílem. Přijde mi, že minimálně 98 % úspěchu tohoto dokumentu je skryto ve vhodném výběru tématu. Zpracování dost těžce vázne, což je škoda. Moje poměrně nízké hodnocení tedy rozhodně není z důvodu, že bych byl milovníkem velrybí polévky či majitelem velrybího aquaparku, jen pohrdám zpracováním. Dokument se více zaměřuje na nejrůznější maličkosti kolem, místo aby se zaměřil na jádro celého problému. Navíc se mi také hnusily ty pseudo dojemné rozhovory s největšími přáteli kosatek - ctihodnými cvičiteli. To působilo vyloženě jako reklama na přátelství a dobro. Poté všechny hrozně překvapilo, když taková kosatka, čas od času, svého nejlepšího kamaráda trošku přitopila, či ochutnala. Zajímavé téma, pokulhávající zpracování. Dvě hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele FFilipCZ. (02.09.2015)