Spolubydlící (S03E11)

Musím se přiznat, že moc nechápu stylizaci sdíleného apartmánu – s něčím takovým se v reálném životě ani na pražských náplavkách fakt nesetkáte. „Berlínský model“ je v českých poměrech docela nákladný, lakování zárubní tón v tónu a výmalbu válečkem proto zrovna ve studentských (tím spíš že pronajímaných) bytech opravdu nenajdete, natož aby takovou rafinovanou výzdobu doplňovaly britské designové polštářky. V bytě, kde má mít ke všemu (a tedy nelze nepředpokládat, že i k designu) osazenstvo totálně lhostejný vztah, to působí nepatřičně. Co ovšem sedí, je paradoxně malá a šíleně zasviněná kuchyně ;) Přesto tady úplně nerozumím tomu, proč tvůrci zaměnili Krč za vltavské nábřeží – běžný byt by do příběhu zapadal důvěryhodněji. Stejně jako ostatním se i mně líbila snaha poukázat na nešvary digitálního světa, pořád ale vnímám tyto výchovné linky v poslední sérii jako příliš křečovité. I když třeba ze stylu života Kozákovy dcery jde opravdu strach – a ten je přitom velmi věcným vyobrazením reálného prožívání nejednoho čerstvě dospělého… O to víc oceňuji vývoj vztahu mezi Kozákem a Pražákem, který je stejně realistický jako obě jejich postavy. Boj s vlastním egem Pražák zatím prohrává, uvidíme, kdo z toho nakonec získá nejvíc… (15.11.2022)

To je generace, čuměj do mobilu......jaký video natočí jaká pipina na konci světa, ale jak vypadá člověk ve vedlejším pokoji nemaj ánunk. Věta, která dokonale vystihuje tenhle díl a vůbec chování mladých lidí. Kromě celého vyšetřování se mi líbil i návrat Tomášovi dcery, kdy se kromě jiného opět její život drobně v podobnosti přiblížil případu a scéna na konci je velmi dojemná. (22.11.2022)

Myslím, že ani severská dramata nevystihnou současnou podobu mezilidských vztahů jako tenhle díl. Dojímáme se (emotikonujeme) nad obrázky a videy ze sociálních sítí věcmi, které jsou pro nás nedůležité, netýkají se nás, ale musíme na ně mít (správný) názor, lajkujeme a blokujeme statusy, ale reálně jsme asi vyprahlí, ve skutečnosti se o sebe nezajímáme jako o lidi, nemáme skutečný domov ani soukromí, v osobní sféře nemáme nic, co nejsme připravení okamžitě vyměnit nebo přestěhovat. Tak jsem si zafilozofoval. Epizoda výborná, jen to zobrazuje výborné není, případ sám, poměry na pracovišti, Kozákova dcera, na níž se tedy život bez matky podepsal dost (škoda jiného obsazení). Ale ten závěr mě i docela dojal. (14.11.2022)

Spoiler: Tak jsme po nějaké době opět uviděli dceru Kozáka Majdu. Jejich vztah je pořád stejný, ale závěr potěšil. (V kontextu, kdy jsme Majdu viděli naposled. Kdo nezná, jak se Majda chová, se to může zdát naivní a hloupé) Ale je pravda, že reagovala příliš rychle na tu zorávu z mobilu. Mohli to udělat tak, že Kozák je sám doma a čas plyne. Poté by se ozvala Majda mobilem nebo zaklepala. Mezi Kozákem a Pražákem to taky jiskří. Do toho krizová manažérka. Když Pražák řekl, že končí (to se uvidí), když Čulíková řekla, že končí. Hned mě napadla scéna jako ze staré Nemocnice na kraji města, kdy ředitel dal ultimátum primářovi. Tenkrát se vrátil Sova. No není řečeno, že to tu bude stejné. Právě naopak vše hraje proto, aby Kozák odešel. No uvidíme. A potešila konečně Pražákova vyzváněcí melodie z Hříšných lidí. Akorát nevím zda to nebyla chyba, jelikož od počátku třetí řady slyším jen vyzvánění iPhonu. A věřím, že mnohým jde ředitelka na nervy a může půsovit jako karikatura. Ale bohužel tyhly typy mezi námi jsou. Potřebuje prezentace a grafy a tabulky, aby sama mohla zapůsobit výše a měla fajfku a samé se to nechce vytvářet. A navíc má jen možnost, jak ponížit Kozáka. (14.11.2022)

"Jsi ten nejlepší vedoucí, jakého znám." "Tady končím!" Jak to tak vypadá, nejhorším pachatelem je pečlivý srab. Starší kriminalisté příliš nerozumí mladým a jejich světu, ale v tomto ohledu podle mě autoři až moc tlačí na pilu. Na druhou stranu osobní život hlavních hrdinů zapadá do příběhů velmi citlivě. Jinak z vyšetřování a jeho výsledku opět mrazilo. Jak jednoduché je zabít, obzvlášť, když vlastně ani nechci... Trhliny ve starých přátelství jsou stále větší. (14.11.2022)