Díra u Hanušovic

Říkám si, jestli si filmově režisérský debutant Miroslav Krobot neukousl velké sousto. Ono je jednodušší natočit slušný dějový film, než poskládat střípky ze všedního života lidiček v díře, kde chcípl pes (zato kočka musí mít víc než devět životů). Herecky film táhne Tatiana Vilhelmová a ve vděčných vedlejších rolích jsou nezapomenutelní Simona Babčáková a Martin Myšička. Slušná hořká komedie, ale žádnou díru do světa neudělá (70%). (11.08.2014)

Takový že je náš venkov? Hmmm, znám jej sice jen z prázdnin u babičky, kam mě rodiče z Prahy posílali. Přiznávám, není to včera, ale že by se venkov tak změnil, co jsem tam nebyl? Asi ne. Nebo jestli to takhle chodí na Moravě? Možná jo, když to pan Krobot tak dobře zná, vzhledem k tomu, že je ze Šumperka. Spíš mám dojem, že si pan Krobot léči nějakou osobní frustraci z dětství, kterou nosil zamčenou kdesi hluboko v sobě celá léta, schovaný za maskou drsoně, ale s ubytkem mentální síly se rozhodl, že konečně sejme to břímě ze svých beder. Bohužel si k tomu vybral populární médium, díky kterému se s námi všemi o svou frustraci podělil. Zbytečně vulgární, nevtipný, nezajímavý, nedramatický film, který mě inspiroval jen k tomu, abych jej nikomu nedoporučil a co nejdříve na něj zapomněl. (19.01.2015)

Vezmu papír...a tužku...napíšu Bod 1. To bude začátek! Pak napíšu Bod 2. To bude konec! Mezi to napíšu nějaké ty kecy, co jsem slyšel na rautech s debily z reklamek o tom, jak žili, než přilezli dělat byznys do Prahy, a jak dodnes žijí jejich rodiny, spolužáci, prostě ostatní, co neměli tu sílu utýct z těch prdelí v horách. Parádní film z toho bude...když seženu prachy (25.12.2014)

Úsměvné počin na režisérsko-scénáristickém postu debutujícího Krobota odvážně atakuje pitoreskní charaktery obcičky "nowhere in moravia", byť má přirozeně (zřejmě chtěnou) absencí hlubšího děje nedostatečnou výživnost. Když k tomu přičtu nevěrohodnost projevu z pohledu nářečí a povšechnou přihlóplost, jsme na vcelku přijatelném průměru, které je koukatelné, ale žádné odvaz nečekéte. 60% (20.08.2014)

Jeden z nejnevděčněji zde ohodnocených skvostů českého filmu. I po několika letech ve mně jeho nálada vyvstává ostře. Existuje minimálně jeden další zasvěcený člověk, s nímž se shodnu, že tenhle film je ryze českou svébytnou obdobou Tarrova Turínského koně, samozřejmě s vlastním způsobem podání, co do vztahu ke každodenní existenci i k existenci "an sich" ve stále bezútěšnějších vnějších podmínkách. (27.03.2019)