One Direction 3D: This Is Us

Upozorňuji, že nejsem žádná jejich poblázněná fanynka, ale několik jejich písní se mi líbí a taky proto jsem se na tenhle dokumentární film podívala, abych se prostě jen o nich dozvěděla něco víc. Je to zajímavě zpracovaný dokument plný zákulisních záběrů, které ukázaly, že to jsou jen obyčejní, talentovaní kluci, co zkusili štěstí v soutěži a vyšlo jim to. Tak proč jim to nepřát? Navíc to jsou sympaťáci takže nechápu ty nenávistné komentáře. Hold závist je hnusná věc...zatímco oni dělají to, co je baví a vydělávají si tím slušné peníze, ty sedíš doma na prdeli a jelikož nevíš co se svým volným časem, koukáš se na jejich film, i přesto, že je nemáš v lásce. To je docela ironie ne? (04.01.2016)

Sem bych měl dát nějakou citaci z filmu, ale bohužel to byla taková sračka, že mi nic neutkvělo. Moje prdel je posvátná. Je to takový krucifix pro neobdařené. Můžete se k ní mlčky přiblížit, úžasle obdivovat její tvary, uznale pokyvovat do rytmu mé chůze. Když se osmělíte, můžete přistoupit blíž. Prosím, tiše. Klidně mi můžete jemnými krouživými pohyby namasírovat anální věnec, přeleštit mi beďary na fasádě, nebo mi tam nechat nějakou rozkošnou samolepku. Pokud jsem vás doposud neposral, nebojte se, zazvoňte. Vpustím vás vřele dovnitř. Jen prosím, na nic nesahat. Vše je jedinečné, spořádané, nevytřené. U vchodu si nezapomeňte vzít turistického průvodce. A hlavně mi nevyplašte hemeroidy, vždyť si tak pěkně hrají. Když si pečlivě prolezete všechny posrané záhyby, uděláte si pár fotek se záněty, obdivně prohlédnete několik desítek let staré kráphovníky a v poklidu zase odejdete, vše bude v naprostém a elegantním pořádku. Ale když mi tam neotřele vtrhne banda egoistických buzerantů, vyrazí mi dveře, začne tam vyřvávat ty svoje píčoviny, stěhovat moje hovna, vytírat vzácné semeno po dědečkovi a ještě mi tvrdit, že přesně takhle to má být, tak to se kurva neznám!!! Co vlastně bylo cílem tohoto dokumentu?! Nasrat mě?! Gratuluji, vy namyšlení kokůtci, povedlo se vám to výborně! Á, počkat... dobrý, už jsem ledově klidný. Tedy bych vám rád vzkázal, popadněte Džastýna za kundu a vyskočte z nejbližšího letadla, děkuji. (26.06.2014)

Dopředu musím říct, že jsem kapelu vůbec neznal a nejsem žádným fanouškem takového druhu hudby. Prvních zhruba 15 minut bylo poučných, kdy jsme se mohli dozvědět odkud se tento pro mě nepochopitelný fenomén vzal, ale pak už celý dokument šel z kopce a Spurlock, který se vždy vyhýbal klišé, vrství jedno za druhým, tak vidíme, jak nevychovaní dětinští puberťáci jezdí po koncertech, navštěvují různá města, dělají kraviny, povídají rádoby poučné a naučené fráze, nebo obětují pár tisíc ze svých milionů chudobě. Nic objevného, ale na odpad to taky není. (27.12.2013)

Co o tom říci? Někdo je chorobně nesnáší, někdo je bere jako modlu (to spíše ty directionerky) a někdo jako já vidí partu rádoby kluků, který mají dobrý písničky a někdy si je i zazpívá. Ovšem názor na tuto skupinu by neměl měnit povahu a postoj k dokumentu, který není nijak extra zvláštní. - 3/10 - (22.03.2015)

Jelikož rád sleduji reality show, tak znám One Direction od jejich úplného začátku. Všichni umějí, ať už lépe či hůře, zpívat, o tom se nedá pochybovat a zdají se jako pohodoví kluci. Dokument zachycoval jejich začátky a poslední koncertní turné a myslím si, že pro fanoušky je jako stvořený, to ale neznamená, že by se neměl líbit lidem, kteří One Direction moc neznají. Najdou se zde i vtipné chvilky, které mě opravdu rozesmály. Myslím, že dokument splnil svá očekávání a mně se líbil. (11.09.2013)