One Direction 3D: This Is Us

Toto není hodnocení filmu, na film se do kina nechystám, One Direction mě absolutně nezajímají, takže nevím, proč bych měla utrácet peníze za dokument o nich. Nicméně mě dosti pobavily dvě věci: 1. Film se během pár dní vyšplhal na první místo žebříčku nejrozporuplnějších filmů na ČSFD. To asi znamená, že film hodnotí pouze zamilované fanynky, které film viděly, ale jsou absolutně neobjektivní, takže dají 5*, nebo uživatelé, kteří film vůbec neviděli, ale OD jim připadají natolik odporní, že prostě dají odpad!. 2. Trailer pustili před promítáním Kick-Ass 2. Intenzita smíchu u jedné scény se tím pádem zdvojnásobila (modří už vědí). (09.09.2013)

Nemám rád tenhle druh chlapeckých skupin, které se objeví, oblbnou děvčata (a čtyřprocetní chlapce) od 10-14 let a poté zmizí a za pár měsíců je nikdo nezná, ale tenhle dokument (ačkoliv jsem ho zhlédl nedobrovolně) není takové peklo, jako poslech libovolné písně dané skupiny. Je vidět, že ti hošani, nemají v hlavě úplně nas*áno. Jen mě překvapuje, že to natočil někdo, kdo se měsíc přežíral burgerama a přitom se natáčel. (10.08.2014)

Dopředu musím říct, že jsem kapelu vůbec neznal a nejsem žádným fanouškem takového druhu hudby. Prvních zhruba 15 minut bylo poučných, kdy jsme se mohli dozvědět odkud se tento pro mě nepochopitelný fenomén vzal, ale pak už celý dokument šel z kopce a Spurlock, který se vždy vyhýbal klišé, vrství jedno za druhým, tak vidíme, jak nevychovaní dětinští puberťáci jezdí po koncertech, navštěvují různá města, dělají kraviny, povídají rádoby poučné a naučené fráze, nebo obětují pár tisíc ze svých milionů chudobě. Nic objevného, ale na odpad to taky není. (27.12.2013)

Sem bych měl dát nějakou citaci z filmu, ale bohužel to byla taková sračka, že mi nic neutkvělo. Moje prdel je posvátná. Je to takový krucifix pro neobdařené. Můžete se k ní mlčky přiblížit, úžasle obdivovat její tvary, uznale pokyvovat do rytmu mé chůze. Když se osmělíte, můžete přistoupit blíž. Prosím, tiše. Klidně mi můžete jemnými krouživými pohyby namasírovat anální věnec, přeleštit mi beďary na fasádě, nebo mi tam nechat nějakou rozkošnou samolepku. Pokud jsem vás doposud neposral, nebojte se, zazvoňte. Vpustím vás vřele dovnitř. Jen prosím, na nic nesahat. Vše je jedinečné, spořádané, nevytřené. U vchodu si nezapomeňte vzít turistického průvodce. A hlavně mi nevyplašte hemeroidy, vždyť si tak pěkně hrají. Když si pečlivě prolezete všechny posrané záhyby, uděláte si pár fotek se záněty, obdivně prohlédnete několik desítek let staré kráphovníky a v poklidu zase odejdete, vše bude v naprostém a elegantním pořádku. Ale když mi tam neotřele vtrhne banda egoistických buzerantů, vyrazí mi dveře, začne tam vyřvávat ty svoje píčoviny, stěhovat moje hovna, vytírat vzácné semeno po dědečkovi a ještě mi tvrdit, že přesně takhle to má být, tak to se kurva neznám!!! Co vlastně bylo cílem tohoto dokumentu?! Nasrat mě?! Gratuluji, vy namyšlení kokůtci, povedlo se vám to výborně! Á, počkat... dobrý, už jsem ledově klidný. Tedy bych vám rád vzkázal, popadněte Džastýna za kundu a vyskočte z nejbližšího letadla, děkuji. (26.06.2014)

Tento film mě velice překvapil. Celou dobu jsem seděla nadšeně v kině s 3D brýlemi na očích a užívala si ten zážitek a opravdu se bavila. Jsem fanynka 1D ale myslím si, že lidé kteří tento film viděli, museli uznat, že hlavně zpracované koncerty ve 3D jsou velkým plus tohoto filmu. Je to vtipné a nenucené. Dokument, který vás baví a rychle vás provede cestou vzniku až po současnost One Direction. Těším se, až se na to opět podívám. (08.09.2013)