Jako nikdy

,,ZASRANÝ, ZKURVENÝ, POŠAHANÝ BÁBY! CO MYSLÍŠ MILÁČKU? NEBYLO BY UŽ NAČASE, ABYS VYPADLA. KONEČNĚ SE NA MĚ VYKAŠLALA....“ /// Umělci. Vztahy. Lidi. Ženský… Dvě ženský kolem umírajícího chlapa. Dramatický dialogy a role, který si (nejen) podpráhově říkaj o nějakou cenu. Takový divadlo o smrti a umírání. Čekání na smrt mezi hádkama, který maj vyřešit … prostě vztahy. Připravte se na málo radosti. Ale to se asi dá vočekávat. Lidi se tady totiž maj rádi jen tím svým způsobem. Každej máme nějakej způsob. A nějaký vočekávání. I vod smrti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč dneska už nic nenamaluju. 2.) Páč českej festivalovej film. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (13.08.2014)

Uznávám, že jsem to nedokoukal do konce, takže můj odpad není úplně vypovídající a možná by se to na jednu až dvě hvězdy ještě vypracovalo. Ale to fakt nešlo, jsem hrozně dlouho neviděl takhle nudnej protivnej a nezáživnej film jako tohle. Z kina jsem odešel v životě dvakrát a tohle je jeden z těch dvou případů. Jestli to má nějakou pointu tak ji dokáže najít jen divák, kterému nevadí nudné a nezáživné zpracování a pojetí takovéhohle filmu. (16.09.2013)

Tak umělý a natažený film, až z toho bolí u srdce. Ne tedy z děje, naopak jsem si celou dobu velmi cynicky přál, aby Schmitzer konečně umřel a byl pokoj, protože konfrontace postav a pokusy o občasný humor jsou nepřesvědčivé, hysterické a nudné. Jednu sezónu po Hanekeho Lásce nemůže přijít tak jalový film a očekávat smířlivost. A jako vždy je nejhorší, že to vše je vystaveno na kvalitních základech, které naznačují, že úspěch byl tak blízko. Film každopádně potěší všechny, kteří si myslí, že pečovat o umírajícího člověka je poetické a plné dialogů o diamantech skrytých uvnitř. (11.09.2013)

Hloubavé myšlenky pokroucené prapodivnou psychologií a slibně drásavé téma zničené pochybnými hereckými výkony. Nic proti Schmitzerovi nebo Špalkové, kteří svoje party doslova dřou, ale když na jednu poctivě odvedenou scénu připadnou dvě ukřičeně odcizující, nemám moc kde brát. Producent Ondřej Trojan se po projekci nechal slyšet, že se podařilo stvořit něco, co se v tuzemsku těžko hledá, ale na světových festivalech je toho hodně - tedy dobře natočené drama o smrti a umírání. Já ho ale v těch desítkách zbytečně unavujících záběrů na sklenice, kola a krajinu nenašel. (16.09.2013)

Komorní snímek, kterému by paradoxně prospěla ještě větší komornost a především neklouzání po povrchu. Odcházení, pravá tvář lásky, vztah otec syn... No, nakousne se toho mnoho. Většinou ovšem zůstane pouze u toho nakousnutí, byť jednoho každého chutného. Ovšem raději bych sice méně soust, ale o to vydatnějších. Nerozpínat to postupující stopáží na další postavy a naivně nahlížet na nadčasová témata, ale zůstat na ploše netradičního vztahového trojúhelníku Karla - Vláďa - Jaruna, tak to by bývalo bohatě stačilo. (16.09.2013)