Dítě číslo 44

Znáte ten pocit, když máte krásné, dlouhé a všemi ženami obdivované péro, které však nechce stát? Já ne, ale po zhlédnutí tohoto filmu se do něj dokážu docela dobře vcítit. Na jedné straně mi to vcelku esteticky lahodilo a chvílemi mě to i bavilo, na straně druhé jsem se upřímně děsil nad dalším impotentním, uměle zkomercionalizovaným, plagiátorským literárním patogenem. Jako by už nebylo dost všech těch zkurvených Hery Potratů, Tvajlajtů, Hangrgejů a jejich nesčetných, stejně neoriginálních a trapných klonů. Tomáš Robert Kovář, jehož vizáž už sama o sobě prozrazuje, že se nakladateli v jeho konečníku určitě převelice líbilo, je prostě jen další Jana Rohlíková v kalhotách. Svou erektilní dysfunkci provinčního babrala vyřešil po absolvování kurzu tvůrčího sraní tím, že bezskrupulózně hodil do kopírky scénář k vynikajícímu Občanu X, doblil do něj milostné drama, jeho finále zhyzdil ukrutným holyvudským sračkoidem, no a pak už stačilo jen lubrikovat a polykat. A na světě je další slavný s-piss-ovatel, co se pouze vlastní „fantasií, pílí a kreativitou“ vykradl až na výsluní. Takže co s tím? Inu co by, z pěti jednu odervat za tu prachsprostou zlodějinu a druhou za místy naprosto kokotistické díry ve scénáři. Další už nechám s dovětkem, že být fešácký herec jako Tomáš Tvrdýy, docela by se mě dotýkalo, že mě poslední dobou ve filmech furt milostně párují s žijící reklamou na sexuální asketismus, která je s přibývajícím věkem čím dál víc k nerozeznání od Merylyn Mensna. (20.07.2015)

Kriminálka ze stalinského Ruska by snad stačila, ne? Nemuseli k tomu přidávat ještě trapný jakože mysteriózní motiv, který ale v ději skoro nevyužili. Takže si divák řekne jen: Cože? Co je to za ptákovinu, která zničila i ty poslední zbytky atmosféry dusivého strachu v totalitní zemi? Dlouhý úvod se vztyčením rudé vlajky nad Reichstagem je zbytečný, děj nijak neposunul. Že byl jeden voják hrdina a druhý se schovával, šlo ukázat i mnohem přesvědčivěji než v okázale dramatické scéně. V ději jsou nesmysly typu, že v SSSR se nevraždí, vzápětí se tam opakovaně řekne, že za vraždy bylo odsouzeno už několik nevinných lidí. Završení v bahně je nechtěně legrační. SHRNUTÍ: Rusko je země hrůz a tenhle film k tomu přidává ještě nepřesvědčivou hororovou linku. (01.02.2021)

Láká mě literární předloha, abych mohl porovnat, zda-li čtenáře (diváka) nakládá už ona, nebo je film nejvelkolepějším pohřbem přebujelých ambicí amerického velkofilmu za posledních deset let. Pár poznámek: při vší oblibě, Hardy neutáhne hlavní roli, snaha o introverta se rozbíjí o jeho huhlání a značně "omezený herecký rejstřík" [© Lima]; herecky táhnou na minimálních plochách Oldman a Kinnaman, byť hrají omezené (Gary), nebo rovnou zbytečné (Joel) postavy; pokaždé, když se objeví Kinamannův Vasili, film vybombí diváka absolutním wtf momentem, což nejlíp ilustruje celá desetiminutovka, kdy je hlavní dvojice hozena do dobytčáku; z hromady dějových linek netáhne ani jedna a smysluplné rozuzlení taky nemá žádná, takže v tom filmu je hodina navíc a další hodina chybí; samotné pátrání by nepustili ani dramaturgové Schimanského; Woodova kamera to topí ve stínech, není to temné, je to nepřehledné; a hlavně, zhruba v polovině by hlavní hrdinové skončili v gulagu, bez milosti. Dlouho jsem se u nějakého filmu tolik nestyděl. (26.07.2015)

Co to bylo? Kvůli tomuhle byl v Praze humbuk jako v poledne okolo Svatého Václava, kvůli tomuhle chtěl Ridley přecákat fasádu Národního muzea, kvůli tomuhle se na den zavřelo metro a kvůli tomuhle já šel do kina? Tak to teda pěkně děkuju, ale na něco co je ploché jako vietnamský hrudník já se můžu jít kouknout do podloubí na tržnici. Zabere mi to pět minut a nepřijdu o dvě a čtvrt hodiny života, z nichž každá minuta je stejně tak záživná, jako další taková pohádka o válce, ve které se válčí především s tím, jak udělat dobrý film. (18.06.2015)

Tak hvězda nahoru, že se vůbec nějaký režisér opovážil ukázat, jak že to v "bývalém" Sovětském svazu kdysi chodilo. Protože dnes je v módě, Rusákům lézt do prdel, kvůli vřelým vztahům a protože jde o budoucnost........to asi aby Rusa nelákalo střílet rakety. No já sem řiťolezectví nebo li rektální alpinismus nestudoval, takže sem v tom moc nevyznám, ale zpět k filmu. Ve filmu je docela dost akčních scén, ta ve vlaku mi přišla trochu zbrklá a kamera dost házela, nicméně zbytek akčních scén je v pořádku, přehledné, dobře se na ně koukalo a byli dobře drastické. Ale i vyšetřování a hledání vraha, bylo dobře napínavé, o to víc napínavější to bylo, když se do toho začal plést Joel Kinnaman, který roli psychopata zvládá na jedničku. Co mi však, ale vadilo byl lehký chaos, ze začátku ve vyprávění, kdy se naháněl Jason Clarke, což sice pak bylo odůvodněno, ale v tu chvíli sem v tom měl boršť. A druhá výtka, směřuje k odhalení vraha, které přišlo moc brzy, takže pak už to postrádalo ten nádech tajemna, né li děsu. Tak jako tak, napětí se udrželo až do konce a Hardyho západní myšlenky, stále vířili ve vzduchu. A hodně se mi líbilo, jaký vztah mezi sebou měl Hardy a Noomi, strach, nenávist, touha přežít a nakonec láska, tohle se povedlo. Co se týče konce, moc happy nebyl, když vezmete v potaz co tomu předcházelo a že stále visel strach a nedůvěra ve vzduchu. Povedený thriller který překvapil, s tradiční zápletkou, ale s netradičním vyšetřováním. (08.12.2016)