Fair Play

Státem podávaná meducína, aneb chlupaté nohy mám nejspíš po tátovi.. Chápu tu provázanost, ale já chtěl film o dopingu a ne další nastavené zrcadlo zlotřilé normalizaci, v němž se ta úmyslná šeď a uniformita obtisknou do nevýrazného vyznění. Dejte si raději do sluchátek Hurt od Johnnyho Cashe a běžte si zaběhat. Soustřeďte se na bolest, ta jediná je skutečná.. (22.10.2015)

Socialistické zřízení svlečené do naha, dostává páskem přes prdel. Zarytý komunista bude běsnit. Ukázat to nejhorší a zaobalit do toho celou společnost. Zarytý "demokrat" si bude libovat. Byly to kurvy a neštítili se ničeho. Film odhalující, ukazující, ale také utvrzující. Jsou dnešní sportovci do podobných přečinů nuceni? Ovšem, že ne. Vlastní vůle je v tomto případě důležitější, než jakékoli politické zřízení. Ztráta i znovu nalezení důvěry v sebe sama i v druhé. Snímek se mohl klidně odehrávat v současné době, nicméně režisérka zvolila jinak. Chtěla do toho politiku. Hlavně společenskou morálku vzniknuvší z politického zřízení. Chtěla to tak, a natočila to výborně. Skutečně, celková, skvělá režie, jemná hudba a především skvostné duo Geislerová s Judit Bárdos, drží mé hodnocení velmi pevně. Třetí setkání s Andreou Sedláčkovou opět výborné. [Kino Citadela - Litvínov] (05.05.2014)

Stále mi to pripadá, ako keby slovenskí filmári boli radi, že dokážu vôbec udržať kameru a správne nasvietiť scénu, prípadne dokonca (!) urobiť spomalený záber a na veci ako scenár proste nie je príliš veľa času a zrejme o ne ani nie je ktovieako veľký záujem, takže sú odsúvané na vedľajšiu koľaj. Príbeh Fair Game je až príliš obyčajný a predvídateľný, hoci, paradoxne, práve v jeho obyčajnosti, civilnosti a priamočiarosti je istá sila. Geislerová s Luknárom sú jedni z mojich najneobľúbenejších hercov, ale nemôžem povedať, že tu by ma štvali. Ale najlepšia je aj tak Judit Bárdos. A retro atmosféra. (28.12.2016)

Cieľ tohto snímku je rovnaký ako pri megalománsky úspešnom - "Hoříci keř". Jediný rozdiel je vo forme spracovania a téme. Kým prvotne spomínaný zasiahol všetky emocionálne bunky, tento mu nesiaha ani po otlak na palci ľavej nohy, ktorú prevažne všetci používame na podopieranie. Nie že by bol "Fair Play" zlým filmom ( to ani náhodou ), ale neustále sranie na socializmus a jeho praktiky ma už unavuje. Lebo "demokracia" v tomto období, ktorú si všetci aj tak vysvetľujú po svojom, "vôbec nie je" väčsím svinstvom, ako si všetci skorumpovaní, zapredaní herci z divadiel na čele s Kňažkom či zajakávajúcim sa Havlom, s kľúčmi v rukách štrngajúc - mysleli. (29.08.2014)

Doping ve sportu před rokem 1990 je u nás pořád tabu. Stále čekám na to, až Kratochvílová chlapsky (ženské rysy jsem u ní totiž nikdy nepozoroval) přizná, že anabolika byly tou dobou cool, každý sportovec je do sebe házel jak lentilky a ona by bez nich nedokázala zaběhnout ten dosud nepokořený světový rekord. Ale toho se asi nedočkám, stejně jako jiných odpovědí. A už vůbec ne v tomhle filmu, i když nám dává alespoň nahlédnout pod pokličku rychlého vzestupu našeho vrcholového sportu v osmdesátých letech. Ale Fair Play není jen o čistotě v atletice, vidím ho zároveň jako metaforu oné doby, kdy místo steroidů byl národ očkován sérem ve formě zastrašování či vyhrůžek a jen ti nejodvážnější dokázali vzdorovat a svou dávku, i za cenu represí nebo rovnou přísného trestu, odmítli .. (17.11.2014)