Režie:
Peyton ReedKamera:
Jeff CronenwethHudba:
Marc ShaimanHrají:
Renée Zellweger, Ewan McGregor, David Hyde Pierce, Sarah Paulson, Tony Randall, Ivana Milicevic, Rachel Dratch, Jack Plotnick, Melissa George, Lynn Collins (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Úspěšná spisovatelka Barbara Novak (Zellweger) se stane terčem cynického, ale neodolatelného playboye Catchera Blocka (McGregor). Po eskapádě dvojsmyslných žertů a rafinovaných schůzek překvapí vás i sami sebe nečekaným rozuzlením. (Bontonfilm)
Videa (1)
Recenze (271)
Jedničku za vizuálně dokonalé metropolitní retro, famózně stylového McGregora, přihrávače Sarah Paulson a Davida Hyde Pierce (ten člověk má neuvěřitelný komediální potenciál, narodit se o třicet let dřív, neměl by o práci nouzi) a rozpůlený záběr. Dvojku za režii, která měla korigovat jistou žánrem vnucenou předvídatelnost scénáře a Renée Zellweger, která je sice nestandardně estetická, dynamická a mimická, ale na můj omezený vkus přespříliš rozvěrně diblíkovitá. Horší známky do režisérské panu Peytonu Reedovi nepíšu. Chladné, ale zábavné. Coby šlápota mimo vytyčené trasy must see. A pro nás černobílé žrouty must must see. 85% ()
Dokonalé retro od úvodního titulku, přehnaná stylizace, muzikálová choreografie, obrazové i slovní sexuální narážky, prostě perfektní zábava. Klišé nejsou použita kvůli scenáristické bezradnosti, ale jsou přehnána a shazována. Pokud je Renée Zellweger skvělá, tak Ewan McGregor je naprosto úžasný. Hodně pozitivní překvapení. ()
První dvě třetiny snímku fungují po komediální stránce na výbornou (pousmání střídá úsměv od ucha k uchu), režisér má vše pevně v rukou a snímek až překvapuje svojí sebejistotou. Zbylá třetina (za ni by scénáristé zasloužili vytahat za uši) notně kazí výsledný dojem, avšak stále je to za čtyři hvězdičky díky jako vždy skvělému Ewanovi (snímek stojí za vidění už jenom kvůli němu), hravé (a zároveň pečlivě volené) stylizaci a D.H. Pierceovi v roli ňoumovitému šéfa. P.S. Jen je škoda, že se po "Moulin Rouge" opět nedostal ke slovu Ewanův výstavní hlas, zde to k tomu přímo vybízelo... ()
S retrofilmy, odehrávajícími se v 60. letech, mám trochu problém. Protože (bohužel) patřím k těm, kteří měli možnost (i když jako děti) báječná 60. léta zažít, myslím si, že vím něco o tom, čím lidé v té době žili, jak se oblékali, česali, upravovali, chovali, tancovali atd. Jsem tedy extrémně choulostivá na chyby, které se v těchto filmech obvykle v hojné míře vyskytují. Vždyť přece dnes není problém vyhledat si kvantum dobových materiálů a atmosféru 60. let nasát! V tomto ohledu mě velmi mile překvapil právě film Kašlu na lásku, od kterého jsem původně nečekala víc než prvoplánovou romantickou zábavu. Tady není co vytknout. Za modely Rennée Zellweger by se nemusela stydět ani Jacqueline Kennedyová, brýle Ewana McGregora by si klidně mohl nasadit Roy Orbison a to je jen to, co nejvíc bije do očí. I ve všech ostatních aspektech byl duch doby věrně zobrazen. Prostě nebýt těch provařených tváří hlavních představitelů, věřila bych, že se dívám na originál z poloviny šedesátých let. ()
Typický film na 3,5 *, tak co s tím? Vtípků a povedených gagů habaděj, výprava fantastická, kostými - radost pohledět zvlášť na růžově laděnou Reneé, roztomilé herecké výkony hlavních představitelů. Bohužel i přes svou 100 minutovou stopáž ke konci zdlouhavé, obvzlášť na začátku filmu jsem si dlouho musel zvykat na jeho snad až přílišnou střeštěnost a ... no ... chtělo by to doladit. Jinak prima zážitek pro nudný večer. ()
Reklama