Chraň nás od zlého

Tak nejdřív to připomíná pomatenou temnou mysteriozní kriminálku a pak - SPOILER !!! - je to zas nějaký vymítání kdo ví čeho z kdo ví koho -- KONEC SPOILERU. Všechno už tady bylo milionkrát, o těchhle věcech tvůrci věděj prdlajs, nebaví mě to a nudí... Ale hezkej vizual docela a tak nějak to v pohodě uteče. Ale celý to jede tak na čtvrt plynu a ne a ne ho pořádě sešlápnout ... Tuctovej průměr. (13.10.2014)

Od začátku viditelné áčko (provedení, Eric Bana...), přesto nemohu dát více jak 3,5*. Na vině je laťka, která je v první polovině filmu nastavena tak vysoko, že se člověk přímo klepe na konečné střetnutí. Satan sám však, žel bohu, nedorazí a ono "velké finále" tak zůstává ztraceno kdesi mezi non-stop narůstající gradací a náhlým happy-endem.:-( (07.01.2018)

Měl jsem asi napsat komentář hned, už si pořádně nepamatuju, o co šlo. Jasně, vymítání, náboženské bu bu bu. Ke konci to na mě působilo spíš komicky než napínavě, ale uznávám, že po celou dobu to mělo velmi dobrou atmosféru. Příběhově mě to ale příliš nevzalo a byly tam i nějaký logický zádrhele. Hodnotím průměrně, nebylo to špatný, ale chybělo tomu něco, co by to vyneslo mezi zapamatováníhodné filmy, které mám chuť vidět někdy znovu. 60% (17.11.2014)

Skotovy filmy jsou jedny z mála, co dnes skýtají aspoň jakous takous zárukou, že když chce člověk zažít pořádný horor, nemusí si už jako obvykle projít například peklem řadového spoje Českých drah do Prahy. Jmenuje se to EC, opravdu hrůzné místo, kde kultura cestování už dávno bolestivě vykrvácela. Tří a půl hodinové martýrium ve smradlavém, špinavém a přeplněném kupé, jehož sedačku, posetou nekompromisně prosezenými pružinami, by i závodní fakír označil za extrémně nepohodlnou, to jednoho navždy poznamená tak, že si příště raději ukouše nohu, než aby si ten Regyjodžet nechal znovu ujet. K tomu samozřejmě celou cestu těsně po pravici několik let poctivě zrající bezdomovec a na všech ostatních místech, včetně chodbiček, bodrá, tmavohnědá východoslovenská rodina, co se se všemi deseti hyperaktivními důkazy své nezdolné fertility, drůbeží, psy a snadno rozebíratelným mobilním obydlím vydala na západ za lepšími zítřky. Ano, takto děsivou atmosféru dokáže nasimulovat málokdo! Proto velmi vítám, pokud se to někomu podaří, a dokonce to vměstná do pouhých dvou hodin. Skot, jakož už u Synystru, pokračuje v audioexperimentech a jeho podkres, kdy tři čtvrtiny filmu slyšíme v levé bedně démonický tinitus, jak hlavnímu hrdinovi kape na karbit, to je rozhodně něco, co samovolně zbaví lůžka přebytečných nehtů a nerozhodné sebevrahy konečně přinutí odrazit se od okenní římsy. Vytváření hrůzných obrazů mu jde natolik přirozeně a s grácií, že prostě není pochyb, aby tím Košičanem už někdy nejel. Přešťastný divák je pak připosraně schopen přimhouřit žlutě svítící oči a bez problému mu odpustit těch pár momentů, kdy se ti démoni chovají tak, že by je i samotný Lucifer nakopal kopytem do prdele za alogičnost posedávání. (12.10.2014)

Se vám takhle jednou katolík Sarchie ožral pod obraz a měl stíhu z jukeboxu hrajících The Doors. A nyní je o tom komediálně policejní krimi buddy vymítačský horror "inspirovaný skutečnými událostmi", kde díky bohatosti žánrů nemáte stokrát provařená klišé z jednoho či dvou, ale hned tří žánrů. Vznikají tak situace, kdy se jednotlivá klišé potkávají v roztodivných kombinacích a vytvářejí něco zcela nového, mnohdy i bizarního až směšného, ale vždy (jakkoli nechtěně) zábavného. Kdyby se to umělo rozhodnout čím to chce být, kdyby to bylo kratší, kdyby si to naivně nenabíhalo do směšných situací (zdravíme v hrobě se obracejícího Morrisona či plyšovou sůvičku), kdyby lekačky nebyly tak laciné a dopředu avízované, kdyby Ramírez pobral špetku charismatu, kdyby McHale nebyl Jeffem z Community, kdyby tohle, kdyby tamto, tak to mohlo být dokonce i velmi dobré. Ovšem to je přeci jen až příliš "kdyby" na jeden snímek. (03.07.2014)