Pompeje

Pompeje? Kdeže, Popeye! Meče, sandály, romance a (filmová) katastrofa, v níž Pepek Harington předvádí mrazem u Zdi ztuhlou mimiku, Olív Oylová obdivuje jeho svaly a neřeší, jestli bude mít za pár hodin v ústech magma nebo smegma, poletující popílek plní funkci špenátu a nad tím vším otrávený Bluto Kiefer dumá, jak z celého projektu vycouvat do 24 hodin. Ani se Vesuvu nedivím - já mít pod sebou takovou blamáž taky vybouchnu. Scházel už jen Brosnan, aby vysvětlil vulkánu, že o tom kdy se bude soptit, rozhoduje on.. Když už Anderson viděl Neapol, měl to rčení dotáhnout do konce.. (06.10.2014)

Po zjištění, že půjde o akční katastrofickou romanci mé nadšení lehce opadlo (teaser trailer totiž působil spíše jako nefalšované historické drama), nicméně nakonec jsem na film přeci jen vyrazila a peněz nelituji. Paul W.S. Anderson, jehož žánrová nevyhraněnost mě nepřestává udivovat, se tentokráte pustil do zfilmování jedné z nejprofláklejších (myšleno v dobrém) přírodních katastrof v dějinách lidstva a světe div se, výsledek je překvapivě dobrý. Ano, něco jako zkáza Pompejí by si určitě zasloužilo dramatičtější pojetí, které by se více zaměřovalo na samotnou katastrofu než na typicky "hollywoodský" příběh, ale pevně věřím, že se časem taky dočkám(e).:-) Andersonovy "Pompeje" si na nic nehrají, netouží po titulu blockbuster roku (to by nešly do kin v březnu), jejich primárním úkolem je diváka - lze-li to tak vzhledem k náplni snímku říct - pobavit. Film je to nenáročný, pěkně udělaný (nevím, jaké je 3D-čko, ale záběry na řítící se materiál obklopený popelem mohly vypadat dobře...), za zvláštní zmínku určitě stojí práce Clintona Shortera, jenž nenápadně zamaskoval ostatní nedostatky (navíc mě momentálně nenapadá žádný jiný film, který by měl po celou dobu svého trvání tak výrazný hudební doprovod), popřípadě Kit Harington (ten chlap je vážně kus XD) a Kiefer Sutherland, jehož slizký římský záporák je sice jak přes kopírák, ale přejete mu pomalou a bolestivou smrt a tak to má být.;-) P.S.: "Noahu", ty si můžeš jít s brekem sežrat nějakej kořínek nebo zmasakrovat pár potomků Kainových, protože tomuhle popcorňáku nesaháš ani po kotníky. (29.03.2014)

Pokud se na film díváte kvůli tomu, že vás zajímá obsah, tak bych to moc nedoporučovala. Děj celkově nic moc, půlku filmu se v podstatě nic neděje, až potom na konci se to konečně trochu rozjede, spolu s výbuchem sopky, tím to ale celkově končí. Zbytek byl už pak poměrně absurdní. Zhlédnuto hlavně kvůli Kitovi, takže takové slabší 3* (27.01.2015)

Předskokan Gladiátora. Trapné kulisy, slušné souboje, specielně s přihlédnutím k PG13, ale těch odkazů a podobností je tam příliš mnoho a jsou příliš nešikovně reprodukované na to, aby se dalo souhlasně pokývnout hlavou. Herecky je to v podstatě o ničem a scénář je jeden velký patos a matlanina všeho klišé dohromady. Takže zbyde solidní vizuál a tím to hasne. (07.09.2014)

Cha, dobrodružné fantasy a filmy odehrávající se v dobách, kdy ještě místo žárovek vládly louče, nevyhledávám, málokdy mě baví. Pompeje jsem stáhla jen kvůli 3D, ikdyž jsem si říkala, že jak se znám, u vytržení z toho nebudu. Obavy se jen zvýšily, když jsem si v úvodních titulcích přečetla jméno režiséra, kór po nedávném zážitku s paskvilovým maratónem, jenž si troufl zcela neoprávněně pojmenovat podle mojí oblíbené herní série. No, Pavlík překvapil, Pompeje na mě dýchly takovou tou pohádkově akční atmosférou, kterou jsem cítila třeba při hraní perské série. Do toho romantika v klasickém hávu chudák, dáma a slizoun, jehož měšec vládne, to holt táhne, ať už v podání Senátor-princeznička-gladiátor, nebo třeba Vévoda-kurtizána-pisálek, těch variací už tu bylo, ale když se to dobře napíše, bývá to i opakovaně zábava. Konec... to je jako Titanic, v němž vodu vystřídal oheň. Pompeje prostě nejsou vůbec originální, jen si berou od všeho osvědčeného trochu, a já protentokrát uznávám, že to je v tomhle případě dobrý tah, protože mě to mimořádně bavilo. A hlavně, co se musí nechat, to byl zase jednou film, ve kterém akci nestříhal epileptik, a byla přehledná. To je dneska u velkofilmu, v němž se to řeže o sto šest, malý zázrak. A to 3D: *** kvůli němuž jsem to stáhla? Nebylo špatné, sice nebylo výrazné nijak extrémně, ale prostorovost byla slušně znát (v tom lepším slova smyslu, než jak to bývá myšleno u trapných 2D konverzí bez efektu). Paule, normálně bych tě v tý aréně nechala nejradši pořádně vymáchat, ale tentokrát ten palec přece jen zvednu. Pompeje jsou hned po Rallye smrti tvůj nejvydařenější film. Sice hloupý, ale i tak zatraceně zábavný. 70% (16.05.2014)