Padesát odstínů šedi

Film bez děje, bez emocí, beze snahy vyvolat k postavám sympatie a uvrhnout je do jejich kontroverzního intimního vztahu daleko hlouběji, než jen sepsat povrchní sexuální smlouvu a nechat je párkrát zalaškovat v chladném luxusním sídle bez náznaku jakékoli erotické atmosféry. Tohle měl dostat onehdy do rukou Stanley Kubrick, jehož Eyes Wide Shut strčí jen kreativní prací s mizanscénou a precizním vedením "nadržených" herců tuhle bezpředmětnou ptákovinu hravě do kapsy. Zbytečný film bez jediné zapamatování hodné scény či tvůrčí obrazové myšlenky, která by rutinní dění na plátně alespoň nějak ozvláštnila a zvýraznila.. Dvě hvězdy výhradně za Dakotu, které lze její herectví uvěřit, a za dvě pěkně odvedené erotické scény, které když už nic, tak minimálně výstižně charakterizovali celou formální úroveň filmu - něco mezi snaživým uměleckým pohledem na NIC a povrchní prezentací NĚČEHO, co je pouze okrajově nakousnuto a uchytí se maximálně jako užitečná pomůcka pro studenty středních filmových škol... 40% (10.10.2015)

Pretty Woman 2. Postupem času všichni mávnou rukou nad tím, že je to plytké a často předvídatelné, když to aktuální dobu vystihuje tak trefně, s nádechem neodolatelného glamouru. Ale teď je in strašně držkovat jak je erotika nezáživná a herecky je to fádní, přičemž jsou to spíše neopodstatněné nárážky ve stylu "dav říká sračka, tak to říkam taky". Uvidíme jaký odraz společnosti bude kromě tradičních bondovek v roce 2035, ale to už bude Fifty Shades of Grey určitě blízko červeným číslům, pokud bude ČSFD a internet jak ho známe dnes ještě vůbec existovat. (16.06.2015)

"Já se nemiluju, já šukám. Tvrdě." Tak už to bývá u bohatých byznysmenů, kteří si mezi tvrdou prací, kterou představuje hypnotizování monitoru, najdou čas na kadeřníka, posilovnu, letecké zkoušky, hraní na klavír a samozřejmě na Hernu. Vždyť, kdo si hraje nezlobí a pan Grey si hraje rád. Jsem si jistý, že 90% žen by si s ním hrálo s chutí a skoro 1% by to i přiznalo, ale pan Dokonalý si k hraní našel prapodivnou trubku, která mu kazí hru a mně celkový dojem. Já bych skutečně uvítal, kdyby mezi těmi dvěma k "něčemu" došlo. Místo toho jsem sledoval hroutícího se byznysmena, který měl k Dominantovi daleko asi jako já k hezounovi a slečnu Steeleovou, která pro svou roli Podřízené neměla absolutně žádnou vlohu. Zkrátka, když je plná místnost pout, bičů, masek a řetězů, tak by z toho nemělo vylézt ani deset odstínů nudy, natož padesát. (29.11.2015)

Koukám, že zdejší panicové mají zase potřebu ukázat svýho virtuálního pindourka a rádoby sexistickejma kecama ze sebe udělat světem protřelé machos. Musím se přiznat, že na šeď se mně moc nechtělo, ale dvě věci tam na mě magnetili. Jamie Dorman, ten chlap mě naprosto rozsekal v seriálu The Fall a pak jsem byl zvědav na erotický scény. Pokud jde o první, tak Jamie mě svým výkonem opět neskutečně přijmně potěšil. Dostává psychologicky poměrně složité postavy, ale vypořádává se s nimi na jedničku. Pokud jde o Dakotu, tak u ní jsem si jist, že na castingu krom talentu byla ještě hodně podstatná postava (Jamie má teda taky luxusní postavu, to si pánové můžeme dát vzpomínek až budeme váhat mezi posilkou a hospodou ) a neokoukaná tvář. Vydařilo se. Dakota má topkovou postavu a myslím si, že pro ty dokonalý kostýmy (výborná práce vyběrů oblečení ) co měla na sobě to byla vysloveně odměna bejt na jejím těle. Pokud jde o tu erotiku, jsem taky spokojen. Rozhodně to nepůsobí rádoby provokativně, není to o sexu a kompozice erotičtějších scén vizuálně skvěle západá do obrazovýho celku. Danny Elfman dal do svý hudby nálady, co podpořily vyznění příběhu, který na mě působí jako čistokrevná ukázka lásky a jedné z nejnešťastnější zamilovanosti co jsem na plátně viděl. Ano, jasně, z logického hlediska to může působit jak románek z drůbežárny, ale copak má zamilovanost logiku, copak je racionální, pragmatická nebo se při ní od začátku ví přesně co bude potřeba podstoupit a obětovat ? Tahle vizuální lahůdka a příběhova dobrůtka ještě před mejma očima určitě zaparkuje. (12.02.2015)

Problém spočíva v tom, že Päťdesiat odtieňov nie je zas tak hrozný film, ale je dosť zlý. V prvom rade ma rozosmial na miestach, kde to tvorcovia ani neplánovali a zároveň ma rozosmial na miestach, kde to tvorcovia plánovali (naivita mladej An, rôzne gagy). Všetky tieto malé plusy sa však odohrávajú v prvej štvrťke až polovici snímku, pričom sa stále jedná o sledovateľnú, i keď dosť plytkú šou. Následne ale Päťdesiat odtieňov prejde do "fázy podpísania zmluvy".. a tam to začína byť celé na nič. Natiahnuté, nič nevypovedajúce, neustále sa striedajúce scény medzi hlavnými aktérmi, ktorí majú natoľko slabo vykreslené charaktery, že film sám o sebe utiahnuť nemôžu a nedokážu. Neviem či je chyba v scenári alebo v predlohe (hlásim sa medzi hrdých ne-čitateľov tohto predpokladám určite skvostu a medzníka v dejinách literatúry), ale skrátka to ako celok nefunguje. Suma sumárum, nebola to príšerná katastrofa v štýle tsunami na Haiti, ale menší hurikán v americkom mestečku, ktorý poničí 50% domov a odfúkne aj nejaké tie tri štyri ovečky a jedného nešťastlivca - to by na odtiene sedelo. Ale koniec koncov, videl som aj väčšie blbosti. (21.02.2015)