Re-Animátor

Majstrštyk S.Gordona. Sice mám raději jeho o rok mladší Ze záhrobí, ale Re-Animátor je prostě neodolatelný. Lovecraft patří mezi mé oblíbence, filmování jeho povídek se však málokdy vydaří. Zde dojde nejen na pořádné maso, v určitých momentech se dokonce s chutí zasmějete. Krvavé orgie v márnici nemají chybu a útočící a škrtící střeva jistě mnohým připomenou pozdější Jacksonovu zombiárnu Braindead. Erotické hrátky s useknutou hlavou jsou už jen pověstnou třešinkou... (30.04.2011)

V dnešní době nic nového a nic mi Re-Animator nemůže nabídnout. Do dalších dílů se jisto jistě nepustím, protože tohle jednou stačilo. Otravná hudba, ničím zajímavé gore a mrtvoly. Až na pár scén horor o ničem a herecké výkony ještě horší než horší, takže fakt škoda, 80.léta jsou prostě pryč.. 2/10 = 20% (29.07.2013)

Ja podobné filmy moc nemusím, ale toto mi prekvapivo sadlo. Škoda šmatlavej réžie a hercov, lebo to mohla byť ešte väčšia pecka. Totálne zvrátené, choré, vtipné a navyše sú tam samozrejmosti ako úchýlné mŕtve hlavy , nahé kozy, vraždiace črevá, postava menom Hans Gruber , hudba z Psycha a podobné lahôdky. 8/10 (10.05.2016)

I přes drobné nedostatky prostě skvělé. Může za to rozpočet, že se v exteriéru neodehraje ani jedna scéna, můžeme se divit, jak může znovuoživlá mrtvola přes kus města přenášet polonahou holku v bezvědomí v náručí, aniž by si toho kdokoli všiml, a podobně. Ale v týhle jízdě na tom vůbec nezáleží. Ani zde není tolik krve a nechutností, jak bych podle některých kometářů zde čekal, ale spousta skvělých vtipů, oživlých mrtvol lidí či kocourů, na lidi útočící střeva, useklá hlava prznící hezkou holku, ale hlavně, hlavně: Jeffrey Combs alias Herbert West. Kdykoli je na place, úroveň filmu a skvělé zábavy jde strmě vzhůru, kdykoli tam není, divák se těší, už aby se zase vrátil. Blíží se mu snad jen dr. Hill (respektive jeho část), ale jen blíží. Parádní a fenomenální horor, přesně tak, jak se patří. (23.07.2012)

Ááááj fíííl bédrrrrrrr....! alebo cítim sa omnoho lepšie. Ak sa totiž v záplave hororového braku, čo sa často sa tvári vznešene, či už Áčkovou produkciou a/alebo rozpočtom alebo účasťou známeho herca, objaví perla, je to dôvod na radosť. Nuž a radosť nepochybne k zlepšeniu nálady prispieva. Je vidieť, že Stuart Gordon sa pohyboval v divadelnom prostredí ovplyvneného radikálnymi prístupmi hipíckej a posthipíckej éry. Bez potreby explicitného vyjadrenia názoru na spoločnosť je v tomto filme prirodzene obsiahnutý. Práve na základe druhu humoru, ktorý je jednoducho skvelý. Moja krvná skupina. čo dodať. Kdeže béčko. Toto je A. A Ako sa patrí! (24.01.2016)