Volný pád

"Pro případ, že budeš potřebovat vlastní prostor." ...Můj německý oblíbenec Max Riemelt urazil od Napoly pořádný kus cesty a za těch 9 let opravdu dozrál. To samé se týká i jeho hereckého kolegy Hanno Kofflera. Oba dva pánové předvedli velmi dobré herecké výkony a typově tady k sobě pasovali. Zajímavé, emotivní, reálné. Kay měl výhodu, byl svobodný. Mark to měl o něco složitější. Láska a touha jsou silné soupeřky. Nevyzpytatelné, objeví se kdykoliv a kdekoliv a je na každém, jak se s nima popere. Přemýšlela jsem nad koncem příběhu, jaký bych si ho přála. Nakonec se přikláním k tomu, že bolestná pravda je někdy lepší, než milosrdná lež. Takže jsem spokojená. Volný pád splnil mé očekávání. (14.12.2013)

Mark míří k ideálním vrcholům společenského i soukromého života, má našlápnuto ke skvělé kariéře u zásahové policie, darem získal moderní a velký rodinný dům, má pěknou přítelkyni a očekává potomka. Ale potom se do jeho života zatoulá muž s příznačným jménem Angel a najednou je všechno jinak. Dosud pevné hodnoty jsou během krátké doby totálně rozmetány ve jménu spalující lásky k muži, kterého se sice Mark snaží vypudit ze svého života i srdce, ale citům se nedá poručit. Svým způsobem klasická situace, jakých na filmovém plátně ožilo možná už několik desítek, nicméně vývoj událostí a především závěr není tak předvídatelný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Film velice dobře pracuje s otázkou coming outu v jak pracovním (přísně homofobní prostředí policejní akamedie), tak v soukromém (rodina, přátelé) životě a předkládá nebanální důsledky, které sebou nečekané rozhodnutí hlavního hrdiny nese. Následky jsou katastrofální a situace je bezvýchodná. Mimo to jsou Hanno Koffler s Maxem Riemeltem jedním z nejpřirozenějších homosexuálních párů, jaké kdy stříbrné plátno oživilo. Jen výjimečně se stane, že by člověk mohl pocítit takřka neznatelné chvění při pouhém dotyku, vnímat každý pohled a přitom nebýt obelháván laciným předstíráním emocí. Opravdové je opravdovým a nezáleží pak příliš ani na tom, zda je to právě láska mužů. (19.10.2013)

Tohle není poetická Zkrocená hora, tady se jde tvrdě na věc. Jeden z mála filmů, ve kterém není homosexuál utlačovaným a ubližovaným jedincem. Naopak je zde predátorem a později i vyděračem. Ze sexuálních scén, kterých je tu dost, mi běhal po zádech nepříjemný mráz. Za odvahu nazývat věci pravými jmény si film zaslouží více hvězd, ale kvůli opravdu nepříjemným pocitům, je nedám. (17.10.2014)

Konečne film, ktorý ulahodil mojim zmyslom. Príbeh mladíka, ktorému sa život obrátil v jednom momente hore nohami. Je mi jasné, že to chalan nemal ľahké. Na jednej strane spokojný, zabehnutý život a na druhej niečo nové, atraktívne, vzrušujúce. Úplne chápem jeho klamstvám. Kto by chcel stratiť všetko, čo v živote nadobudol a byť spoločnosťou opovrhovaný len preto, že spoznal niečo, čo ho robilo "slobodným"? Mark bol veľmi atraktívny, rovnako ako jeho "behací" kámoš a aj vďaka tomu sa na nich veľmi príjemne pozeralo. Mark mi naviac strašne pripomínal Martina Písaříka, takže som z neho nemohla spustiť oči a pri cicmacích scénkach sa mi dokonca zatajoval dych. Záver zahrial na srdci a už sa teším na pripravované pokračovnie. (08.04.2018)

...no tak se na ně (německé filmy) podívejme... jedno příjemné překvapení za druhým... konkurence Zkrocené hory... zajímavý je dialogový minimalismus obou... pomalé tempo (jak příjemné po všech uskákaných reklamách, klipech a drama bijákách)... skvělý Koffer i Riemert (zatím jsem ho neviděla ve špatném filmu)... díky za absenci hepáče... budu se těšit na dalšího Lacanta... (06.01.2014)