Durchs wilde Kurdistan
El salvaje Kurdistán
The Wild Men of Kurdistan
Cez divoký Kurdistan
Režie:
Franz Josef GottliebScénář:
Franz Josef GottliebKamera:
Francisco MarínHudba:
Raimund RosenbergerHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Dieter Borsche, Wolfgang Lukschy, Chris Howland, Đorđe Nenadović, Werner Peters, Gustavo Rojo, Antonio Iranzo (více)Obsahy(1)
Padišáh hostí udatného Karu ben Nemsího za to, že zbavil zemi proradného bandity Žuta. Při té příležitosti se hrdina seznamuje s okouzlující Ingdžou, dcerou vůdce kmene Chaldejů. Záhy se Kara od svého věrného druha Halefa dozvídá, že jeho přítel Ahmed el Corda byl zajat a má být za vzpouru popraven velitelem tureckých vojáků Machredžem z Mossulu. Ten, ačkoli jedná z pověření pádišáha, sleduje vlastní záměry, a ani když zakročí Kara ben Nemsí, nehodlá od svých plánů na bohatství ustoupit. Dokonce se pokusí na hrdinu svalit vinu za napadení karavany, kterou cestuje Ingdža... Producent Artur Brauner, nadšený z kasovního úspěchu filmu Žut, nezahálel a jal se pokračovat v adaptacích románů Karla Maye z oblastí Orientu a Mexika, na které se nevztahovaly kontrakty konkurenčního producenta Horsta Wendlandta. Po realizaci dvoudílného projektu Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se rozhodl také další část dobrodružství Kary ben Nemsího z cyklu Ve stínu pádišáha rozdělit do dvou snímků natáčených současně. S ohledem na neúspěch filmu podle románu "Pouští", který vznikl ve třicátých letech, se producent rozhodl tuto část vynechat a přistoupil rovnou k adaptaci románu "Divokým Kurdistánem".
Po letech strávených vytěžováním jugoslávských exteriérů se poprvé produkce mayovek měla přesunout do jiných lokalit, protože vyprávění si žádalo pouštní prostředí. Po neúspěšných obhlídkách v Turecku se produkce rozhodla pro natáčení ve Španělsku, konkrétně v andaluské provincii Almería s Tabernaskou pouští, kde se tou dobou točila řada evropských žánrových produkcí. Natáčení nicméně provázela spousta komplikací a konfliktů mezi Braunerem a španělským koproducentem firmou Balcazar, a kvůli tvůrčím neshodám dokonce došlo i na odvolání režiséra, takže ačkoli je pod filmem uvedený Franz Josef Gottlieb, část dotočil Paco Perez Dolz. Rozpory během natáčení vyústily v trojici žalob, které Braunera zaměstnávaly ještě několik let po dokončení výroby. Vedle soudu se zhrzeným režisérem Gottliebem a vymáhání kompenzace na Balcazaru byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem jednoho natáčení mají být dva filmy... Jelikož stěžejní figury jsou stejné jako v případě Žuta, filmu opět dominuje herecké duo Lex Barker a Ralf Wolter jako Kara ben Nemsí a jeho věrný souputník hadži Halef Omar. Stejně tak si Dieter Borsche a Chris Howland zopakovali komediální party lorda Davida Lindsayho a jeho sluhy Archieho. Dokonce se, byť v roli jiné dívky v nesnázích, vrátila také Marie Versiniová. Hrdinného Ahmeda el Cordu ztvárnil španělský herec Gustavo Rojo, jenž se objevil již v předchozích mayovkách produkovaných Arturem Braunerem.
(Česká televize)
Recenze (76)
Zoufalá splácanina....škoda, potenciál v té předloze je mnohem, ale mnohem lepší než u indiáne. Ale co se dá dělat, taková byla doba....jinak používání některých scén bez ladu a skladu člověka většinou pobaví, někdy i popudí. Skutečně si někdo myslí, že by se panovník říše, alespoň nějak tak nominálně na úrovni tehdejších velmocí kamarádíčkoval s Karou ben Nemsím, jako nějký arabský šejk? V dalším díle téhle povedené taškařice ho dá dokonce zatknout na základě udání macharedže (v Turecku to byla funkce, ne jméno, jen tak na okraj....) a Kara ben Nemsí se osvobodí díky svému střeleckému umění. Myslel tohle někdo vážně? Přítom tahle scéna v naprosto jiných souvislostech je v prvním dle celé série - Pouští. No nic, tohle je film, stejně jako jeho pokračování, ale řekl bych, že děj je ještě víc zbastlený, než třeba v Angelice - a to už je co říct. Na druhou stranu, kdo to nemá zatížené četbou, třeba ho to pobaví. Ale celkově jsem přesvědčen, že moc ne. Přirovnal bych to k Pyramidě boha slunce nebo Pokladu Inků, kde předlohu neznám a připadá mi stejně hloupé a nezáživné. Asi je to moc poplatné dob a tehdejší úrovni evropské kinematografie. To snad i ty enderácké idiánky jsou snesitelnější. Ne o moc, ale přece jen.... ()
V prvním snímku o dobrodružství Kara Ben Nemsiho jsme se na konci dozvěděli, že se vrací zpět do Německa. Rok se sešel s rokem a máme tu snímek druhý, prozrazující, že tomu nakonec přeci jen nebylo. A aby to nevypadalo podivně, předchozí jeho čin byl ve scénáři připomenut. Oproti původního románu je příběh vůbec značně překombinovaný, ale to už u německých mayovek prostě je. Tento snímek tedy navazuje na snímek 'Žut', i když mu předchází a to románově dokonce ve čtyřech svazcích. Každopádně se ve své nové roli vrátil Lex Barker, čímž značně utrpěly -Vinnetouovky- uspěchaně natáčené ve stejné době. Tato mayovka z prostředí orientu však bohužel také veškeré nadšení ochladila. O dobrodružství sice nouze není, ale daný příběh jako by se rozpadal do menších epizod. Prostě to vypadá jako nepovedeně do celovečerního filmu sestříhaný televizní seriál. O humornou vložku se opět postaral vedle Kara Ben Nemsiho Hadži Halef Omar a samozřejmě Sir David Lindsay se svým sluhou Archibaldem, ale buď jak buď, té legrace je tady zase nějak až moc. Celkově to vypadá, jako by se režisér nemohl rozhodnout, jestli má točit skutečný dobrodružný film a nebo jen pouhopouhou dobrodružnou komedii. Vzájemně se to hodně pere a nevytváří daný celek. Děj jako takový samozřejmě opět používá známou šablonu, takže boj proti bezpráví je v plné síle. Jen to očekávání prostě nenadchne jak by mělo. ()
O dost příjemnější a zajímavější podívaná, než předchozí snímek Žut. Divokým Kurdistánem potěší v první řadě opět nádhernou „exotickou“ přírodou, stopáž je díky bohu kratší, díky čemuž snímek zas až tak moc nenudí, na druhou stranu i zde je spousta hluchých míst, příběh mohl být ještě trochu vyladěnější, závěr mi přišel hrozně zkratkovitý. Herci vcelku ujdou, tentokrát mi obsazení sedlo mnohem víc, ba dokonce jsem se i místy solidně pobavil. Každopádně pořád se pohybujeme zhruba někde v čistém průměru. Mayovky z divokého západu u mě přes to všechno pořád vedou. 5/10. ()
Oproti první části mě tenhle film hodně bavil. A přijde mi, že kdybych ho neviděl dřív, tak asi děj moc nechápu. I když u indiánů jsem ho taky nechápal. Ale přece jen národnosti Osamanské říše to je trochu jiný kalibr. A je vidět, že už tehdy neměli rádi jezídy. Jako by se od té doby nic nezměnilo... ()
TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +prostředí, hudba, výprava, zápletka, Lex Barker, vedlejší postavy –trošku zdlouhavější, slabší záporáci, složitější přehled v postavách/// Je dobře zhlédnout Mayovku trošku v jiném prostředí a herce v jiné poloze. Řekl bych, že tento film patří v řadě těchto filmů někam doprostřed. V porovnání s konkurenčními filmy se jedná spíše o nadprůměr. Hlavně filmu pomáhá krásné prostředí, hodně vyvedená hudba a předně několik postav. Pes Dojan si zaslouží pomyslnou hvězdičku. Za komediální figurky tady byly oba Angličané se svým suchým humorem a na okrasu obě dívky. Dobře se na to dívá, snad jen trošku nudí příběh. Po dějové stránce jsou i lepší části./// Celkem 70%/// ()
Galerie (13)
Zajímavosti (19)
- Premiéra filmu se konala po tiskové konferenci dne 28. září 1965 ve vyprodaném hannoverském kině Rivoli. (hippyman)
- Ve filmu zazněla melodie s názvem „Shir Habokrim“ od polského skladatele Mordechai Olari-Nozyka, kterou zkomponoval skladatel filmu Raimund Rosenberger. Původně už ale v jiné verzi zazněla ve snímku Brennender Sand (1960). (mar48)
- Natáčení bylo často velmi vyčerpávající a Lex Barker nebyl ochotný pracovat déle než 10 hodin denně. (hippyman)
Reklama