Jak dostat tatínka do polepšovny

Zdá se, že tenhle film jen tak něco nepoloží a ve svém žánru rodinné komedie zůstane ještě dlouho a zřejmě navždy nepřekonaný. Po prvním, ještě poměrně vážném rozjezdovém dílu, přišlo na řadu volné pokračování, které s sebou přineslo pohodovou letní atmosféru sálající přímo z televizní obrazovky. Preissová, Němec, Holý se svým perfektním autentickým herectvím a k nim ještě přibude milý děda Karlík. Všichni čtyři vytvářejí film, na který by se měli podívat dnešní "režiséři", aby věděli, jak se dělá kvalitní televizní film přežívající dlouhé roky bez náznaku újmy. Hudba Václava Zahradníka, kamera Petra Poláka a režie Marie Poledňákové. A ptám se, kdo se jim dneska přiblíží. Nikdo. A to tenhle film byl dělaný jako televizní. Jenže dnešní filmy s otřesnou kamerou, bych ani do televize nedal, natož do kina, jak se jich tam vehementně většina cpe. A přitom příběh Vaška a jeho rodičů je v podstatě jednoduchý, s nijak extrovní zápletkou a přesto vybalancovaný a dokonale přesný ve svých požadavcích na diváka. Nové televizní filmy můžete se jít zahrabat. 100% (26.12.2011)

Když přirozenou cestou odezněl hodnotový úhor tvrdé normalizace první poloviny sedmdesátých let, začala se spontánně prosazovat potřeba lehčích, oddechových děl "socialistického realismu"; režim, který se snažil přesvědčit sebe i veřejnost o svém úspěchu a vážnosti, se nestavěl proti. Naopak. Poledňáková se svými projekty přišla jako na zavolanou; přitom se jí podařilo víc než překonat původní předsevzetí a do velmi volného cyklu její tvorby dostat neopakovatelnou osobnost Tomáše Holého, jehož kultivované uličnictví si oblíbil a oblibuje snad každý. Skutečnost, že Poledňákové tvorba má i svůj společenský náboj (osud osamělých matek a jejich enormní úsilí o vychování běžně se v populaci vyskytujících dětí z neúplných rodin a naopak existence bariér usilujících o eliminaci těchto snah), partnerské jiskření muže, který dospěl čerstvě z adolescentnosti ke skutečně "dospělému" otcovství, aniž o tom věděl, z rozverné komedie činí dílo s podstatně většími ambicemi i poselstvím. I po mnoha letech, která upustila od jeho premiéry, si TATÍNEK uchovává svou svěžest a čerstvost. Zřejmě i v mladé a nejmladší generaci, která si ho cení především pro rozvernost, v níž jakoby se hlásila ozvěna příští doby: Ať už je z hlubin světa vyloveno cokoliv, zaslouží si to úctu a uznání, pokud v tom lze nalézt lidství, mravní zodpovědnost a uměleckou nápadidost, která si nemusí za každou cennu libovat v neskrývané negaci své neopakovatelné situace. Naopak: podle svých možností ukazuje tato pozitivní orientace dál, výš, rychleji. Ano, i to je poselství, i to je hodnota, která je něco víc než slepá ulička konzumentství naší současnosti; dnešek, který - ještě prožíván - se mění přímo před očima ve svůj opak předvídatelného, zřejmého, konformního, nudného. Se zahozeným snem, s rezignací na třeba i nevyslovitelný ideál a tužbu. (25.03.2008)

Málokdy se podaří takhle vystihnout chemii rodinného života, Marie Poledňáková je zjevně velmi empaticky vybavená scénáristka a režisérka, Tomáš Holý báječný dětský herec, na kterém to všechno vlastně stojí a on to s až překvapivou bravurou a přirozeností unese. Velmi podařená letní prázdninová rodinná komedie, ke které je stále proč se vracet... Některé televizní útěky z šedavého bezčasí normalizace měly zjevně smysl... (24.04.2011)

O dost lepší jak předchozí film, který byl také podařeným. U tohohle filmu se povedl příběh a prostředí. Opět mě tu baví hlavní trojice herců Tomáš Holý, František Němec a Jana Preissová. I hudba je dost povedená. Nostalgické, vtipné a herecké scény - těch je tu požehnaně. Na toto se můžu dívat pořád dokola a nikdy mě to neomrzí. Takže film celkově hodnotím na zasloužených 97% = ***** (03.12.2012)

Včera jsem si naordinoval k vínečku Jak dostat tatínka do polepšovny, abych zavzpomínal na doby, kdy jsem jako malý smrádě naprosto nekriticky miloval Janičku Preissovou, kterou jsem považoval za největší kočku svý doby. Ovšem pak jsem si začal lámat hlávu čím to, že Maruška Poledňáková dokázala dřív natočit rodinou komedii, kde jsem si našel to svý před třicetilety a našel jsem si ho i včera. Dokázala natočit film, ke kterýmu si může bez obav sednout opravdu celá rodina a každej se bude bavit a cítit dobře. Dokázala do svých filmů vybírat sympatické a kvalitní herce,dopřávat jim stovky krásných slov na dialozích, navodit příjemnou atmosféru letních dnů. Dokázala natočit bijáček ke kterýmu se vždykcy budu rád vracet. To všechno Marie Poledňáková dokázala. Tak sakra proč se člověk na její poslední filmy bojí koukat s plným žaludkem ? (27.12.2012)