Venuše v kožichu

Na konkurz přijde taškami ověšená a deštěm smáčená herečka. Režisér ji odmítá, protože se zpozdila. Po zoufalém a nedůstojném přesvědčování nakonec ženě blahosklonně povolí předvést, jak umí hrát. A v tu chvíli začne představení jeho života, protože herečka není jednou z těch, které by pro roli udělaly všechno. Ona je především žena. ____ Skvěle obsazená Emmanuelle Seigner (ordinérní, mocná, kouzelná) i Mathieu Amalric (režisér puntičkář měnící se v dychtivého podřízeného) spolu v jednom prostoru předvedou omamující hru, kdy dominantní bohyně pomalu opřádá svého otroka, který zprvu ani netuší, ale později s rozkoší upadá do jejího poddanství. ___ Sexuální napětí téhle hry by se mělo dát konzervovat a rozdávat pacientům s chabým libidem. /17. 2. 15./ (17.02.2015)

Vejděte, a vdívejte se, vede vás rámování snímku, veni, vidi.... vejdete, vdíváte se - a zažijete sevřenou, s nadhledem rytmizovanou, hutnou a strhující několikanásobnou katarzi: na postavě divadelního režiséra, kterého co pět vteřin majzne pomyslnou holí logického i existenciálního obratu v hovoru i v dění jeno sexy sensei, který na sebe vzal podobu náhle se zjevivší herečky na konkurzu, a pádně ho krok za krokem vyléčí z egoistických bolístek a naivních představ o jeho režírování i o jeho životě. *** Nebude vám stačit vidět to jednou, abyste si užili ten překvapivý spád a zároveň stihli vychutnat i tu moudrost, fascinativnost, ladnost, šarm a krásu, vnadnou proradnost i bezelstnou oddanost, jak divadla, tak filmu, jak herectví, tak režírování, v tom mistrně do dechberoucích obrátek vyšroubovaného dialogu dvou. Kéž by to ještě pokračovalo. (05.02.2015)

Je třeba se odvážit. Vynulovat rampu. Já a ty. Teď a tady. Dva opiáty alchymie, architekti charakteru kumštu. Čas her malin zralých, splynutí smyslných póz mimo sebe, své postavení. V mžiku rozvlněné odstíny rulety svodů. C/í/tění formy nekonečných žízní. Šumivý mok duality Afrodity z poháru jablečného pokušení. Slovní akt(ovka), rafinovaně řetězící obsah. Rozbalující, dominující, vrcholící, definitivně spalující. Mžitky temného žáru dospělé vášně. Sluha milostivé madam kočky, "vampky." Rudou stužkou obmotaný, zelektrizovaný aristokrat chtíč. (19.11.2018)

I pres svoji divadelnost, kterou u filmu prevazne nesnasim me to prekvapive chytlo a narozdil od predchozi Carnage i bavilo. Podobnou show o 2 lidech si Polanski zkusil uz pred 20ti lety v Death and the Maiden a v obou pripadech to funguje skvele. Zajimave je, ze Mathieu Amalric ocividne hraje samotneho Polanskiho, takze se vlastne jedna o rodinny pribeh s dokonale WTF koncem. Kazdopadne by to chtelo aby natocil jeste nejaky plnohodnotny film, nez zaklepe backorama. 7/10 (15.05.2014)

[AFF 2014] Božské! A sexistické... Polanskému toľko otĺkali o hlavu, že sú jeho posledné filmy komornými divadelnými inscenáciami, až si jednu takú stopercentnú natočil - s dejiskom v jednom divadle, točiacu sa okolo jednej divadelnej hry a dvoch postáv - jej autora a režiséra v jednej osobe plus záhadnú, zmyselnú adeptku na hlavnú rolu. A podľa divadelnej predlohy. Všetky významy servíruje Polanski divákovi čisto pre pobavenie na striebornom podnose. Mužská/ženská dominancia a ich prelínanie, sado-maso hrátky a ľahká, pikantná erotickosť. Emannuelle Seigner (jej vzťah s Polanskim dáva príbehu novú významovú rovinu) a Mathieu Amalric na plátne žiaria. 90% (28.06.2014)