Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Bohužel, tady nemohu jinak a jakožto znalý knižní předlohy jsem ještě vcelku mírný, poněvadž srovnávat tohleto z Sienkiewiczovým veledílem naprosto nelze; což se dá na jednu stranu vcelku pochopit, ale že zaostává o míle daleko i za o 50let starší verzí (a to jakože naprosto ve všem) - to už je trošku moc.. ()
O tom že Poláci umějí dělat velké filmy, které směle konkurují Hollywoodu jsme se přesvědčili již v Sexmisi a o tomto filmu to platí dvojnásob. Jde o zajímavou podívanou do starého Říma, srovnatelnou např.s Gladiátorem a některé sugestivní scény, jako např. předhození Křesťanů lvům, Gladiátora ještě předstihují. Výborné herecké výkony Buguslawa Lindy (Petronius) a Michaela Bajora (Nero). ()
Na to jaký měl film potenciál a hlavně rozpočet je to - jednoduše řečeno - pěkná slabota a slátanina. Kdo nečetl skvělou knihu Henryka Sienkiewicze ( stejně od něj ale mám raději Potopu ), může být poněkud zklamán a hlavně zmaten. Děj na sebe příliš nenavazuje a měl jsem co dělat, abych udržel dějovou linii. O hercích snad ani raději nemluvit, není tam nikdo (snad kromě Boguslawa Lindy), kdo by dostál svým protějškům v knize. Postava Nera mě ale úplně iritovala a měl jsem sto chutí ho - jemně řečeno - nakopat do pozadí vždy, když jsem ho viděl. ()
Mně se naopak tento film docela líbil. Americkou verzi jsem neviděl, takže nemůžu porovnávat, ale tahle nebyla špatná. Oceňuji, že zde Nero nebyl vylíčen jako bezskrupulózní tyran, ale spíše jako nemocný člověk, který si jen libuje v umění a dvorském životě. Stejně tak nebylo ve filmu explicitně ukázáno, že má na svědomí požár Říma (ten údajně podle současných historiků způsobili pozemkoví spekulanti). Nejsilnější scénou je zápas bezbranných křesťanů se lvy. (56.) ()
Nevím, jestli by se tahle verze Sinkiewiczovi líbila. A to mluvím o kratší stopáži. V plné délce by to muselo být dost slušné utrpení. I během těch dvou a půl hodin člověk často znuděně kouká na čas a očima tlačí vteřinovou ručičku dál a dál. Poláci se snažili, ale dopadlo to podobně, jako kdybychom něco takového točili my. 50% ()
Galerie (17)
Photo © Home Box Office (HBO)
Reklama