Upstream Color

Alibistické čtyři. Krásně natočené, atmosférické, tísnivé. Expresivní imprese detailu v celku a celku v detailu, která se vzmáhá jakýmkoliv racionálním narativním formám a která je vždy minimálně krok před divákem (a možná i před autorem). Upstream Color nejspíš můžete analyzovat do nekonečna a ohánět se Bordwellem na všechny strany nebo si film prostě užít a smířit se s tím, že ne vše se dá pochopit a spojit (napoprvé). Shane Carruth definitivně jeden z nejzajímavějších filmařů dneška. Fascinující záležitost srovnatelná snad jen se Synecdoche New York. Jedno zhlédnutí nestačí, na druhé budu sbírat síly ještě dlouho. (30.05.2013)

Možno má Carruth iba o 50 čísiel vyššie IQ ako my a jednoducho s tým nič neurobíme. Upstream color má spoločné viac s filmami Charlieho Kaufmana, ako s jeho predošlým Primer. Oba filmy síce treba vidieť viackrát, ale v tom prvom aspoň viete, čo pozeráte. Myslím, že to, o čom je Upstream color som tak nejako vytušil, ale zase sa to trochu prieči s tým, čo je uvedené v obsahu. Každopádne to chcem vidieť znovu a preto hodnotím tak vysoko. Je to viac poetický film, ako rébus, čiže ak ho aj nepochopíte, tak ho stačí iba prežívať. Je tak odlišný od toho, čo sa premieta v klubových kinách, že by si zaslúžil väčšiu pozornosť. (03.05.2015)

Jedna kamarátka čo vyštudovala divadelnú vedu, mi raz povedala, že akékoľvek umenie by malo mať kontakt s divákom/čitateľom/... A teda, že umenie, ktoré je bezkontaktné sa stáva skôr zlyhaním autora. A hádajte pri ktorom filme som si na to spomenul! Jedna vec je snažiť sa nasilu nachádzať známky symbolov v každej scéne a skúšať si z toho vyvodiť nejaký zámer, prípadne záver. Ale na druhej strane, povedzme si úprimne, celé to bolo nekoherentné asi ako zlý sen autistického narkomana. Jedine, že by som sa mýlil. A v tom prípade dúfam, že ak v ďalšom živote budem prasaťom, aspoň ma občas nakŕmite. (09.01.2014)

Není těžké pochopit o čem Carruth ve svých filmech vypráví, jeho útoku na všechny smysly se ale brání už těžko. Tohle je podstatně jiný film než devět starý let Primer, mnohem pocitovější, dynamičtější a střihově epileptičtější. Spojuje je velice kryptický příběh, který prozradí přesně tolik, aby vás zaujal po celou dobu filmu, a neprozradí přesně tolik, aby po zhlédnutí mohla přijít správně vyostřená diskuze. Je to strhující podívaná, náročná na sledování, přesto ale po jejím absolvování budete mít pocit, že to musíte vidět znovu. A to rychle. 90% (Berlinale 2013) (15.02.2013)

Jak moc by chtěl být Carruth velký umělec! Tentokrát jsem se neztratil jako u Primeru - věděl jsem do čeho jdu. Proto byl zážitek lepší. Chápu, že má režisér potřebu vyjadřovat se takhle (doslova) květnatě, ale osobně mě to stále oslovuje jen místy. Závěr to vytáhl téměř ke čtyřem hvězdám, protože mě film začal zajímat. Bohužel ve chvíli, kdy mě zajímat už nefalšovaně začal, skončil. 3 a 1/2 (26.09.2013)