Strach a hnus v Las Vegas

Halucinační jízdá mozkem dvou úplně zmaštěných chlapíků. Lepší konec než naprostou destrukci hotelového pokoje, ve které jako by se jejich duševní pochody vsákly do reality a ukázali tak pravou podstatu drogového šílenství, si film nemohl přát. Knížku jsme nečetl, ale chce se mi napsat, že její zpracování lépe dopadnout nemohlo. (09.10.2004)

Surrealistický film s nespornou sugestivitu i svérázný černý humor a výbornou dvojicí: Johnny Depp a Benicio Del Toro, kde musím vyzdvihnout výkon obou herců. 12 Opic a Strach a hnus v Las Vegas se ale vlastně nedají srovnávat. Nedá se říct, že by to bylo slabší, nebo lepší. A nemám důvod srovnávat obě díla Terryho Gilliama. Jak lépe vyjádřit několikadenní úlet s drogami v žilách, bez přestávky po které jsem po prvním zhlédnutí byl obklopen různými choutky, pro popudrovaným nosem od koksu, ale Gilliam mě to nasekal na tak hrubou lajnu, kterou jsem sotva koštl v puse a už jsem byl nabažen barvami rozzářeného Las Vegas v zelené kšiltovce s cigaretou v puse v halucinogenními polo plaveckými polohami, které jsem cítil v křesle v závěrečných titulkách, kdy už po skončení to nebyl tak krásný sen, ale druhá strana drogového reálného života v subjektivním prožitku. (26.06.2012)

Odviazaný úlet dvoch parťákov s kufrom plným drôg sa časom stráveným v Las Vegas mení na nočnú moru. Podobne ako kvetinové obdobie 60. Rokov 20 storočia skončilo po vojne vo Vietname tupým marazmom kultúrne diétnych rokov 70. Sympatickí hrdinovia sa menia na ľudsky odpudivé hovädá, neštítiace sa ničoho. Každé povzbudzovadlo je dobré, všetko je dovolené. Najmä právnik Gonzo sa statočne činí. V ríší tupého konzumu sa halucinačná vízia kryje s realitou. Všetko podané skvelým obrazom, zaujímavo vystihujúcim stavy po požití jednotlivých látok (pobavili stavy po čuchaní éteru) podfarbené vynikajúcou hudbou (ukončené Vivat Las Vegas! mojich obľúbených Dead Kennedys) a čiernym humorom. Pritom nejde len o samoúčel ale aj o presné ukázanie zlomu kultúrneho boomu a čo z neho zostalo; kde sa dostala spoločnosť uprednostňujúca zážitok, či bombastickosť pred poznaním, spiritualitou a vnútorným prežívaním. Pozn.: vo filme vidieť ruky Benicia del Tora s krvavohnedými fľakmi. Nejde o maskovanie, herec si skutočne zahasil cigaretu o ruku, pre prílišnú brutálnosť bola scéna vystrihnutá. (05.09.2004)

Nevím o nějakém pořádném důvodu, jak bych zkritizoval tento film. Prostě se mi nelíbil, a to tak že moc. O tom jak jedou dvě sjetý fetky sejmout nějakýho vidláka do Las Vegas je uhozený, a jak je to šíleně natočený, já z toho měl až husí kůži. Z toho jak jsou oba šílení, z toho jsem měl uplně šíleně hnusný pocity. Možná jako bych byl na drogách, jako oni, ale já nebyl, já to viděl v té skutečné realitě, která prostě skutečná je, ačkoliv si myslí, že k realitě jim dvoum drogy dají něco navíc, nedají. Chvíle, kdy jsem se měl smát mi to neuvolnili, a bylo mi ještě hůř. Tenhle film se snaží být vtipný, jindy bych se tomu smál, ale tady to dost dobře nešlo. Nevím proč, prostě bylo hrozné na to koukat, ale ne že by filmařinu režisér odbyl, jen jsem z toho měl šílený pocity, a jak Johnny Depp mluvil, jen všecko potvrzelo. Ono teda jde asi o to, že to tak chtěl, ale já jsem u toho pořádně nedokázal vydržet, bylo toho na mojí hlavu v jednu chvíli až moc, což se na filmu docela radikálně podepsalo. Je to šílenost, zběsilost a ujetost toho největšího formátu, kde droga bude jiná dimenze, asi tak jako pochopení tohoto filmu. (21.08.2008)

Jeden velkej dlouhej trip. První hodinka filmu je naprosto bravurní, vtipná a řádně v rauši. Druhá polovice filmu už jede v trochu klidnějším už jen čtyřhvězdičkovém tempu, ale i přesto je tento film naprosto vyjímečný. Pro někoho možná k smrti nudný, ale pro jiného super zážitek. Velice osobitý a reálný pohled do mysli narkomanů (nebo snad jen lidí, kteří se snaží objevovat nové možnosti a pohledy na svět?:-)) Nakonec mi z toho vychází nějakých 85, možná 90%. Konečně zase něco za plný počet. (24.07.2008)