Brazil

Znie to ako irónia, že 12 opíc bol prvý dokonalý sci-fi trhák, ktorý som zhliadla od Gilliama a vďaka tomu som si ho zaškatuľkovala ako vynikajúceho režiséra. Tešila som sa na ďalšie sci-fi, na nejaké to emocionálne spielbergovské sústo s krásnym dejom, ale jasné, Spielberg je génius, zatiaľ čo Gilliam absolútny magor zamilovaný do nezmyselných groteskných útvarov bez chuti a tvaru. Užívateľ Falko si myslí, že Pythonov Svätý grál je najväčšia blbosť, aká kedy bola natočená, ale to treba najskôr vidieť Brazil-a. Pozerala som na hodiny snáď každú minútu, čo scéna, to neuveriteľne nudné dialógy, nudná kamera, nudné prostredie, nijaké emócie, nijaký dej, nijaké zamilovania hodné postavy. Gilliam asi nemá poňatie, o čom je sci-fi, ale to mu krivdím, lebo to by v tom prípade nenatočil 12 opíc. Radšej si po stý raz pozriem hollywoodsky vyparádenú inváziu mimozemšťanov - to je sci-fi, než dívať sa na bezcenných úradníčkov s úchylnými predstavami. (20.03.2011)

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $9,929,135║Tržby Celosvetovo $13,281,135║ Pre mňa nepozerateľný film, mohol som sa premáhať ako chcel ale po pretrpenej prvej hodinke, kde som absolutne tápal v tom čudesnom deji som to radšej vzdal, toto čo Gilliam ponúka mi vôbec nesadlo. /10%/ (16.12.2008)

V Brazil je budoucnost postavena na zchátralých kusech minulosti. Vše je tak výstřední a zároveň naprosto všední. Ten, kdo zde dělá, co mu přináleží, se svou prácí stává podvratným živlem. A “vzájemné podezírání“ prý vede „k větší důvěře“. Nikdo se vám ani nesnaží nabízet lepší zítřky. Brazil není film a vlastně to ani tak docela není ani anti-utopie. Brazil je váš včerejší sen. Je podivný a jen obtížně proniknutelný. – A proč se mi Brazil líbí? Právě proto, že je nepochopitelný. Chápu, proč je na téhle databázi tak oblíbený Shawshank a o poznání méně oblíbený Brazil, který je při tom, troufnu si to drze říci, mnohem lepší. Je to jednoduché. V Shawshanku je vše přehledně jasné, zatímco Brazil znepokojuje svou neuchopitelností. Jenže právě proto Shawshank je a provždy zůstane sice velmi hezkým humanistickým, ale také trochu kýčovitým, dílem. Nikdy nebude uměním. K tomu mu chybí odvaha jít za vyježděné koleje. Gilliam tu odvahu má. Stojí si za vlastní vizí, i když riskuje nepřízeň producentů, kritiky i diváků, i když riskuje i umělecký debakl, protože kráčet po nevyzkoušených cestách je nesnadné a ne vždy je taková cesta zakončena úspěchem. (06.03.2004)

Co si o tomhle filmu myslet? V prvním plánu zaujme naprosto úžasný design a neotřelá vizualizace Gilliamova světa. Teprve poté následuje hodně podivný příběh a hodně ujetý závěr, který chtě nechtě vzbuzuje dojem, že by si člověk musel vzít podpůrné prostředky, aby prohlédl. Nicméně Brazil je klasický film s ocasem, takže teprve za delší dobu jsem zjistil, že mě niterně fascinuje a zanechává ve mně silnou rezonanci. Nepochopil jsem proč, ale přesto se mi tohle vizuálně strhující zpodobnění lidské civilizace (zdá se mi to, nebo je tam skutečně trochu Kafky a trochu Orwella?) velmi líbilo. A svým způsobem lze v Brazil spatřovat pokračovatele bizarního černého humoru Monty Python... (26.01.2004)

Taková malá, bizarní a především byrokratická záležitost ve stylu 1984, fraškovitá parafráze a především vtipná záležitost (alespoň po většinu stopáže) s dechberoucím a vypiplaným vizuálem, který vypadá jako něco mezi noirovou představou sci-fi distopického světa a představou podnapilého opraváře mopů o praktikách a životu úředníkově. Jen škoda, že závěr samotný je trošku moc přehnaný (závěrečné nepřekvapivé vypointování ani skvělá postava De Nirova na tom nic nemění) a nemající v sobě dávku humoru, která se vyskytovala především z počátku. Hodnocena režiserská verze (27.02.2014)