Režie:
Vladimír MorávekObsahy(1)
Kultovní představení M. Štědroně a M. Uhdeho, které v roce 2005 znovu nastudoval V. Morávek. Stylový posun jeho inscenace (která se spíše než sociální revoltě Nikoly Šuhaje věnuje střetu mužského a ženského principu) k divokosti a syrovosti se opírá o nové hudební aranžmá zlidovělých Štědroňových hitů Petra Hromádky. Výsledkem je silné představení, v němž se soubor divadla představuje ve skvělé formě. Novému Morávkovu pojetí svědčí vykony Jana Zadražila a Evy Vrbkové v rolích Nikoly a Eržiky, Jiří Vyorálek jako Mageri, Robert Mikluš v roli Derbaka, Jan Kolařík jako velitel četníků nebo hostující Gabriela Vermelho jako tančící a na kvinton hrající temná předzvěst špatného konce – ti všichni vytvářejí psychologickým herectvím, pohybem i zpěvem totální divadlo o Koločavě, lásce a zradě. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
není to špatné, určitě ne, ale.... Někde by to chtělo přece jenom víc klasickýho divadla, ne že bych něco proti modernějšímu divadlu, ale tohle byl jakejsi patvar někde mezi a neustále opakované scény cachtaní ve vodě mě už ke konco začali slušně otravovat, přesto se jedná o dost zajimavý a kvalitní počin, herci dobří, hudba skvělá... ()
Inscenace čerpá ze síly Štědroňovy hudby, která ve kvělém nastudování popohání jinak trochu utahaný a za vlasy přitažený dramaturgický záměr. Herectví je příliš expresivní - po sté minutě už z něj třeští hlava. Herci však jedou nadoraz, scéna je působivá a pěvecké výkony jsou "přinejmenším nanejvýš" uspokojivé. 4/5 ()
Tahle inscenace je pro mě srdeční záležitostí, takže jednoznančně plné hodnocení. Ačkoliv měla premiéru již v listopadu 2005, stále nezmrtvěla a má pořád esprit a je neskutečně živelná. Z pohádkového muzikálu vytváří silně erotické podobenství o silné (nikoliv již naivní) ženské, která se střetne se zlomeným partyzánem. Zadražilůn Nikoa v závěru není obětí úkladné vraždy, ale gangster smířený s osudem. ()
Na této hře jsem byla v divadle a měla jsem možnost vidět jí i v televizi. V divadle je zážitek z této skvělé hry nesrovnatelně lepší, ale i záznam se velmi povedl. Eva Vrbková a Jan Zadražil jsou úchvatný pár, do toho jim skvěle na kvinton hraje, tančí a vydává různé prapodivné zvuky výborná Gabriela Vermelho. Mně osobně nevadily, ba naopak bavily i záběry od splavu. ()
„Šest týdnů přestávka … Ehm. Dvacet minut přestávka.“ Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, zkus v Paříži postavit druhou Eiffelovu věž … Ano, na to jak ikonickým představením bylo to ze sedmdesátých let s Miroslavem Donutilem, podařilo se Vladimíru Morávkovi dát dohromady zcela svébytnou, originální inscenaci, která rozhodně té původní nezůstává nic dlužná. ()
Galerie (3)
Photo © Viktor Kronbauer
Reklama