Návrat idiota

Saša Gedeon vykročil správnou nohou za úspešnou kariérou, ďalší podobný krok už ale neurobil. Návrat idiota je niečo ako malý európsky nezávislý festivalový film, v Čechách sa mu ale podarilo výrazne komerčne zabodovať, zrejme jemným českým laskavým humorom, bez ktorého prítomnosti by som sa kľudne obišiel. Nie, že by som sa snáď nezasmial, ale keď je v skoro každom českom filme....Návrat idiota je hlavne o hereckých výkonoch, tu nemám vôbec čo vyčítať. Melancholická komediálna dráma, prečo nie. (26.01.2013)

Můj nejoblíbenější a podle mě nejlepší český film 90. let. aneb Film s velkym eF. Né proto, že by se o to snažil, ale právě proto, že se o to nesnaží (nebo to alespoň nedává okatě najevo). Tomu filmu léta neubraly nic na kráse, možná i získal. Naprosto úžasně vyvážené všechny složky filmy - kamera, scénář (úžasný dialogy!), režie, hudba a herecké výkony (všechny 4 hlavní naprosto skvělý, výkon Lišky dechberoucí) z Idiota dělají jeden z nejlepších novodobých českých filmů, co jsem viděl. O to větší je hanba, že se Gedeon na tak dlouho dobu - nevím z jakých důvodů - odmlčel, ale doufám, že se jednou ještě vrátí. (07.05.2009)

Film - Zjevení. Kdo nezažil v realitě roku 1999, nepochopí... Tomuto lze říkat zcela ojedinělý celovečerní filmový debut! Saša Gedeon zaujal už svým hodinovým predebutem Indiánské léto a jasně naznačil svou orientaci na odkaz tzv. České nové vlny, Návratem idiota šel ale trochu dál a ukázal cestu, po které by česká kinematografie mohla znovu dojít až do Evropy, totiž reflexí a rozvíjením velkých příběhů východoevropské, respektive ruské literatury, kterou tu díky slovanské vzájemnosti a kulturnímu propojení (zapříčiněnému bohužel i vlivem vztyčení železné opony) cítíme a reflektujeme nějak jinak a zjevně hlouběji, než lidé na západě Evropy (o deset let později se po téže cestě vydal i Petr Zelenka a znovu byl zjevně hodně úspěšný...nemluvě o tom, že svět českého divadla tuto cestu objevil již dávno...viz Leoš Suchařípa, Petr Lébl a Divadlo Na Zábradlí atd.). Gedeonovo rozvíjení charakteru a postavy Dostojevského knížete Myškina se zcela určitě dotklo čehosi hlubšího, co se týká lidských archetypů a charakterových povah některých z nás, každopádně vjem je to hodně univerzální, Idiot (zvlášť v kontemplativním podání Pavla Lišky) přicházející odnikud a nesoucí si v sobě čistotu nepopsané tabulky odzbrojuje, Gedeon znovu použil svůj oblíbený motiv kolejí a vlaku, tedy cesty a v tomto podání cesty spojené s nějakou nostalgií (osobně si cestování vlakem spojuji s nostalgií po létě dětských prázdnin), znovu je tu do jisté míry akcentována spíše nedějovost a celý dramatický oblouk je záměrně upozaďován. Přičteme-li skutečně nádherný hudební doprovod a schopnost (či spíše instinkt) pana režiséra obsadit typově přesné, byť začínající a neokoukané tváře (Pavla Lišku jsem již zmiňoval, jeho Idiot je první velká filmová role a dá se říci, že Saša Gedeon vlastně tímto obsazením moduloval celou pozdější uměleckou dráhu dotyčného herce, navíc svedl společně před kameru tandem Aňa Geislerová a Tatiana Vilhelmová a v podstatě předurčil jejich herecké a vlastně i životní souznění atd.), vychází nám skutečně mimořádný divácký zážitek a v kontextu české porevoluční kinematografie jeden z jejich úhelných snímků. (19.11.2006)

Film jsem poprvé viděl v době svého vzniku a zapamatoval jsem si, že mě dostala hudba. A ejhle - on to můj veliký oblíbenec Vladimír Godár. Nádherná práce a ten poetický motiv, který se objevuje v různých pasáží filmu je pastva pro uši i duši. Celkově filmu nenuceně dotváří děj i charakter postav. Tohle je nejlepší film od tenkrát začínajícího a nadějného Saši Gedeona, který od té doby žádný jiný celovečerní film nenatočil a to je sakra veliká škoda! Už ukázal v Indiánské létu obrovský talent a cit pro detail, který naplno dorazil v Návratu idiota. Bezchybné herecké výkony, dialogy, které mají fakt šťávu, tempo a spád, vztahy a nenaplněnou lásku a situace, které patří k životu. Sašovi posloužila předloha F. M. Dostojevskijho - Idiot, kterou zpracoval přímo bezchybně a zasadil ji do dnešní doby. Profesionální filmařina, která mě evokuje dobu zlatých šedesátých let minulého století a geniální českou Novou vlnu. A další opravdu krásnou součástí snímku je moje dříve nejvíc milovaná herečka Táňa Vilhelmová, kterou nyní už bohužel moc nemusím. Ale v Návratu Idiota mě dostala a položila na lopatky (ty její nádherný očiska a výraz tváře). A Pavel Liška jako Idiot je kapitola sama pro sebe. Vrcholná tvorba českého filmu z konce dvacáteho století. (15.01.2016)

Tady pozor! To je moje. Návrat idiota pokládám za majstrštyk Saši Gedeona. Výborné! Zjevení jménem Pavel Liška, dokonalé scény u rodinného stolu, formanovská silvestrovská zábava a do toho Jirka Langmajer se svojí otázkou: kolik si jich měl? Často film nevídám, ale zařazuji jej okamžitě do svého vánočního playlistu. (05.02.2019)