Sleepwalkers

Incestní vztah matky a syna Charlese není jediným tajemstvím záhadné dvojice. Oba jsou zvláštním druhem upíra označovaným jako sleepwalker. Neproměňují se však v netopýra ani vlka, nýbrž v bytost podobnou kočkám. Přitom paradoxně samotné kočky jsou jediné, kdo je může zabít. Potravou jim také není krev, nýbrž životní síla člověka, kterou z něj vysají. Zde je podobnost s filmem Životní síla (Lifeforce 1985) Toba Hoopera, jenž si ve Sleepwalkers zahrál forenzního technika. Žádané jsou ctnostné dívky. Půvabná Tanya (Mädchen Amick) netuší, že má být další obětí. Zdařilé masky, slušné počítačové efekty, se kterými se naštěstí šetřilo, spousty koček a krev. Jedna z nejlepších scén se odehraje na hřbitově. Hudba mj. Enya, The Contours, Extreme. Kdysi v kině se mi líbilo více, ale i po letech jsem vcelku spokojen. (02.09.2018)

Mick Garris určitě nepatří mezi nejlepší tvůrce na filmové přepisy Kingových děl. Sice nehorázně zprasil Jízdu na střele, ale Sleepwalkers se mi postarali sice o značně průměrný, ale příjemně sledovatelný zážitek. Masky nejsou nijak extra zvládnuté, zvláště ke konci filmu byla proměna v upíry spíše laciná a komická, ale i přesto mě pár momentů docela slušně vylekalo. Za zmínku stojí několika sekundové úsměvné setkání dvou, pro mě největších hororových géniů, Stephena Kinga a Clive Barkera. Škoda jen, že netrvalo déle. "Měl jste pravdu, ruce by se opravdu neměly strkat tam, kam nemají. Tady je ta vaše." (25.08.2010)

Jsem totální maniak do koček takže asi nebudu úplně stopro objektivní, ale pro mě jednoznačně nejlepší horor kde figurují kočky jaký jsem kdy viděla. Clovis byl prostě frajer :) Když odmyslím ty kočky i tak musím říct, že příběh byl zajímavej, dobře natočené, napínavé, efekty na jedničku, fajn hudba a krásná hlavní hrdinka, nemám co vytknout...Dokonce jsem se i zasmála, ta vraždička kukuřicí mě dostala... (20.11.2013)

Trocha iný pohľad na upírsku tématiku z pera majstra Kinga. Mám rád mačky, takže ma celkom potešilo ich bohaté využitie vo filme. Ďalšie pozitíva tu však nevidím. Prvá polovica ešte ušla, pekne sa budovala atmosféra, ale potom to akoby zaspalo. Veľkou chybou bolo, že sa tu prakticky vôbec nenarábalo s charakterom ústrednej zabijáckej dvojice, ich pôsobenie sa scvrklo iba na akési prvotné ukojenie pudov a vábenie, príp. únos peknej dievčiny. Až moc jednoduché. Preto som sa začal už veľmi skoro nudiť, pričom z letargie ma nevytrhol ani akčnejší záver a trocha gore. Na maskách mohli autori tiež trocha popracovať, neboli zlé, ale v kontexte tej doby len priemerné. Suma sumárum, len slabý priemer.55/100 Videné v rámci Horror Challenge Tour. (19.01.2016)

Tento film pochádza zo zlatej éry psychoidných hororov druhej polovice 80. a prvej polovice 90. rokov, kedy alfou a omegou bolo nakrútiť čokoľvek akokoľvek a kedy napätie bolo persona non grata. Je to béčko, ktoré úspešne prekročilo céčkové hranice a veselo si to mieri k déčku. Rozdiel medzi Sleepwalkers a hororom je asi taký, ako medzi Pannou Orleánskou a Lucreziou Borgia. Každopádne nikdy nie je bez zaujímavosti, kam až sa dá v kinematografii klesnúť. (12.12.2004)