Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film o novém životě na naší vesnici. Jihočeská automobilka, která má patronát nad JZD v Darmochlebech vyšle na žádost předsedy JZD do Darmochleb na výpomoc v účetnictví brigádníka Bendu, který se rozhodl po půlroční brigádě zůstat natrvalo v automobilce. Mezi Bendou a agronomem Drvotou vznikne záhy nevraživost kvůli učitelce Ročkové, kterou má Drvota rád. Nedorozumění se však záhy vysvětlí. Školní mládež z Darmochjeb a sousedního Rousova uspořádá v Darmochlebech dětskou besídku, které se zúčastní i Rousovští. Ti se při této příležitosti seznámí s hospodářstvím a pěknými výsledky darmochlebského družstva, a rozhodnou se, že ve své obci rovněž založí JZD. Rousovský vesnický boháč Sahula, který až do té doby mařil uskutečnění JZD v Rousově, se pokusí zavléci nákazu obrny do dermochlebského vepřince, ale jeho úmysl je odhalen a Sahula zajištěn. Zdárnému rozkvětu obou JZD již nestojí nic v cestě. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (20)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Je to skutečně The Smiling Country. Upřímné a budovatelské úsměvy Darmochlebáků v kontrastu s falešnými úšklebky vypočítavých, mamonářských sedláků z Rousova, které ovšem čeká nádherné prozření. Protože silně charakterní straníci, kteří dokáží ocenit i práci nestraníka, umí a chtějí pomoct i těm zaslepeným Rousovákům, kteří se stávají dokonce obětí nelítostného a záškodnického hospodského, kteréžto role se Josef Beyvl zhostil opět skvěle. A nejen on. Stanislav Neumann, jako stařík na vejminku komentující postupné prozření Rousováků, zajišťuje výborný humor. Prozření je zde skutečně hodně, nevyhýbá se ani jedné vesnické drbně, od které by se mohl lecos přiučit, např. pan Troška, který tyto postavy velmi rád do svých "filmů" nasazuje. Ovšem, obávám se, že na to už je pozdě. Černobílý, herecký koncert narušuje pouze rudý ruch. Gottwald a Stalin ve dřevě a za sklem, nemůže chybět v žádném záběru z kanceláře předsedy družstva. Nelidské zločiny těchto dvou ozdob tito družstevníci skutečně neřešili, nevěděli. Za to věděli, jak pracovat všichni a pro všechny. Lidský a humánní socialismus visel ve vzduchu, ovšem léta padesátá si nechala tento budovatelský balónek ulétnout. Film z doby, kdy se člověk ještě mohl rozhodnout, po té už si pro ten dobytek, či koně budovatelé prostě přišli bez vyptávání. Poctivá a smysluplná práce zastíněná zločinností 50.let se dnes prostě nemůže ignorovat. Pro československého diváka krásná, i když dobou narušená podívaná. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

No- toš, kdo by nevstoupil do toho parádního družstva když jim to tak krásně funguje, lidi jsou tam krásní, usměvaví a srdeční (teda až na tu bábu jedovatou). Ve vedlejší vesnici, tam jsou trošku zabrždění, pořád se ještě cukají a taky se tam díky tomu pořád ještě dřou úmornou prací za pár drobných.. To ty podvratné živly, chamtivé a hrabivé povahy brojí proti JZD, ale jednoho dne všichni dobří lidé pochopí, že družstvo je bez chybičky a výhodné pro každého kdo se přidá...Huráá .... No úžasná pakárna tahle jézdácká agitka. ()

Reklama

PatoP 

všechny recenze uživatele

Nádherná budovateľsko-poľnohospodárska agitka z krásneho prostredia južných Čiech. Z Václava Gajera si mohli v tej dobe brať príklad aj iní režiséri, pretože takto má správna agitka vyzerať. Scenár napísali Josef Neuberg a František Vlček, ktorí to naozaj vedeli a pri písaní scenárov o revízorovi Gustávovi Andělovi, povýšili tento žáner na umenie. Vlastne títo dvaja páni majú na svedomí to, že mám agitky rád. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Asi nejzábavnější snímek z kategorie budovatelských filmů, s těmi nejhodnějšími komunisty, na rok 1952 celkem rarita. I když je pravdou, že si soudruzi tak trochu znečistili svoje vlastní hnízdo, my hnidopichové se tážeme, proč sjednocovali vesnici násilím, když to podle tohoto filmu šlo i způsobem jemným a hlavně dobrovolným? Zvlášť předseda darmochlebského JZD, kovaný soudruh Korbelář, snad musel být v mládí členem Rychlých šípů nebo alespoň vroucím křesťanem, jinak si jeho dobrotu a shovívavost i vůči třídnímu nepříteli vysvětlit nedokážu. Pěknou postavou byl původně účetní Benda, kterého ale přestalo bavit "hrát si s číslíčkama", a tak zůstal v automobilce tahat gumy. Nebo ten Neumannův dědek, který byl v mládí jen "boží hovado", pořád se dřel, ale teď ve stáří prozřel a nabádá mladé, ať do toho JZD vstoupí, neb práce je tam pohodičkou a ta jézeďácká kantýna, hmmmm, no jak tam se vaří... kam se na jídla z ní hrabe podomácku udělaná husa. Pepíček Beyvl opustil projednou své role užvaněných neškodných dědečků a transformoval se ve zlého kulaka, pronášejícího neuvěřitelné věty typu "mě udělá každý,protože já taky každému udělám". No...no...no... no radši nic. No a film sem tam novátorsky přeskakuje ze socialistického (ne)realismu do surrealismu až dadaismu, o čemž svědčí věta prokazující, že marxleninští matematici nebyli žádná ořezávátka, donutili konečně svoji abstraktní vědu produkovat i něco hmatatelného, reálného: "osmička nežere, myslím že se oprasí!". Anebo věta komentující neuvěřitelné úspěchy socialistického zahradnictví, totiž že "Jahoda dává 12 litrů mléka denně!". ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Pro milovníky kapitol z dějin českého filmu naprostá radost. Gajerova Usměvavá zem je přesně na půl cesty mezi Vzbouřením na vsi a Dovolenou s Andělem. Poučení a oslava z prvních let JZD nikdy předtím ani po tom nebyla tak milá záležitost. V hlavní roli moudrý a kamarádský předseda Otomara Korbeláře dává tušit, že staré pořádky již máme dávno za sebou. Je přece tak snadné zaplnit herecký ensemble jen figurkami všech těch vesnických typů, se kterými si náš milý předseda tak hravě dokáže poradit. Všichni ti Řepové, Beyvlové, Neumannové a Deylové stejně nakonec pochopí, že pouze JZD je ta správná cesta. Pochopí to i ty bývalé drbny pavlačové Skrbková, Nademlejnská nebo Kurandová, pouze Baldinka zůstává v roli záporné, protože raději by pomlouvala a nebudovala. To je tak, když odjaktěživa počítáme jen od roku 1943, nehledíme na práci, ale pouze na peníze... Do toho všeho samozřejmě zcela přirozeně zapadá motiv mladé lásky, kolektivní odpuštění vdově po odbojáři, který padl u rozhlasu. A kdyby vám přišlo, že moderní péči o kravín zavedl až Troška pod krycím názvem Pláničkova metoda, věřte, že už zde měly krávy své masáže a sprchy. Je zkrátka neodpustitelné, kolik takových filmů jako Usměvavá zem je stále nedostupných pro širokou veřejnost. Protože pouze pokud budou všechny filmy k dispozici, může nastat spravedlnost. Kritické myšlení nelze vyčíst ze stručných skript, filmy je nutné nejprve vidět. ()

Zajímavosti (4)

  • Filmovanie prebiehalo v okolí Volyně. (dyfur)
  • Převážně se točilo v obci Čepřovice v Jižních Čechách. (sator)
  • Z bezpečnostních důvodů bylo při natáčení filmu použito nestandardní řešení. Vzorný kravín a vepřín byly postaveny přímo v ateliéru a byly přivezeny stovky kusů dobytka. Dojnice si brzy zvykly a po dvoudenním poklesu dojivosti se průměr zdvihl na normální hranici 30 a více litrů mléka, které bylo ihned zpracováno v nainstalované mlékárně. (Filmový přehled)

Reklama

Reklama