Tabloid Workers
Obsahy(1)
Dokumentární film Víta Klusáka Dělníci bulváru proniká do světa českých celebrit a novinářů. Při práci sleduje především žurnalisty, kteří tyto celebrity vyrábějí i nesnášejí současně. Výsledkem je filmová reflexe, která záměrně není plakátovým odsudkem mediálního světa pomluv, intrik, nevěr a nemocí slavných, ale pozorovatelskou sondou tragikomického fenoménu, který jako jeden z posledních veřejně sdílených zájmů propojuje českou společnost napříč. „Píšu jen to, co moje čtenáře zajímá. A lidi chtěj jen to, co je zabalený mezi kozy a fotbal. Jsem dělník bulváru a jsem jeden z nejlepších," říká Pavel Novotný, šéfredaktor druhého nejčtenějšího bulvárního serveru v Čechách a jeden z protagonistů Klusákova dokumentu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (5)
Recenze (301)
V Dělnících bulváru neexistují měřítka ani kontext událostí (jakou akci na začátku sledujeme, kolik na ní bylo lidí, čeho se přesně týkala), je to jen sestříhaný klip. Jako manipulativní hříčka v podstatě ok, Klusák na to má talent. Jako dokument tvářící se, že reflektuje realitu, samozřejmě k ničemu. Něco nového to řekne jen někomu, kdo o bulváru vůbec nic netuší, jinak je to v podstatě jen čiré naplnění voyeuristických choutek diváků, stejně jako bulvár sám a stejně jako Klusákova tvorba. Na rozdíl od Smetany a starších, kde to bylo diskutabilní, tady už není opravdu žádný vnitřek a výpovědní hodnota, jen přežvýkání statutu quo na nejpovrchnější a nejefektivnější úrovni. Většina lidí má přesně takovouhle představu a tenhle dokument jim tu představu zábavnou formou potvrdí, aby dokumentarista i divák mohli být spolu chytří a lepší než ti, o kterých film vypovídá. ()
Tady se to ve mně pere. Kdybych měl hodnotit jen Novotného, šel bych vysoko. Je otevřenej, přímočarej, nemaže se naprosto s ničím. Upřímně si myslím,že v tom tedy v jeho případě není žádná touha po zpovědi, ale že vnímá zájem zvenčí jako další šanci pracovat se svým self-promo. A že jen málokdo s ním pracuje tak chytře, jako on... Co je slabina dokumentu, je dokumentarista. Klusák v zásadě celý život točí za peníze přihrané z kvazi-státních peněz (ČT) a je asi chyba, že nad ním nikdy nebyl opravdový náročný producent. Klusákova metoda je svoje vlastní závěry nějak manipulativně do toho dokumentu narvat (viz ten paskvil o té obraně zbraní v Severních Čechách, ze kterých se snažil udělat rasovou vraždu). Potíž je, že tady se s ním nikdo zvenčí kromě pár exotů (Macura) nebavil, takže v 90 % točil Novotného, který si s tím v zásadě dělal, co chtěl. Škoda, že to netočil někdo kvalitnější a talentovaný, mohlo to být mnohem zajímavější. ()
Tak předně o Vítu Klusákovi nemám to nejlepší mínění, neboť jemu - jakožto dokumentaristovi - je nestrannost zcela cizím pojmem, stejně jako pochybuji o morálce jeho techniky, díky níž získává materiál, což koneckonců potvrzuje už ve své předchozí tvorbě (viz Nošovice apod.), takže jsem se dlouho rozhodovala, zdali zhlédnout Dělníky bulváru - ale "obětovala" jsem tu hodinu času a zapla archív ČT. // Patřím mezi těch pár milionů obyvatel toho našeho ráje na pohled, kterým bulvár nic neříká, tudíž "kauzy celebrit", kolem kterých se bulvár zejména točí - jak jsem pochopila - mi byly velkou neznámou (btw. jak to, že Reflex ještě neměl nějakou tu rádobyvtipnou fotku Ivety na titulce?), ale nyní se cítím "poučena", a to hned v několika směrech: Jestliže ona hlavní postava (ach, jak je mi líto pana otce) prezentuje typického přispěvovatele do bulvárních plátků (i když vzhledem k tomu, že režisérem je zrovna pan Klusák, tak spíš sázím na to, že dlouho hledal někoho, kdo už svým projevem působí dost jednoduše a současně extrémně), pak se dá snadno říct, že to jsou zkrátka lidi-hovada, kterým nejenže chybí respekt a úcta k "objektům", ale i morálka a v případě tomto také sebereflexe (fakt se takhle chovali před kamerou? nebo resp. před "tou píčou", jak je nazvala ona protivná kolegyně, opět na kameru??). Také jsem poučena v tom, že pokud máš slavného otce, můžeš si na něm vydělat sám, protože pořád je to celebrita - a tedy rozuměj: objekt, na kterém můžeš vydělat. Oujé! // Bavilo mě, jak se režisér Dělníků téměř každého, s kým mluvil, zeptal, zdali v této své práci vidí etiku či morálku. A docela mě šokovalo, když majitel onoho serveru prohlásil, že pro něj je "pravou" celebritou např. Noam Chomsky (takže to není tak úplně debil? a snad o to víc je to smutnější, že). // I přes to všechno, co se zde odehrálo a učinilo další zavádějící odstín pro označení "dokumentární film" (tohle je spíš jakási reportáž ze života maníka, který si prostě vydělává psaním žvástů, přičemž sám moc dobře ví, že jsou to žvásty, ale prostě z toho má prachy a snad i klidné spaní, a který otevřeně prohlásí, že čtenáři jeho žvástů jsou ovce, co mu vlastně mastí kapsu), se snad všichni ti, co hltali zprávy na pochybných serverech o svých hvězdách na tenhle pseudodokument podívají a zamyslí se nad tím, co tam viděli - a přestanou to hyenství podporovat. Ale to by taky asi museli přestat s tím podporováním samy hvězdičky - ty už téměř vyprahlé vesele spolupracují. // Na druhou stranu musím uznat, že tenhle počin Víta Klusáka prokázal, jak sám a niterně rozumí téhle "dělničině bulváru", a tak se divák může pokochat pohledem na rozkrok rozvaleného Novotného na gauči a být svědkem manželské roztržky (proč to vystřihovat? dáme to na obálku!). // Ve stručnosti lze říci, že Dělníci bulváru jsou takovou reklamou jednoho bulvárního serveru a tak trochu zřejmě zvěstují konec jakési kariéry (a možná i manželství) Pavla Novotného. Předně jsou ale otročinou svého jména v doslovném významu. A reklamou na robertky. // Na závěr snad jen vzkaz nějakému bulvárnímu dokumentaristovi (a ano, věřím, že se u nás někdo, kdo se bude takto titulovat, najde): Nechcete natočit "dokument" o panu Klusákovi? O panu Klusákovi, který na mě působí sympaticky, jakožto člověk, ale jehož práce, jakožto režiséra, je mi občas až protivná. () (méně) (více)
Ušmudľané. Podobne ako trhy plné predražených zbytočností, prepálených cigánskych a bum tac-tac "zábavných" kapiel. Na tej istej vlne, len s rádovo drahšími kulisami, sa vezie prostredie, z ktorého čerpajú obrázkové denníky a weby s nápismi plnými veľkých písmen, výkričníkov a otáznikov. Rovnako narýchlo je pozliepaný i film. Bulvár sledujem často. O jeho vzniku dokument vypovedá chabo a útržkovito.Treba odhodiť mravné zábrany a usilovať sa zaujať čo najviac ľudí. Objavné. Tiež som sa dozvedel o cenníku: Jedna minúta v TV= fajka. Súlož = platidlo v mene vylepšenia mediálneho obrazu. Fakt novinka! Ďalej bol ukázaný novinár pohltený zarábaním. Zisk zvyšuje bombasticky podanými mediálnymi bombami. Základ je ničoho sa neštítiť. Manželstvo novinára škrípe. Je nesené na vlne ignorancie potomka (vulgarizmy a zážitky zo šoubiznisu vyslovované otcom pred dcérou), ohrdnutej ženy a napätej atmosféry domova. Sestra opisuje zmenu charakteru brata po jeho nástupe do bulváru. Do toho zábery novinárky, akoby práve po elektrošokovej terapii. Žiadna sláva. Nejde o zážitok, stojaci za repete. Pretože na jeho opakované pozretie nie je dôvod. Skôr mám pocit, že žurnalista si spravil reklamu na bulvárny server. Pozn. Extra.cz po pozretí filmu navštívené. Čiže: reklamný cieľ splnený, divácke očakávania minimálne. Tak na 35%. ()
Přesnější název by byl Dělník bulváru. Tak se ve své nejotevřenější zpovědi sám nazve hlavní exemplář dokumentu, amorální mediální bestie Pavel Novotný. Věřím, že pouze jeho portrét by na hodinový dokument bohatě vystačil. Zosobňuje bezzásadovost bulváru jako takového a zároveň boří mýtus, že pikantní novinky ze světa pseudocelebrit píše stádo imbecilů. Novotný vystupuje jako člověk se srovnanými myšlenkami, vyzrálou schopností sebereflexe a krajně, krajně pragmatickým životním postojem. Přímá konfrontace jeho rezignace na nápravu společnosti (aneb proč dávat stádu vybranou stravu, když jí stačí vlastní mrva) a odolávajícího idealismu očividně zaraženého Klusáka patří k nejmrazivějším momentům deziluzivně vyznívajícího dokumentu. V celku jsou však Dělníci méně draví a konfrontační než dřívější Klusákovy filmy, což mohlo být dáno také neochotou lidí od bulváru nechat objektivy fotoaparátů a kamer mířit na ně samé. Také proto je škoda, že Klusák namísto rozšiřování záběru filmu víc nevytěžil Novotného bezuzdné sebeobnažování. Kauza Bartošová, která vznik tohoto dílu Českého žurnálu údajně iniciovala a kterou film taky začíná, není později více zmiňována a podobně nahodile (resp. podle klíče „kam byl štáb vpuštěn“) působí výběr minireportáží z různých medializovaných událostí, na nichž Novotný přítomen není (a které mne nejvíce pobavily schopností kameramana zachytit detail, který o přítomných zpravidla vypověděl více než všechny zaznamenané bláboly pro média). Na ucelenější obrázek o „české mediální spodině“, natož o jejím významu pro národní sebeidentifikaci to každopádně nestačí. Hlavně pro nečtenáře bulváru, což bude, domnívám se, většina diváků, by na každý pád mohlo jít o velmi objevné dílo, které je velmi dobře rytmizované znervózňujícím hudebním doprovodem a interpunkčními záběry (třeba na šik vrnících vibrátorů), takže dovede bez problému udržet pozornost i pokud je vám jeho téma naprosto lhostejné (což by být nemělo). 75% ()
Galerie (12)
Zajímavosti (2)
- Ke scéně s Kateřinou Kristelovou se na sociální síti Facebook vyjádřil i Pavel Novotný. Řekl doslova, že si Kristelová zaslouží respekt za to, že dala svolení k odvysílání. (Olík)
- Díky reakci svého okolí se rozhodla Kateřina Kristelová na sociální síti Facebook komentovat scénu s Pavlem Novotným. Zkráceně se vyjádřila v tom smyslu, že o kameře samozřejmě dobře věděla, k odvysílání svých záběrů dala svolení a že šlo jenom o hru, která jí živí, ale není ji možné brát vážně. (Olík)
Reklama