Obsahy(1)
Situační portrét jednoho z nejvlivnějších mužů české současnosti, politika a podnikatele Andreje Babiše. Filmový štáb jej několik měsíců sledoval v záři reflektorů i v jejich stínu. Setkává se také s osobnostmi, které o Babišovi vydávají nevšední osobní svědectví. Vzniká tak ojedinělý filmový vhled do světa moci. Dokument představuje Andreje Babiše především jako veřejného činitele, který i v politické praxi používá metody, jimž se naučil při své podnikatelské činnosti. Kamera jej zachycuje v neustálém pohybu, na nejrůznějších akcích, mítincích, při osobním setkávání s občany. Je schopen mluvit s bezdomovci a vzápětí jej vidíme, jak anglicky nebo francouzsky konverzuje se zahraničními diplomaty. Na veřejnosti a před kamerou se projevuje ze své lepší stránky. Nikdo však není dokonalý – Babišovu odvrácenou tvář ve filmu charakterizují jeho bývalí spolustraníci a odpůrci. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (193)
Vít Klusák je takový český Michael Moore, takže spíše než objektivitu a hloubku čekejme zábavu a zřetelně prezentovaný autorův názor na dokumentované téma. Přesto je film v jednom aspektu zajímavý, když zobrazuje neznámé stránky osobnosti Andreje Babiše... ten samozřejmě z dokumentu nevychází dobře, ale nutno dodat, že některé jeho rysy jsou vážně nepříjemné a je smutné, že se česká politika musí stále potýkat s podobnými charaktery. ()
Dokument proti panu AB, při kterém mi korespondovala hláška od Tondy Blaníka. "Tak co Andreji, jak se Babíš?" Andrej Babiš je podnikatel a monokrat. Nikdy nebude chtít se s někým srdečně dohodnout, tohle miliardový podnikatel nedělá. Lidé uvěřili, že je schopen vést stát jako firmu a prosperovat. Skrz svůj tvrdý podnikatelský pud, bohaté styky a dosazovaní lidí z Agrofertu zatím dokázal ovládnout noviny, zemědělství, rostlinný a potravinářský průmysl, chemické závody, dřevařské závody. Podařilo se mu prosadit elektronickou evidenci tržeb, která doufám nebude fungovat jako likvidace a prořídnutí podnikatelské konkurence. V budoucnu se zřejmě bude chystat dostat i do bankovního prostředí. No jak se zdá, začíná nám tu nepatřit skoro nic. Jestli tohle je ještě demokracie nevim. Vim jen, že stokrát opakovaná lež, se stává pravdou, že? pane Babiš. ()
jak řekl AB na konci projekce první verze filmu: Klusák na něj připravil prvotřídní podraz. Zřejmě totiž počítal s tím, že když si o něm někdo dovolil točit film, patrně se bude jednat o oslavnou ódu. Klusák však dokument pojal jako varování před nebezpečím ohrožení demokracie prostřednictvím slovenského burana, který je přesvědčen, že má ve všem pravdu, a pokud mu někdo tvrdí opak, je to zloděj a lhář, případně sráč, kurva (volím Babišovo časté výrazivo). Z dokumentu je patrná urputná Babišova snaha o vytváření mediálního obrazu jakožto lidumila, který dělá vše pro blaho lidí a sám nechce být vůbec viděn, protože to dělá z vlastních ušlechtilých pohnutek - to dokresluje pěkně scéna, kdy jen tak mimochodem dá žebrákovi 5 tisíc, tváří se přitom nenuceně, jako by ho to právě napadlo, o něco později se však před svými nohsledy chválí, jaký je king, že rozdal pár žebrákům pětitisícovky. Nejlepší je závěrečná scéna, kdy Babiš po projekci nadává Klusákovi za zradu, protože prý výhradně hlasy jeho nepřátel, nebere v potaz, že zde mluví zhruba stejně často i jeho obdivovatelé. Holt není pan AB zvyklý na to, že mu někdo odporuje. Kdoví, zda chudák Klusák ještě bude moct někdy něco natočit.. ()
Vít Klusák boduje. Díky neopakovatelné osobnosti Andreje Babiše (pod tím si představte, co jen je vám libo; já napovídat nebudu) vzniklo dílo, které by jako celek fungovalo i bez poslední pětiminutovky (záběry ze závěru zkušební projekce pro hlavního aktéra), ale s ní je naprosto geniální. Události doby, která uplynula od natočení Matrixu AB do současnosti, to beze zbytku potvrdily. Opravdu by mě zajímalo, jestli do toho Klusák šel s úmyslem udělat si dobrý den z velkého zvířete, nebo "se to prostě stalo". Buď jak buď, dobře, že Matrix AB vznikl. 90% ()
Ve filmu zazní hodně silná obvinění, třeba od bývalého dodavatele Babišova koncernu, ale chybí přímá konfrontace protivníků, jenom se krouží kolem. Babiše charakterizují jiní, leckdy osobitě – Donald Trump, jehož jsme si zvolili, muž zvyklý rozhodovat není demokrat. Ale jaký skutečně je, zase nevíme, respektive na konci víme totéž co na začátku. Kamera zachycuje více méně zábavný, leč známý povrchní folklor: že rozdává koblihy domácím voličům a bonmoty v angličtině i francouzštině, že za výraz dobra považuje večírky pro zaměstnance i diplomaty, že je netrpělivý a nesnáší čekání: „Nechápu, proč to tak trvá, jste pomalí, nevykládejte mi o tom, udělejte to!“ Ovšem právě tohle Babišovi v zemi, která nenávidí komise, schůze, projevy a prostoje všeho druhu, body spíše přidá. Naopak i jeho voliče mohou zaskočit vulgarity z Babišových úst, přičemž telefonát: „Co zas píše ten blbeček, nechte mě mluvit, ku..a“ ještě nepatří k nejostřejším. Filmařský mikrofon nicméně přijal, věděl, do čeho jde, tady Babiš nemůže žehrat na nikoho jiného než na sebe. Vyrovnáno, 1:1. Z předvolebních momentek vytěžil režisér Vít Klusák pár kouzelně bizarních detailů od užaslého žebráka obdarovaného pětitisícovkou po reklamní masáž dětí výrobky politikova impéria, která paradoxně nikomu nevadí. Zato mechanismus kampaní a vnitřních bojůvek nudí napříč stranami; Babiš nebude jediným divákem, který tu zívá. Opravdu zajímavý, ba napínavý začne film být až při závěrečné přestřelce, kdy Babiš hněvivě reaguje na to, co v něm viděl – jenže to mělo být obsahem Matrixu AB, ne pouhou efektní tečkou, v níž je zaděláno na několik žalob. A Babišovo konečné: „Ale klidně si to pusťte, mně je to šumák!“ může nahrávat dojmu, že velkorysý gentleman porazil malicherné rýpaly. ()
Reklama