Obsahy(1)
Situační portrét jednoho z nejvlivnějších mužů české současnosti, politika a podnikatele Andreje Babiše. Filmový štáb jej několik měsíců sledoval v záři reflektorů i v jejich stínu. Setkává se také s osobnostmi, které o Babišovi vydávají nevšední osobní svědectví. Vzniká tak ojedinělý filmový vhled do světa moci. Dokument představuje Andreje Babiše především jako veřejného činitele, který i v politické praxi používá metody, jimž se naučil při své podnikatelské činnosti. Kamera jej zachycuje v neustálém pohybu, na nejrůznějších akcích, mítincích, při osobním setkávání s občany. Je schopen mluvit s bezdomovci a vzápětí jej vidíme, jak anglicky nebo francouzsky konverzuje se zahraničními diplomaty. Na veřejnosti a před kamerou se projevuje ze své lepší stránky. Nikdo však není dokonalý – Babišovu odvrácenou tvář ve filmu charakterizují jeho bývalí spolustraníci a odpůrci. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (193)
Klusák je frajer. Točení kontroverzních dokumentů mu prostě jde a nebojí se toho, sází to tam jak brambory. Hlavně je ale potřeba si říct, co nám ten dokument říká. V podstatě má dvě roviny. 1. A. Babiš není žádnej blbec. Mluví několika jazyky, umí chodit v byznysu asi jako málokdo a tím pádem umí vyprodukovat maximální zisk. Jde do všeho s rozumem, ne srdcem, je to tvrdej "soupeř", kterej se nebojí, když při kácení lesa lítají třísky. Trefně to tam komentuje pan Komárek. No ale za 2. je to člověk, kterej už je na to tak zvyklej, že je pánem a šéfem všeho (ironické oslovování šéfe doslova tahá za uši) a taky ví, že ti nejbližší ho budou vždy poslouchat a následovat, protože on je přece platí. Z jeho pohledu pro něj nikdo není rovnocennej, všichni musí poslouchat, je bezpáteřní se sobeckým charakterem. A přestože se umí rychle přizpůsobit jakékoliv situaci, politika (stát) není firma, to je něco jinýho. A zatím to vypadá, že si to neuvědomuje a nejspíš to ani jinak nebude. Nesnáš prohru, to je vidět úplně dokonale na závěr. V podstatě nepřijímá absolutně názory kohokoliv jinýho. A jeho vztah k penězům je taky zřejmej, když vidíte, jak vytahuje zmuchlaný pětitisícovky z kapes a u toho utrousí, že nikdy u sebe nenosil drobný. No jo no, holt podnikání a řízení firmy je jedna věc, ovšem politikaření v demokracii je věc jiná. P.S.: Každá mince má dvě strany (ale ty u sebe vlastně Babiš nenosí). ()
Béčko, řádně zvolený, jako nepsaný šéf Donutlandu konečně pořádně hlídající své investice. Sympatický jak herbicid nastříkaný do ksichtu, ze země těžící obohacený buran. Každý demokratický národ má přesně takové politiky, jaké si zaslouží, to je bohužel svatá pravda.. Přes neobjektiv teleskopu Klusákovy observatoře zjistíte asi tolik nového, jako když se astronom po tisící dívá na Měsíc, ale chápu, že když jsou takové typy těles tak vysoko, je v zájmu odborné i neodborné veřejnosti mít je pod dohledem.. ()
Matrix AB neni žádnej investigativní dokument ani nic, co by znova otevíralo starý kauzy, vrtalo se v minulosti nebo něco, co by přinášelo ňáký konkrétní poznatky nebo fakta. Ty tam jsou samozřejmě taky, ale až sekundárně - předevšim ten dokument chápu jako takovou mozaiku (nebo dejme tomu dlouhou reportáž) z nejrůznějších akcí a situací, ke kterejm teda byl štáb připuštěnej, a která předevšim poodkrejvá, jakym způsobem AB přemejšlí a co je to vlastně asi tak za člověka. AB neni demokrat a ani to vlastně o sobě netají, on si totiž nejspíš vůbec neuvědomuje, co demokracie znamená a že s ní taky může bejt se svym autokratickym, čistě tržnim a "firemnim" uvažovánim v rozporu (komentáře typu "Škoda, že to tu není jako v Maďarsku, kde vládne jedna strana, tady se pořád musí o něčem diskutovat, pořád zasedají nějaké komise, a podobné nesmysly" jsou výmluvný až až). On se nerozhodl, že bude zlej, sám o sobě si dokonce upřímně myslí, že zlej nebo špatnej neni - je přesvědčenej, že je spasitel, ten jedinej svatej a poctivej mezi všema ostatníma, kdo mu jen hážou klacky pod nohy, chtěj ho okrást a podrazit. Je ale zlej tim, že nemá žádný charakterový a morální hranice nebo zásady a to ho v synergii s mocí, vlivem a v podstatě neomezenejma financema dostalo do roviny, kdy je regulérně a natvrdo nebezpečnej, protože nemá absolutně žádnou míru sebereflexe nebo pokory (ani touhy po nich) a natvrdo a bez pardónu si hájí svoje osobní a obchodní zájmy, který ještě ke všemu plete se zájmama politickejma, s nakládáním veřejnejch financí a s manipulací veřejnym míněnim pomocí koupenejch mediálních domů. On si ale to, jak je nebezpečnej, vůbec neuvědomuje - jemu vůbec nedochází, že na některý věci může existovat dvojí pohled, nebo že v něčem dokonce nemusí mít pravdu, ani (a to hlavně) že jako jedinej v týhle republice má díky svýmu majetku a politickejm vazbám tak obrovskej vliv, že by na tyhle věci (popdporování plurality, názorový pestrosti, svobody slova...) měl bejt o to víc opatrnější, protože na sebe vzal obrovskou zodpovědnost vůči veřejnosti a tu roli, kterou teď jako politik hraje, tu, kterou si na sebe vzal sám a dobrovolně (!), tu už za něj nikdo jinej nevezme, protože prostě málokdo další bude mít tu moc tak komplexní a obrovskou. Teď už to nejsou jen závazky vůči dodavatelům a zákazníkům Agrofertu, ale vůči společnosti. Člověku by ho bylo svym způsobem i líto... teda jen do doby, než si uvědomí, že tady to už přestává bejt prdel. Todle všechno je totiž ve výsledku definice psychopata (bez jakýhokoliv pejorativního významu), kterym AB jednoduše je - a i proto nemá smysl upatňovat na něj, nebo od něj byť jen očekávat, mechanismy a hodnoty lidí, který psychopaty nejsou; hodnoty, který přesahujou jednoho člověka a jsou nečim víc než jen naplněnim jeho egoistickejch, narcistickejch a mocenskejch zájmů; nelze od něj očekávat hodnoty, který jsou schopný společnost posunovat dál správnym/konstruktivnim směrem atd. AB o sobě řiká, že nikdy nechtěl bejt politikem. Snaží se, aby to působilo jako jeho ctnost, ale neni to nic jinýho než demagogie a populismus - možná nechce bejt tim politikem, kterýho si on pod timhle pojmem představuje, zcela jistě a nepokrytě chce ale moc, a tu mu politika dát může a taky dává. Ale on vlastně politikem opravdu neni - politika je totiž o hledání kompromisů, ale AB neni nic než autokrat a diktátor. Jinak výběr těch vstupů "normálních" lidí z mítinků apod. samozřejmě může bejt vybíranej tendenčně, ale i tak je to celkem zajímavá sonda mezi lidi, který na AB slyšej - jak se na něj dívaj, co na něm obdivujou... a samozřejmě důkaz jejich nesoudnosti a omezenosti. Každopádně Babišova výtka, že film je "megapodraz" a že se ho tim Klusák snažil jen pošpinit, ta je naprosto lichá - kdyby se autoři AB skutečně snažili poškodit, vynechali by třeba tu scénu s tou nemocnou ženskou v pekárně. A námitka, že byli citovaní jen lidi, který maj s AB nějakej konflikt nebo problém, to je taky mimo - za prvý to neni pravda a za druhý právě ti lidi kolem AB dostali tu exkluzivní šanci svym chovánim udělat ANO a Babišovi nějakou vizitku - to je totiž příležitosti, kterou celkem pochopitelně už jenom z podstaty věci nemohli dostat ti, který u AB ze svýho středu vyloučil. Celkový vyznění dokumentu rozhodně neni nijak odsuzující, naopak si myslim, že z toho mohl vyjít mnohem, mnohem hůř - a upřímně řečeno, dalo by to asi i míň práce. WTF moments: Ten moment, ve kterym se třeba úplně nepokrytě chvástá, jak dal bezďákovi pětitisícovku. A ještě při rekapitulaci předvolební kampaně: "Rozdávali jsme koblihy, a to je ten nejlepší socialistický výzkum". Chtěl nejspíš říct "sociologický", ale přeřek je to pěknej a výmluvnej. () (méně) (více)
„Podojíte Amálku, dostanete zmrzlinu!“ Muž bez vlastností, morálních zásad a politické vize, zato s takřka neomezenou mocí (oslovení „šéfe“, asociující normalizační komedie, například používá zásadně ironicky, jako sebepotvrzení, že skutečným šéfem je pouze on sám). Klusák nepředkládá nezaujatý portrét Babiše, ale varování před hrozbou, kterou všepožírající „žraloci“ Babišova typu představují pro demokracii (vyprávěcí oblouk výstižně poskytlo Babišovo „pozření“ Rady). V souladu se svým názvem film rozkrývá zejména síť vztahů, které „českému Donaldu Trumpovi“ pomáhají udržet se na vrcholu. Valnou část materiálu tak tvoří Babišova setkání s lidmi z oblasti politiky, byznysu nebo médií („nezávislí“ novináři z ČT a Novy, Macháček z Lidovek). Podlézavost lidí, které si Babiš drží ve svém okolí, vyvažují mluvící hlavy jeho oponentů, sloužící také jako pojistka proti monotónnosti. Mnoho jiných možností, jak dokument učinit konfrontačním, Klusák vzhledem k Babišově neochotě vést dialog (natož připustit něčí opačný názor na věc) zřejmě neměl. Zároveň je třeba dát Babišovi za pravdu, že nebylo úplně košer požádat ho o přímé vyjádření až poté, co byl film dokončen. Závěrečná názorová výměna s režisérem na druhou stranu nijak nenarušuje obraz Babiše jako amorálního populisty, který namísto argumentů ve svůj prospěch napadá ty, kdo stojí proti němu, a které si nemůže koupit za peníze, knihy a koblihy. Kromě toho je pravděpodobné, že kdyby Klusák šel proti protagonistovi stejně otevřeně od začátku natáčení, Babiš by si dříve uvědomil to, co jej nejvíce znepokojuje – svou absenci kontroly nad vlastním mediálním obrazem. Právě nejistota ohledně toho, jak navenek působí, co a jak říká (a možná i obava z kritiky a jejích důsledků), je zřejmě jedním z důvodů jeho neochoty být viděn a slyšen někým jiným než lidmi, jejichž přízeň si koupil. I díky pohotové kameře, vytvářející včasným užitím zoomu nebo zaměřením pozornosti mimo jádro dění (zívající muž na poradě) vtipný doprovodný obrazový komentář, má film ostřejší satirické hrany než se navenek zdá. Kamera zároveň svým „stíháním“ netrpělivého, pořád někam spěchajícího Babiše dává za pravdu Krnáčové, která obdivuje politikovu pracovitost, děsivou ovšem tím, k jakému cíli je napřena. Nejlépe jej pojmenuje jeden přeřeknuvší se občan, když promluví o tom, jak by měl Babiš řídit „svůj stát“. Důvodů, proč by jiní lidé měli vynaložit nemenší úsilí k tomu, aby Babiš žádný stát nikdy neřídil, nabízí Matrix AB nepřeberné množství. ()
Neuvěřitelné, jak se Babiš naivně chytil do Klusákovy pasti. Nebylo přece těžké něco si zjistit o autorovi a jeho tvorbě. Dobře mu tak. Vydal se tak všanc filmaři, který šel do projektu s jistou dávkou negace, vůči miliardáři s koblihami, který má buďto ďábelský plán, jak ovládnout vše nebo má spasitelský komplex. Kde je pravda nevím. Z ohromného množství natočeného materiálu se dá vybrat cokoli. Vít Klusák možná stříhal dobře a ukázal, že nám AB skutečně buduje Matrix. Nicméně, důvěryhodnost sám snížil tím, že na konci nebyl nad věcí. Pro potvrzení své averze a pravdy navíc použil do filmu i záběry z "schvalovacího" promítání filmu AB. Tím se dost odkopal. (06/2017 - jen to znovu podepisuju ;) ()
Reklama