Maléry pana účetního

Jeden z filmů, kde jsem se smál takřka nepřetržitě. Hodně gagů ale hraje s momentem překvapení - pokud film již vidíte podruhé, tak to až tak vtipné není. Mnohé scény ovšem takřka zkultovněly. V práci jsem slyšel říkat, když se blížil konec pracovní doby: "jdeme dělat Fantozziho." S Villagiem se mi ovšem už žádný jiný film nelíbil. (29.07.2003)

Skvělá italská komedie - v telce jsem ji viděl několikrát a vždycky mě pan účetní dokázal pobavit, pamatuju pořád na autíčko pana Fantozziho i na jeho úlety. Maléry pana účetního jsou nabyté gagy od začátku do konce, což se bohužel nedá říci o pokračováních vyúprávění o panu Fantozzim, která jsou již nabytý akorát čerpáním vyčerpaného a trapností. (10.12.2008)

Na sociálny rozmer filmovej série o účtovníkovi Fantozzim upozornil v jednom svojom komentári užívateľ MIMIC. Práve toto trefné a presné upozornenie ma donútilo si niektoré filmy o série si zopakovať. A naozaj nejde len o sled bláznivých scén, ako som si ich pamätal z detstva, ale zároveň ide o kriticko - sociálny komentár doby, korporátnych zamestnancov a ich šéfov a majiteľov. Pre tých predstavujú ich naničhodní podriadení len obťažujúcich otrokov, ktorým sa dá nariadiť čokoľvek. Obťažujúce príkazy sa otroci snažia zľahčiť, aby im ich šéfovia po zistení podvodu mohli zase rozkazy sťažiť atď. Typickou je scéna s bicyklovaním posadnutým šéfom. Žiaľ, ako tu mnohí píšu, množstvo vtipov zachádza za hranicu trápnosti, len aby si udržal film široký divácky ohlas. Preto, napriek výstižnej kritickej linke, predstavuje celok len lepší priemer. (30.11.2015)

Tento film jako by ani nebyl ze série Fantozziů. Geniální humor, scény i hlášky. Fantozziho jsem nikdy moc nemusel, ale tento film je výjimka. Sice poslední dva příběhy (loď a nápis na nebi) byly slabší, přesto to filmu tvář nekazí. // "Zeptejte se ho, jestli se mu něco nestalo"// "eee...What time is it?"// "Fuck off!" // "Co říkal?" // "Že je v pořádku."// (28.01.2007)

Můžete to vnímat jako další nablblou, ale veskrze neškodnou komedii, nebo k tomu přidat kontext doby vzniku; za socialismu byly podobné filmy hojně podporovány státem. Zvlášť v době krize, která byla v Itálii a Francii opravdu výživná. Velmi často v nich hrdinové strádají, nemají práci, nebo je vůbec nenaplňuje... je nám předkládáno, že se tam mají skoro všichni špatně . I proto se tyto komedie dočkaly mnoha repríz v ČSSR. Protože socialismus byl založen na vytváření dojmu, že u nás se mají všichni stejně...stejně dobře. A najednou tady máme důkaz, že to tak je. Že jinde se žije hůř. Maléry jsou vystavěny na škodolibém humoru...bavíte se nehodami a smůlou karikatur tehdejšího obyčejného člověka. Dnes vstřebávám tak polovinu vtípků, než před třiceti lety. Opravdu vtipných scén mohlo být tak 20%. Dalších 30% neurazí, ale zbytek je slušně řečeno trapný výprdek. (24.05.2024)