Přicházejí z tmy

Po filmu „Usměvavá zem" je tento film jíž druhým filmem, v němž režisér Václav Gajer zpracovává námět o současné vesnici, jeden z dosud nejnesnadnějších úseků naší současné filmové tvorby. „Usměvavá zem" byla nenáročnou „optimistickou hrou ze života naší vesnice". Autoři filmu však zaměnili mnohdy optimismus za schematické skreslení. V tomto falešném optimismu ztratily svou přesvědčivost dobře viděné a s rutinou napsané postavy vesničanů. To si zřejmě Václav Gajer uvědomil, poznal, že třídní boj na vesnici nelze skreslovat pokojnou idylou. Ale dík novému námětu o vesnici plné ostrých bojů a konfliktů, končících vražedným střílením, se dostal do druhého extrému. Natočil film o nepřátelích družstva a jejich záškodnické činnosti a život té druhé, větší části vesnice zůstal jaksi na okraji, jako fabulačně nutný protihráč. Všechny kladné postavy zůstaly bez charakterisačního prokreslení. Na druhé straně kulacká rodina Junků, hlavně Ladislav a jeho otec, jsou postavy daleko přesvědčivější a místy jako by v nich ožívaly postavy sedláků z našich klasických dramat. Filmový přehled 22/1954 (14.01.2009)

Bolo otázkou času kedy si komunistická moc pri agitácii vypomôže atraktívnymi žánrami. Svedčí o tom aj táto kombinácia drámy a dobrodružného filmu o diverzantoch, ktorí sa snažia záškodníckou činnosťou odvrátiť snahy o vstup dedinčanov do družstva. Tvorcom sa nedá uprieť pokus o gradovanie deja práve v "akčných" scénach ( požiar, prenasledovanie ), celkový dojem je však zúfalo smutný. Už podozrivá minutáž ( nemôžem sa zbaviť dojmu, že bol film zostrihaný ) čosi naznačila. Množstvo motívov ( napr. Cupákova postava ) je nedotiahnutá, niektoré postavy nemajú vykreslený charakter... Ale to som mohol čakať od boľševickej agitky. Záverečné sekvencie prepadu a mierového pochodu sú viac ako veľavravné. (19.01.2012)

Na bolševických agitkách mě nejvíce fascinuje jedna věc - a to fakt, jak se dokážou vykašlat na jakoukoliv psychologii postav a vnímají lidi pouze dvěmi barvami (černou a bílou - a to ne pouze na filmovém pásku). Zatímco příslušníci komunistické strany jsou skromní, chrabří, odvážní, po majetku netoužící a navzájem si pomáhající (a jejich ženy vypadají jako by právě vylezly ze chléva, kde celý den dojily krávy), druhá strana zase jen kuje pikle, škodí venkovanům, hádají se mezi sebou, otec praští syna, syn podvede otce, spolčují se s americkými záškodníky (a naopak jejich ženy jsou půvabné, opečovávané, s norkovou kožešinou kolem krku). Ta dvojbarevnost je tak průhledná, že to přece muselo být jasné i těm lidem v padesátých letech? Nebo jim byly vymyty mozky natolik, že slepě věřili rudým bratrům? Ať je to jakkoliv, tento film je špatný a nezachrání ho ani poměrně zdařilý výkon Medřické, poněkud netradiční výkon Cupáka, skvělý záporák Hrušínský. Jako špatnou herečku zde vnímám Kurandovou - jak ona dokáže být trapně patetická, naivní maminka všech bolševiků (ani v Babičce ji nemůžu vidět jinak). (22.09.2013)

Nesouhlasím se Sporotovcem, Hroch je jednoznačnou jedničkou mezi stupidními československými filmy. Tady se sešla poměrně silná herecká sestava, která pod režijním vedením neschopy Gajera předvedla své nejhorší životní výkony. Přehrávání, trapná gesta, idiotská deklamace podivných textů by se snesla u amatérské šmíry, u herců jako Medřická či Hrušínský poněkud vyráží dech. (20.04.2012)

Jižní čechy, pohraničí 1951 (v obsahu mylně uvedeno 1953 asi podle doby vzniku). Největší statkář z typické vesničky byl za spolupráci s nacisty odsouzen k nuceným pracem a jeho syn Rudolf Hrušínský vesnici škodí co to dá pokud zrovna nechlastá a neprohrává v kartách... Zapálí jedné větrné noci stoh od nějž se požár rozšíří i na další chalupy... Vesničané drží při sobě a tak se jim i s pomocí jednotek LM ze závodu ve městě podaří požár zdolat. Mezitím hlídka SNB narazí na žháře a dojde k přestřelce. Rudovi Hrušínskému nestačí jen pálit stohy, on je i ve spojení s protistátními živly, kteří nutně shání razítka a dokumenty KSČ...Naštěstí SNB všechny zatkne a nic nebrání slavnosti pochodu míru, kdy celá vesnice s transparenty a sv.obrázky Klémy a Vladimíra Iljiče táhne za hry na garmoška krajem... . --- Snímek naráží hodně okatě na odpor některých velkých držitelů půdy na kolektivizaci a vznik družstev. Vesnice je líčena jako společenství hodných lidí (většinou více dětné rodiny), bývalý velkostatkář a jeho rodina jako teroristé, prakticky nepoučitelní a neschopní se přizpůsobit novému (dobrému) pořádku. Jsou zde i narážky na náboženství (téměř retardovaný a nestále se modlící s růžencem v rukách E.Cupák coby druhý sedlákův syn) atd.. Snímek je plný budovatelských hvězd ( Mixa, Sejk, Švorcová, Kemr), - jsou v něm i jména známá z let předválečných (Vojta ad..). Jedná se o naprostou tendenční slátaninu, která zapadla coby veledílo už v padesátých létech. Jediné pozitivum je stopáž v délce 60 min. - odpad (30.04.2012)