Svědek

Konverzacni hra na kocku a mys po francouzsku. Obdivuhodny vysledek s minimalnimi prostredky. Smekam. Po dramaturgicke strance precizne vystupnovane psychologicke krimi-drama postavene na nenapadnem - o to vice mistrovskem herectvi ale take na inteligentnim az dabelsky rafinovanem scenari. Zpusob, kterym tvurci propojili vysetrovany zlocin s dlouhodobou manzelskou krizi, je mrazivy. To vse je velmi citlive prokladano kratkymi ale intenzivnimi zabery z mista cinu a utrzky ze zivota podzreleho. V zaveru pak prijde zvrat, ktery cely tento film vynasi jeste o level vyse. Mistrovsky kousek. (12.03.2013)

Príbeh sa väčšinou odohráva v jednej miestnosti - vyšetrovacej izbe na policajnej stanici a občas mi pripomínal iné (nefrancúzske) kriminálne filmy s podobnou tematikou. Kriminálne vyšetrovanie síce nepôsobí autenticky, ale je v pohode sledovateľné aj napriek kvantu dialógov a určitých extemore hlavných postáv. Zaujímavý je aj záverečný obrat. Aj na Venturu v hlavnej roli sa dá spoľahnúť. Do štyroch hviezd mu však čosi málo chýbalo, napríklad aj to, prečo sa obeť chcela priznať k niečomu, čo nespravila - vyhnutie sa svojim osobným problémom príliš neobstojí. A nájdu sa aj menšie logické chybičky. (28.02.2020)

Minimalistická scéna, hudba, kamera, děj. Dokonalá konverzačka vylepšená dialogy K. M. Walló, a stejně jsem při ní dvakrát beznadějně usnul. Ono se v tom totiž nic neděje. Překvapivé momenty se najdou. Flashbacky jsou spíš formou pohlednic (s výjimkou Vánoc). A samozřejmě dabing, medově přesný Vilém Besser a vždy dokonalý Stanislav Fišer. (24.10.2015)

Uzvanene to je az az, ale vadi mi predevsim samotne rozuzleni. To jako maji byt prukazne dukazy? Takhle se chovaji a reaguji lide zapojeni do vysetrovani? Tak to opravdu jen v detektivnim braku, jehoz zastupce ostatne snimku poslouzil jako namet. Z techto francouzskych "serie noire" filmu je podstatne zdarilejsi (ovsem zaroven dost neprijemna, az odporna) o par let starsi CERNA RADA. (09.05.2021)

Francouzští komici si klidně mohou zlámat vaz na všech banánových slupkách světa, ale jakéhosi hlasitého uznání se stejně dočkají až ve "vážných psychologických rolích," kde "konečně dokazují své herecké kvality". Bože, jak já tyhle levné kecy nesnáším... Jedním z důvodů, proč je Svědek dobrý film, je právě to, že Michel Serrault v něm nic okázale nedokazuje, ale prostě přesvědčivě hraje svou roli. Jako podezřelý z vraždy dvou holčiček prožije Silvestra na policejní stanici a projde procedurou, kterou jiné francouzské kriminální filmy ukazují ve zkratce jako formalitu mezi divokými přestřelkami, automobilovými honičkami a výbuchy. Svědek se tedy odehrává skoro celý v jednom prostředí a vše, co se o případu a jeho souvislostech dozvíme, se dozvíme z dialogů. Proto bych ho řadil spíš k filmům jako Dvanáct rozhněvaných mužů nebo Jako zabít ptáčka. Jde o to, jaké otázky jsou položeny, ještě víc o to, zda jiné, důležitější, nebyly vynechány a zda na ty položené lze odpovědět svobodně, nebo jen tím, co chce tazatel slyšet. Notář Martinaud, kterého Serrault hraje, je jízlivý, bohatý a blazeovaný a z vyšetřovatele Lina Ventury celou dobu cítíme špatně skrývanou averzi vůči jeho povaze i neochotě pokorně se podvolit policejní autoritě. Komisař se totiž předem rozhodl, že je Martinaud vrah a už jen hledá cesty, jak to dokázat. Když to shrnu, případ sám o sobě není zvlášť zajímavý a v klasické detektivce by neobstál. Ve Svědkovi je naštěstí jen záminkou k poutavému kočkomyšímu dramatu a od plného hodnocení ho dělí jen nesmyslné prostřihy, flashbacky a rozptylující přítomnost Romy Schneiderové. 80% (22.07.2010)