Rána deštníkem

Naposledy jsem to viděl někdy před 20 lety v kině. Ale teď se mi to zdá už hodně vyčichlé. Námět je v podstatě obšlehnutý z Velkého blondýna, ale to by nevadilo. Škoda, že se tvůrci nesoustředili víc na tu zápletku s nájemným zabijákem a věnují zbytečně mnoho času hrdinovu milostnému životu, který je o moc méně vtipný. Zkrátka nevyužitý potenciál. (01.10.2009)

Celkem to šlo, ale i tak se dostavilo mírné zklamání. Pierre Richard v tomhle filmu vytvořil další skvělou postavu a je si při sledování bavil dobře, jako standartně u Richardových slabších snímků. Ano, slabších, protože tohle opravdu není kdovíjaký klenot. Má to sice velkou hromadu vtipných momentů a hlášek, i původní dabing je povedený. Je opravdu pozoruhodné, jak moc velké je kvalitativní rozpětí Richardových filmů, tento bych, jak už napovídá hodnocení, zařadil někam doprostřed. Rád se na Ránu deštníkem znovu podívám, protože Pierrův tanec je nezapomenutelný, ale určitě to není film, který bych nějak často a výrazně vyhledával. 80%. (16.06.2014)

Snad je to závan nostalgie (neboť Rána deštníkem patří k filmům, které jsem už ve školce viděl mnohokrát na videu), ale celkově si troufám tvrdit, že je to hodně povedená komedie. Oceňuji filmové narážky ("Vy používáte ruční kameru jako Lelouche ?" "Pan Lecomt mi dal nabídku, kterou jsem nemohl odmítnout".) a hlavně scénu, kdy v televizi běží film Kapitán, a před ní se v hotelovém pokoji odehrává velmi podobně laděný duel, jako podstupuje J. Marais v televizi. (04.03.2013)

Pierre Richard ve své nejlepší formě. Spontální a bláznivý milovník žen, řešící každou situaci s neuvěřitelnou lehkostí a šarmem. Já bych na jeho místě asi dostal infarkt a on se stačí usmívat. Doplněno vynikajícím českým dabingem. Tento film u mě vede scénou s malým kmotřencem Grégoirem, který mu opravdu není vůbec podobný. Výborné, vtipné, svěží... (02.04.2012)

Dřív jsem Ránu deštníkem fakt moc rád neměl, když jsem jí viděl poprvé ani jsem jí snad nedokoukal. Postupně se můj pohled na ní trošku změnil. Pierre Richard zde předvadí jeden ze svých nejlepších výkonů a některé scény s ním jsou naprosto famozní (deštníkový taneček.) Problém je že první půlka neobsahuje až tolik ztřeštěných gagů a je občas trošku nudná, naštěstí ve druhé půlce se to na večírku Oty Krampa dost rozjede a Pierre Richard na něm pěkně zahájí one man show bláznivých gagů u kterých se jeho fanoušci budou zaručeně bavit. Musí se totiž vypořádat se dvěma kráskami (tedy, mě moc nezaujali) mafiány a nájemným vrahem, o kterém si myslí, že je to herec kterému sebral roli, takže je najednou o zábavu postaráno. Druhou půlku fakt můžu, protože se v ní začně film konečně výhradně soustředit na roztržitého Pierra který mimo jiné zde hraje i velkého sukničkáře a i když ho mám raději v té poloze nesmělého člověka, i do té typově odlišné role mi seděl. Ale bacha na dabingy, když jsem film viděl s prvním dabingem rázem mi připadal mnohem vtipnější. Vtom druhém se mi líbil snad jenom tradičně Petr Oliva, který tam už je ale přece jenom trošku starší. (21.08.2016)