Plyšový medvídek

Je to film spíše do počtu. Není ničím zvlášť zajímavý, jeho komornost bohužel přechází místy v nudu, což není dobré vysvědčení pro jeho tvůrce. Docela se divím, proč do toho vůbec šli. V době, kdy Delonova popularita už byla minulostí a nutně potřeboval nějakou pecku, aby se zase "chytil", natočí tuhle komerční sebevraždu. Úplně špatný film to není, je docela dobře koukatelný, ale skutečně stačí vidět jednou. (14.09.2010)

Líbilo se mi, jak Delon použil celý svůj výrazový rejstřík - celou dobu by se od jeho tváře mohl učit nehybnosti i balvan, s tou čestnou desetivteřinovou výjimkou, kdy se veselil s jednou z jeho milenek, a kdy vypadal jak králíček, kterého místo na tužkovou baterku připojili rovnou na temelín. Patrně nemoc z povolání, z toho zašívání žen po porodu jel v této situaci jak obvzlášť splašený šicí stroj.  Jinak z morálního hlediska proti jeho chování nemám ani to nejmenší. Těm zástupům svedených ženských nic nesliboval, a že nevyslechl kdysi starého přítele, kterému zemřela žena? No pardón, není vzdálenější téma, do kterého by se mohl vcítit proutník s miliony žen na každém prstu. Co vyčítám filmu, je závěr. Když režisér zvolil tuhle variantu, je od něj vrcholně nehezké, že divák neví, jak to s Delonem dopadlo. Přišlo se na to, nebo ne? Měl pak výčitky svědomí? Atd. (25.08.2023)

Je otázkou jak tento film nazírat. Balancuje mezi thrillerem, psychologickým filmem a sociálně kritickým pohledem, který byl tak silně zastoupen v evropském filmu druhé poloviny minulého století. Simenon, zdá se, v literární předloze překročil řadu svých žánrových vymezení a režie se činí, herci, Delon jako téměř vždy v hlavní roli, dominuje; neselhává ani scénář. V přepočetné hercově filmografii tento kamínek v žádném případě není tím horším; spíše naopak. (16.08.2023)

Vyplísní pelíšky vedví, Casanovy v bílém, mramorového bytí? Sametové, sterilní intimity, když "co je v domě, je pro něj jen motýlí, jeden dotek, prchavý průlet?" Alain Delon má své dny a noci. Dny k uzívání, noci ke kárání. Povýšený egocentrik a kariérista, klopící zrak před okolím svým, nevnímajíce bezpáteřní a prostopášný úděl svůj, rozevlátým tyranem emocí druhých. Rekomando k úvaze, k vytrestání sobce, pohybujícího se chybně. Tak dlouho se chodí za polibky, pod cizí sukně, až skončíte ve stoce svého "charakteru." (29.12.2014)

Delon hraje obvykle dobře, leč nová doba přináší nové a ne vždy dobré scénáře... Ustrnulý příběh úspěšného lékaře, který až teprve s tragickou smrtí jedné ze svých zaměstnankyň, se kterou měl krátký "románek", zjistí, v jakém světě žije, jakými lidmi se obklopuje. Sebezpyt od Deraye, ale říkám, i na těch slabých osmdesátpět minut to bylo moc dlouhé!!! (25.07.2011)