Comme un boomerang
Il figlio del gangster
Like a Boomerang
Boomerang
Režie:
José GiovanniKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Georges DelerueHrají:
Alain Delon, Carla Gravina, Dora Doll, Suzanne Flon, Reinhard Kolldehoff, Charles Vanel, Laurent Malet, Robert Klein, Louisa Colpeyn, Monique Chaumette (více)Obsahy(2)
Jacques Batkin se domníval, že svou gangsterskou minulost nechal za sebou. Podařilo se mu vybudovat prosperující dopravní společnost, ale co je pro něj ještě důležitější, má respekt a úctu svých zaměstnanců. Asi se měl více věnovat svému synovi a nenechat ho přátelit se zlatou mládeží. Na jedné párty, kde zdaleka nezůstalo jen u alkoholu, zabije jeho pubertální kluk pod vlivem drog policistu. Případ se ihned dostane na přední stránky novin, policie a veřejnost nehodlá Jacquesi Batkinovi nic odpustit, naopak. Batkin najímá nejlepšího advokáta a pouští se do boje, zatímco je jeho syn ve vězení konfrontován nejen se svým svědomím, ale i s otcovou minulostí. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Velké děti, velké starosti. Elegantní ramínko na kabát značky Delon se vyrovnává s důsledkem a snaží se odstranit příčiny, ale ty úplně prvotní jej nakonec stejně doženou.. Klasická Giovanniho terapie, která se rozhlasem reportovaným finále marně snaží dohnat akční resty a svou poslední scénou mírně připomene Veberovy Uprchlíky (samozřejmě s nohou na brzdovém pedálu optimismu). Děkuji tvůrcům, že mi umožnili ukojit fetiš na hranaté renaulty a peugeoty ze sedmdesátek.. ()
José Giovanni byl asi velkým odpůrcem trestu smrti, když se ve více svých filmech snažil poukázat na problémový dopad jeho využití. Příběh otce a syna Batkinových se nese ve stejném duchu jako o něco starší Dva muži ve městě, má podobně tragickou a bezútěšnou atmosféru, přesvědčivého Delona v hlavní roli. I když se ale taky jedná o velmi dobrý film, takovou sílu jako zmiňovaní Dva muži přece jen nemá. ()
Dobrá hudba pomáhá zachraňovat plytký scénář, tím velkým zachráncem této průměrné trošinku tendenční podívané je ale Alain Delon. Slavné jméno zapříčinilo, že celuloidová kopie filmu ještě není obrostlá mechem a přihrádka s ní není pokrytá pavučinami. José Giovanni nutí diváky aby se postavili na stranu zjevných zločinců, kteří mají být obětmi bezohledného soudního systému. Poněkud podivínský děj místy nelze brát zcela vážně i tak je nutno poznamenat, že když se něco jako bumerang hodí, může se to taky vrátit zpátky. ()
Já toho Joseho mám strašně rád, protože v jeho příbězích jde především o obyčejnou lidskost vyprávěnou prostřednictvím citlivého příběhu, který pozvalna graduje v tradičně tvrdé finále. Mám jednu výtku, nikdo si příliš nelámal hlavu s tím začátkem, já jsem nějak nepochopil co tam policajt dělal a celá ta úvodní pointa mě přišla na vybroušeného scénaristu, jakým José bezepsoru je značně pitomá. Delon skvělej a kompozice Georges Delerueho ještě lepší. Mám dojem, že jeho francouzská kariéra mu seděla lépe než americká, ale tak to je asi věc ucha. ()
Tradiční Giovanniho téma netradičně zpracované do scénáře kecajícím Delonem. Což byla zřejmě ta první chyba. Druhou, o poznání větší chybou, je obsazení šmíráka Louise Juliena do role Batkina mladšího. Giovanni snad poprvé ve svém filmu jasně ukazuje zločin, který vedl k následnému uvěznění. Možná i proto nedokážu Eddyho tak litovat a soucítit s ním. Sám Giovanni téma otce bojujícího za záchranu svého syna zpracoval mnohem lépe ve filmu Můj otec, komorním příběhu, jehož scénář si napsal sám. Tenhle film má náboj pouze ve chvílích, kdy je před kamerou Delon, naštěstí je před ní téměř neustále. Bojím se, že kdyby byl v hlavní roli někdo jiný, snímek by oprávněně zapadal prachem. Dle mého jeden z nejslabších Giovanniho filmů. ()
Reklama