Víkend na Zuydcoote

S největším přemáháním jsem po krátké krizi vydržela až do konce. A trošku toho lituju, protože mi film nic nepřinesl, nic mi nedal. Když čtu ty pětihvězdičkové nadšené komentáře, ptám se, jestli jsem viděla ten samý film? První polovina víceméně (či spíš méně) vtipné dialogy, srandičky. V druhé polovině už šlo do tuhého, ale stále tak nanicovatě, tak neslaně nemastně! Námět dobrý, jen ten scénář mizerný od začátku až do toho sladkobolného konce! (19.07.2016)

Nedávno jsem přečetl předlohu a už když jsem ji četl, tak jsem si představoval, jak by to vypadalo na plátně... a to jsem vůbec netušil, že už v roce 1964 byla kniha skutečně zfilmovaná. Asi by mě nemělo překvapit, že Maillata hraje Belmondo, že? Film se drží předlohy vcelku dost věrně a občas dokonce trochu suché vyprávění vyšperkuje nějakou akcí (Pinotův kulomet versus "stuka") a obecně hezkým vizuálem, ačkoliv občas jsou ty změny trochu "na sílu" - viz jeptišky. V podstatě mám pocit, že film je lépe zpracovaný a z knihy si bere jen to nejlepší. Kdybych knihu neznal, tak hodnotím asi hůř. Ve smyslu - lépe tahle předloha natočit nešla. (12.04.2019)

Nekonečně dlouhý a především beznadějný víkend ... zdá se, že už nemá smysl bojovat - jde jenom o to nějak přežít. Maličko cynický přístup nevylučuje lidskost - ani ryze francouzskou svobodomyslnost při vyobrazení doby, kdy se smrt stala tak samozřejmou součástí života jako každodenní cesta do práce. ----- "Hele, Piersone, není to sice originální, ale co přitom dělá ten tvůj Pánbůh ?“ ----- "Jak tak koukám, o tebe se postaral.“ ----- "Proč jenom o mě ? Neumí dělat víc věcí najednou ?“ ----- Není to příběh o hrdinství a velkých bitvách, ale o osudech lidí, které pohltila válka a kteří už rezignovali na spoustu věcí - přesto se snažili neztratit vlastní tvář. (23.11.2010)

Víkend na Zuydcoote tak trochu klame tělem. Přítomnost Jeana Paula Belmonda, ale i kupříkladu Pierra Mondyho filmového fanouška navnadí k očekávání odlehčené válečné taškařice typu Sedmé roty, případně k dobrodružnému snímku plnému hrdinských skutků, mužnosti a frajerství. Tenhle snímek je ale laděný do tragické polohy, protože líčí hořkost porážky po bleskurychlé německé invazi do Francie. Spojenecké jednotky jsou směstnané do malé enklávy u Dunkerque a nejen každým dnem, ale doslova každou hodinou hrozí kapitulace a zajetí. Za těžkých ztrát při nepřetržitém bombardování se vojáci zoufale pokouší nalodit na britské lodě a náš hrdina není výjimkou. Vystřelí si během 48 hodin, kdy se náš příběh odehrává, pouze v jednom případě a příznačné je, že obětí jsou jeho spolubojovníci. Belmondo oproti svému tradičnímu obsazení zůstává ve svém hereckém projevu umírněný a prim hraje celková atmosféra. Kamera zachycuje davové scény mužů natěsnaných na pláži a obrovské množství bojové techniky opuštěné na přístupových cestách. Ve své době to musel být hodně nákladný kousek, byť si tam určitě zahrály i makety, ale dnes by byl téměř neufinancovatelný. Celkový dojem: 80 %. (27.11.2010)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Zvuky 8/10 Prostředí 9/10/// PLUS: Jean-Paul Belmondo se zhostil velice pěkné role, "pozitivní" a odlehčená nálada snímku přináší poměrně netypickou atmosféru do válečné vřavy ustupujících francouzsko-britských vojsk MÍNUS: milovníci válečné akce by se měli poohlédnout jinde, snímek není moc akční./// Shrnutí: Belmondovi uniforma sluší. Ostatně první jeho film, který jsem s ním viděl byl snímek Mrchožrouti, to mi bylo asi deset, takže se dá pochopit proč jsem si ho oblíbil. Tento film je však svojí atmosférou natolik odlišný, že mohu říct, že jsem podobný kousek dlouho neviděl a nutno říct, že jsem se bavil a opět viděl absurditu válečného konfliktu./// Celkem 88%/// (20.11.2016)