Opice v zimě

príjemný filmík pre každého, kto si rád vypije..... víno, calvados, dokonca som spoznal "špecialitu" miešanú Belmondom.... (tuším) tmavé pivo (1 diel) mixnuté červeným vínom (2 diely) ... ale radšej to skúšať nebudem :).... som rád že z toho nevzišlo nejaké moralizovanie voči alkoholikom.... to by sa ma totiž dotklo! :D (09.12.2009)

Asi takhle.. příběh dvou zbloudilých "opic" s opicí se mi po herecké stránce zamlouval na pět hvězd, k tomu se mi líbilo to poetické kouzlo, snění (loď na baru) a lumpárny (ohňostroj), nicméně za střízliva mi to zpiťarství přišlo místy přes čáru (vpád do penzionátu dívek), ovšem hlášky skvělé.. "Moc mluvíme. Hrozí dehydratace. Jdeme se napít." (20.04.2020)

Dávní barrandovští dramaturgové věděli, které filmy vybrat a kterým se raději vyhnout. Ani možnost vidět JPB a Gabina pohromadě (a chlastat) nevyváží fakt, že film je kokotina. Nejvíc se mi líbil Josef Carda v dabingu Modrovouse, kramáře a obchodníka. Pavel Rýmský výborně chraplákem namluvil Gabina, a kupodivu mi nevadil ani Lněnička na Belmondovi. Ale scénář je zoufalý, a asi mám odpor k filmům, opěvujícím ožralky. Normandie musí být za trest. (01.05.2023)

Krásný poetický příběh, nejen o pití, zdaleka ne... O přátelství, snech, touze po svobodě a nezávislosti, vzpomínkách na "staré zlaté časy", ale i zodpovědnosti (a odvaze ji přijmout "se vším všudy"). Místy veselé, místy naopak (velmi) dojemné. To vše se odehrává v malebném francouzském přímořském městečku, kde podle světáka Bébela "chcípl pes" (musím vypíchnout komické (zároveň však i svým způsobem smutné) scény, kdy se ospalé městečko snaží trochu rozvířit - tu tancem, tu matadorským výstupem, jindy prozměnu ohňostrojem... :-))). Bébel dokazuje, že velkým hereckým talentem oplýval už v mládí. S Jeanem Gabinem tvoří skvělou dvojku (zprvu poněkud nesourodou, později krásně ladící :-)). Film navíc provází úžasná kamera a příjemná hudba. Skvělý filmový zážitek. ["Filmová Výzva 2019" - Willy Kufalt] (30.01.2021)

Taková příjemná sladkohořká omamná komedie o tom, když se potká jedne alkoholik s druhým, už patnáct let nepijícím. Ale ne že by nutně potřebovali pít, byli oba celkem úspěšní. Hledali spíše vzpomínky, zapomění a hledali ten pocit opojení, kdy si připadají jako králové světa. Hledali zapomění ze společenské vykořeněnosti a určité lidské samoty, která je sblížila. Albert Quentin (dobrý Jean Gabin) vlastní hotýlek v městečku na pobřeží Normandie a zvláště za války rád s alkoholem vzpomínal na staré dobré časy, když byl vojákem na čínské řece Jang'c'tiang. A u něho se ubytuje Gabriel Fouquet (neméně dobrý Jean-Paul Belmondo), normálně jakýsi reklamní šéf, který hledá v alkohulu vzpomínku na svou krásnou ženu a na dobu, kdy byl v Madridu matadorem. Rozhodně nesouhlasím s popiskem, že se Albertovi nelíbil příjezd Gabriela, ale naopak mu velmi záviděl jeho pití. Vadilo to jeho manželce Suzanne (Suzanne Flon), která v Gabrielovi viděla pokušitele pro jejího Alberta. Naštěstí na konci pobytu Gabriela Albert podlehne pokušení a spolu podniknou velkolepý flám v jehož průbšhu se dobývají k malé dceři Gabriela, Marii (Sylviane Margollé), která je v místním internátu. A je zakončený, za přispění kvšemuochotného obchodníka Landru (Noel Roquevert), velkolepým ohňostrojem. Alkohol jim dodává pocit absolutní svobody ve světě větších, či menších nesvobod. Konec snad znamená uvědomění si dalšího nepití, neboť Albert nechce dál porušovat svůj slib své ženě a Gabriel se musí věnovat své dceři. A se smutkem v očích se loučí. (13.01.2010)