Belle: Černá kráska
Belle
Režie:
Amma AsanteScénář:
Misan SagayKamera:
Ben SmithardHudba:
Rachel PortmanHrají:
Gugu Mbatha-Raw, Matthew Goode, Emily Watson, Tom Wilkinson, Miranda Richardson, James Norton, Sarah Gadon, Tom Felton, Penelope Wilton, Sam Reid (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Co je správné, nemůže být nemožné. Historický příběh, inspirovaný neobvyklým obrazem z 18. století, vypráví o životním osudu Dido Elizabeth Belle Lindsayové, dcery urozeného bílého námořního kapitána a černé otrokyně. Dido vyrůstá společně se sestřenkou Elizabeth v láskyplném prostředí na panství lorda Mansfielda, strýce obou dívek a nejvyššího soudce Británie. Život plyne takřka bez starostí a na vřelý vztah obou děvčat nemá rozdíl v barvě pleti pražádný vliv. Když však přijde čas uvedení do společnosti, nastanou starosti. Najde se solventní nápadník pro hezkou Elizabeth, dámu s dobrým původem, ale žádným dědictvím? A co čeká Dido, která sice zdědila po otci slušné jmění i jméno, ale její smíšený původ je v 18. století stále pro většinu panstva nepřijatelný? Na pozadí těchto spíše osobních otázek lord Mansfield promýšlí důležité rozhodnutí v případu lodi Zong, které může změnit celkové nahlížení na institut otroctví jako takový. Kultivované kostýmní drama britské režisérky Ammy Asanteové, vyznamenané řadou festivalových cen, podává na pozadí autobiografického příběhu plastický obraz tehdejší britské společnosti a přibližuje důležité otázky, které hýbaly dobovou společenskou debatou. (Česká televize)
(více)Videa (11)
Recenze (62)
Belle je dcerou černošské otrokyně a mladého lorda. Matka jí brzy zemře a Belle vyrůstá několik let v chudobinci. Jednou si pro ni přijde její otec a odvede ji na vychování ke svým příbuzným, kteří už vychovávají stejně starou schovanku. Přestože patroni uznali krev Belle, stále nemá stejná práva jako ostatní členové rodiny. Hlava rodiny je nejvyšší soudce v Anglii a zrovna řeší velký případ smrti otroků na zaoceánské lodi. ()
Docela se mi to zamlouvalo, ale na 4* to nemá díky své naivitě. Všechno bylo hrozně předvídatelné a přeslazené a skončilo to až moc dobře po všech stránkách na to, aby to byla pravda. Neříkám, že chci smutné konce, ale jako kromě smrti jejího otce někde na začátku filmu jsem tam nezaznamenala nějakou větší obtíž nebo něco tragického. Na jednu stranu se chovala jako v jejím postavení, ale na druhou to někdy zase přeháněla, i když na třetí to chápu, že si chtěla vytvořit respekt náležijící k jejímu postavení, ačkoliv ji většina vnímala jinak. No prostě jo jsem z toho celá pomatená, a nevím přesně, jak na Belle zareagovat. Každopádně to byl moc příjemný a dobrý snímek, který stojí za to vidět - ale jen jednou. ()
Jsem tak nějak vnitřně rozpolcen. Ani šťastný, ale ani smutný. A přesně takhle na mě tenhle film působil. Výprava, kostýmy, to je všechno na vysoké úrovni, bral bych i dobré herce, ale přece jen tomuhle příběhu, podle skutečnosti chybí více drajvu a napětí. Jako televizní film OK, ale jako něco, na co bych snad měl jít do kina, rozhodně ne. Na Dwejna místy moc sladké, až přecukrované. A on přece tak k smrti rád proteiny! ()
I beg your pardon? Divím se oblíbenou frází lorda Mansfielda modrému zabarvení zde... neboť u mě sklidil tento obrazem inspirovaný, historický snímek svým čistým stylem, vizuální líbivostí, krásnou hudbou i zajímavým protiotrokářským námětem velký úspěch... nemluvě o nezbytných peripetiích okolo sňatků z rozumu (či spíše z postavení a věna) i romantických vzplanutí, které sem určitě patří - zde bez austenovských kudrlinek a natěšeného švitoření, zato s podnětnými připomínkami k době konvencí a předsudků, ale zároveň i době, kdy výraz "změnit svět" ještě nebyl mrtvý... nebo směšný. Viděno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov, jako úkol č. 3 - film, který režíruje žena. ()
„Koukni, tady na zdi visí takový zajímavý obraz – elegantní dáma a další elegantní dáma, jenomže ta je černá! Co za tím může být?“ Fascinující příběh černé lady je ale podaný bez velkých emocí. Je příliš uměřený. Navíc se mi zdálo, že vynechával důležité části příběhu a rovnou skočil k jejich vyřešení. Bezmocnost žen tehdejší doby – přitom obě byly velice privilegované, jen jedna neměla správnou barvu a druhá dostatečné věno – je podaný něžnými pastelovými barvami, jako ten jejich dvojportrét. SHRNUTÍ: Na klidné odpoledne k čaji. ()
Reklama