Muž z Acapulca

Naprosto skvělá komedie s báječným Belmondem v sebeparodující dvojroli ošuntělého spisovatele, loosera Francoise Merlina a božského magnifique super-špiona Boba Saint-Claira. Film se na první pohled může zdát jednoduchý, zápletka prostá, ale ve skutečnosti je důmyslně propracovaný a jeho největší síla leží v detailech, ať už co se týče dokonalého prolínání Merlinova pařížského světa do agentova Acapulca plného mrtvol, tak v případě scén parodujících (nejen) bondovky... Vtipné scény: Rodriguez byl sežrán žralokem v budce když telefonoval; Ta nevěsta na mě střílela na letišti; Bylo podezřelé, jak před náma pořád maloval tu bílou čáru; -Kam nás to vedou? - Do vltulníku. Ale nelozčilujte se, má dlahá. Já vás z toho malélu dostanu! ; Ariano, mě je trapné představit vám největšího padoucha světa:D ; atd atd. báječná je taky hudbička, všudypřítomní mexičti mariachis a naskakování do auta:) Zábavné jsou také scény, kdy se naštvaný spisovatel rozhodl s agentem zatočit, je cítit, že scénaristé se skutečně vyblbli! Tohle je prostě film, který když dávaj v televizi, tak se koukám. (22.11.2004)

Tenhle film si musí pravidelně pouštět příznivci teorie, že autorovo dílo je neoddělitelné od jeho života :-) Belmondo je jako spisovatel brakových knih neodolatelný, jeho kompenzování si frustrací z reálného života v literární tvorbě ohromně vtipné a některé dialogy či parodické scény v románu naprosto neskutečné, prostě celkově ideální film na zasmátí po dlouhém a úmorném dnu. (28.08.2009)

Jeden z nejklasičtějších a také nejznámějších Belmondových filmů. Muž z Acapulca je pojem a dnes již kultovní podívaná, která obohatila kinematografii a potěšila miliony fanoušků po celém světě (no dobře - minimálně po celé Evropě). Prostě a jednoduše, nejlepší komediální film francouzského hrdiny. Víc netřeba dodávat - snad jen, že Belmondo je Bůh a závěrečný odjezd na dvojkole mě pokaždé pošle do kolen. (17.11.2009)

,,Měla jsem strach, že se mineme. Nesehnala jsem bochník chleba." ,,My dva jsme se nemohli minout, Arianno..." Existuje řada filmů, které jsou titulovány jako "kultovní" - El Topo, Pink Flamingos, Rocky Horror Picture Show, Mad Max (abych zůstal jen u těch sedmdesátkových). A i když je všechny mám moc rád, připadá mi, že všechny mají slabší pasáže nebo místa, kde jim dochází dech. Ne tak Muž z Acapulca, který jede pořád vpřed a svou energií i určitým přesahem (myšlenky o vztahu autor vs. jeho dílo) strčí kdejaký kult do kapsy. Tempo je vražedné, střihy zběsilé, absurdní obrazy se vrší a cca každá druhá věta je hláška hodná zapamatování. Film navíc úžasně balancuje mezi béčkovým midnight movie a artovou novou vlnou. Je to jeden z těch snímků, co utečou jak nic, a kdykoli se na ně v televizi rád podívám znovu, protože prakticky nemají slabé místo. (21.09.2018)

Parodie na špionážní kousky nabízí na jedné straně uťápnutého pokuřujícího spisovatele a na té druhé nezničitelného agenta, kterým by se spisovatel ubíjející se ve vlastním nevydařeném světě a v zatuchlém bytě rád stal. Až sličná sousedka s nesmírně kouzelnýma nohama ho přinutí něco udělat. Dvojrole, která posílá Belmonda do absurdních situací vytvořených právě jeho supermanovskými akcemi, dává francouzskému sympaťákovi v rukou Philippe de Brocy potřebný prostor, jenže já se nějak zapomněl uvolnit a vlastně i bavit. Dobré nápady jsou v té přitažené vykonstruovanosti poměrně rychle vyčerpané. Víc než celoživotní frajer mě navíc lákaly ony kouzelné nožky Jacqueline Bisset.. (07.04.2013)