Cesta zhýčkaného dítěte

Je pro mě nesmírné potěšení vidět film, který má v sobě duši, krásnou, postupně poodhalující skrytá zakroutí srdce Sama Liona a tohle předvedl ten velký člověk Jean-Paul Belmondo, který se pro herectví narodil, žil a stále ještě žije. Byla to krása, včetně jeho cesty do Afriky, s podkresem podmanivé francouzské hudby, šansonů a s prolínajícími se vzpomínkami na jeho mládí. Melancholie a nostalgie se u mě vždy po takových skvostech minulého století opět dostavila v celé své síle. Jeho úsměv v závěru filmu zasáhl i tu mojí dušičku a někde se tam v těch jejích záhybech usadil na hodně dlouhou dobu. (22.12.2014)

J. P. Belmondo ve velmi netypické roli aktivního podnikatele Sama Liona, který předstírá svou smrt, aby se oprosti od svého dřívějšího života a v osamění se pokusil nalézt sám sebe. Nakonec zjistí, že toho lze dosáhnout i jinou cestou bez toho, aby ztratil svou jedinou dceru, přátele a prosperující firmu. Mistrovsky podaný příběh a právem mu náleží plný počet hvězdiček. (26.12.2007)

Ne že bych si snad myslel, že je Jean-Paul Belmondo špatný herec, ale nikdy jsem mu asi nedal pořádně šanci, aby mi to dokázal. V tomhle bilančním příběhu, kdy se jeho postava zamýšlí nad životem, mi to dokázal naplno. A navíc v příběhu, který je krásně nostalgický, ale nikoli patetický. Příjemný film. (14.07.2017)

Claude Lelouch si toto tápaní stárnoucího muže napsal pro sebe a nejspíš i trochu o sobě, s čímž mám problém. Šlo o příliš osobní, do sebe zahleděný příběh, který je vždy pár kroků před divákem. V mých představách by byl nepoměrně zábavnější, kdyby Belmondo hrál sám sebe, nebo alespoň známého herce (čili sám sebe :-). Právě tak jsem se ho snažil vnímat, Cesta i přesto zůstala nepříliš zajímavou a příliš zdlouhavou, stylisticky moc pěknou snahou vyrovnat se s pokročilým věkem. Jenže pokročilým věkem koho? Nějakého zazobaného prodejce hovnocuců? 60% Zajímavé komentáře: Malarkey, MacGyver (31.01.2009)

Počátek návratu Belmonda k charakterním rolím pod taktovkou Clauda Lelouche, který si tentokrát vybral za hudebního hrdinu Jacquese Brela, mohl dopadnout trošinku lépe. Odpustím Belmondovi absenci humoru, ale neodpustím Lelouchovi absenci mnohavrstevnatých myšlenek, na něž jsem z jeho filmů zvyklá. Ale stále je to výborný film o stárnoucím muži s duší dítěte. (07.01.2012)