Obsahy(1)
Archivy jsou plné neznámých příběhů. Pátrání v zaprášených dokumentech inspirovalo vznik televizního cyklu, který odhaluje neznámé epizody novějších dějin. Hledá informace dosud utajené, které měly zůstat před veřejností ukryty. Rozkrývá dramatické osudy a příběhy osob známých z veřejného života, politiky nebo kultury, ale také zcela obyčejných lidí, o nichž se dosud nic nevědělo.
Čerpá z domácích i zahraničních archivů – soukromých i veřejných, pátrá po nových svědectvích, hledá všechny dostupné pamětníky. Reportér Stanislav Motl v něm rekonstruuje celou událost přímo na „místě činu“. Diváci jsou při tom svědky takřka detektivního pátrání, které postupně odhaluje záhadu či tajemství. Přitažlivá je skladba jednotlivých kauz – vojensko-politických, špionážních, kriminálních i mysteriózních.
Cyklus Stopy, fakta, tajemství navazuje na úspěšný autorský rozhlasový pořad Stanislava Motla v Českém rozhlase 2.
(oficiální text distributora)
Recenze (27)
Znám více jako mluvené slovo, ale seriál se mi líbí moc. Zvláště některé díly, opředené tajemstvím, historií, okultismem, magií. Kromě Apoštolů temných sil bych ráda vyzvedla i díly: Mágové proti Hitlerovi, Staroměstský orloj, Lynč (smrt herce, režiséra a producenta Jana Svitáka), Anděl smrti (masová vražedkyně M. Fikáčková), Vlčí dítě, Hledání Viktorky (z Babičky Boženy Němcové), Requiem pro Pavlínu (zmizení nadějné folkové zpěvačky P. Braunové). ()
Hodnotím díl APOŠTOLOVÉ TEMNÝCH SIL, který je o okultismu, zejména v době okupace. Zkoumá okolnosti kolem výzkumů nacistů u nás, jihlavské podzemí, horu Blaník, výpravy do Tibetu. Soustřeďuje se také na našeho okultistu Jana Kefera, který roku vyslal černomagické síly spolu se čtyřmi dalšími vůči astrálnímu tělu Adolfa Hitlera, bohužel bezúspěšně. ()
K zmařeným, navíc nadaným a talentovaným lidským životům je nutné se vracet. Už proto, že národ naší velikosti jich nikdy neměl a mít nebude nazbyt. Zorka Babková-Janů k nim nepochybně patří. A vztahuje se to na řadu dalších jmen. I na ta, která tento příběhový seriál nepokryl. Stanislav Motl je nadán pozoruhodným smyslem pro detail a individuální lidský osud. ()
Jak který díl. Tam, kde se Motl musí držet fakt a dokumentů, jde často o zajímavé představení určité ne tak známé nebo méně známé události, někdy s novými úhly pohledu, ale dost často spekuluje, fakta si domýšlí a - co mě nejvíc štvalo - kupodivu vždy někde najde nějaký zapomenutý (papírový) dokument od nějakého neznámého člověka, který jej zachránil v minutě dvanácté, a na základě tohoto textu pak rozvíjí své teorie, aniž bychom měli možnost si nějak tak podivný zdroj ověřit. Navíc mi přijde, že pan Motl trpí obdivem k Němcům a šlechticům, takže v některých dílech z nich jemně a někdy více, jindy méně nápadně dělá děsné lidumily. ()
Nemyslím si, že by bylo špatné zmínit tragické osudy lidí,ikdyž to nejsou mučedníci z Osvětimi. Každý člověk je důležitý a jeho těžký život by neměl být ponižován jen proto, že to někomu z dneška nepřijde "tak strašné". Kdo si dovolí soudit tíhu něčího osudu a jestli si zaslouží, aby se o něm znovu mluvilo,nebo ne, tak ať si pustí VIP zprávy, aby se dozvěděl, na které bradavce má Hanychová nový piercing. ()
Reklama