Vetřelec: Covenant

Nemůžu se rozhodnout, jestli je horší tohle, nebo Prometheus a ani nad tím nějak nemám chuť přemýšlet. Prometheus měl začátek, tohle má Davida, no. Konečný hodnocení stejný. Slovy kolegy na předpremiéře v Lucerně: "Jestli další díl nebude komedie a nebude to točit del Toro, tak už na to seru." Teda točit to může kdokoli asi už. (18.05.2017)

Konečně někdo pochopil, v jaké roli chtějí diváci vidět Jamese Franca. Bohužel jde o jediný moment, kdy si film dovolí být stručný. Covenant je podobně jako Prometheus rozpolcený mezi snahou poskytnout skrze návrat k hororovým kořenům prvního Vetřelce (k němuž je odkazováno okatými narážkami) prvotřídní fan service a ambicí být epickým (s úchvatnými záběry jako z Fordových westernů) a hlubokomyslným sci-fi v duchu Stanleyho Kubricka (k němuž má nejblíže minimalistický prolog). Naplnění schématu tuctového osmdesátkového (tzn. před Vřískotem) slasheru, s postavami dělajícími ty nejzákladnější chyby (lezou a koukají tam, kam by neměly, často po jednom, ne ve skupině, mají spolu sex), je tak zdržováno disputacemi o náhodě, osudu a stvoření (roli zde hraje Matka i různí otcové), které jsou rozpracované stejně málo jako kolonizační linie. Nový Vetřelec je paradoxně dobrý film až do momentu, než se v něm nějaký vetřelec objeví. Do přistání na cizí planetě funguje poměrně dobře, neboť se nabízí řada možností, jakým směrem by vyprávění mohlo pokračovat a dlouho není jisté, jaký si tvůrci vyberou. Slibně je například rozehrán konflikt mezi vírou a vědou, mezi kapitánem a Danielsovou (nosící na krku namísto křížku šroub, který jí později přijde vhod), namísto něhož ve druhé polovině sledujeme androida hrajícího na flétnu a recitujícího Shelleyho, což je sice zásluhou Fassbendera fascinující, ale jde o trochu jiné téma a trochu jiný film. Scott je umělými bytostmi a vetřelci najednou fascinován mnohem víc než lidmi, s nimiž jsme strávili skoro hodinu filmu (spárování postav ale emocionálnímu zapojení diváka moc nepomáhá, protože dlouho není pořádně jasné, kdo spí s kým), a všechny složité otázky existence začíná řešit ukousáváním rukou a utrháváním hlav. Z chytře se tvářícího filmu se stává hloupé (ale zábavné) akčně hororové béčko s pěkně nechutnými gore efekty, které mi nebylo zcela lhostejné zejména díky sympatické Katherine Waterston (jakkoli jedinou propracovanější postavou zůstává android). Nový Vetřelec je sice neotřele vystavěn, skvěle vypadá a nabízí jednu velmi dobře vygradovanou akční scénu (se sekyrou), ale ve většině ohledů působí polovičatě, jako kdyby nebyl čas a prostor rozvést mnohé nápady (neorganicky včleněný flashback, který by šlo nahradit dialogem, považuji nejen za příklad ohromné scenáristické lenosti, ale i za náznak toho, že by to celé mohlo fungovat lépe, kdyby film hledisko vzpomínající postavy zohledňoval ve větší míře). 55% (16.05.2017)

Covenant není horor, ani lepší film než Prometheus. // Ridley Scott stárne a možná si plní své sny. Je mu úplně jedno, co na to fanoušci, prostě si jede dál svojí ságu (u Promethea se problémy a logické chyby hodili na Lindelhofa, tentokrát nevím na koho) o stvoření a tvůrcích všeho druhu. Ono to totiž ani tolik není o vetřelcích, ti jsou produkt, výsledný a ikonický. A lidé ve filmu, i přes prvních 20 minut, je to jen maso na mlýnek, způsob, jak ukázat brutální "porod" nebo "krmení" (mimochodem, krmí se vetřelci mrtvími? proč vlatně zabíjí? z čeho tak rapidně rostou, především v závěru?). Covenant jde ve šlépějích Promethea, který byl lépe natočený a obsazený, a snaží se ukázat, jak na sebe mohou "náhodně" navazovat a na konci filmu vám dojde, že opravdu většina posádky byla zbytečná a jde tu o jediné a tím je android. To je v podstatě hlavní postava, Ridleyho důraz na AI ať v Alienovi nebo BR je patrná. David a Walter jsou nosné prvky, které předvádí filozofickou hru, snahu o další hlubší mytologii, která nemá silné základy a sráží většinu dřívějších dílů. Tím se pomalu dostává k pohledu na hlavní myšlenky filmu/spíše série a tím je zmíněné stvoření (nebo i tvůrce, nově tvůrčí proces?). Díky postavě a směru, kterým jde David, tu máme pomalu se uzavírající smyčku, která skončí neodvratným (spoiler - David jako matka někam uloží svá vejce a ty počkají na posádku Nostroma). Tohle není směr, který chci vidět v dalších 2 dílech a bojím se, že ani nemůže být dostatečně vypointovaný (s aktuální úrovní logiky v příběhu). Gratuluji (a závidím) všem, kteří s tím nemají problém a baví je to. (18.05.2017)

Kde začít. Prometheus byl ambiciózním pokusem přinést do série filozofický přesah a zašel tak daleko, až potlačil téměř všechny klíčové body původní série. Covenant chce být přístupnější a je svým stylem rozkročený někde mezi. Což je i není výhoda. Ano, Prometheus byl jinde, ale ve svém stylu konzistentní. Covenant naproti tomu těká a pravé hororové inferno, které patří mezi to nejintenzivnější v rámci série, se přepíná do částí, kdy postavy dumají nad smyslem bytí, zatímco do toho hrají na flétnu. Díky tomu jsem nyní, hodinu pro projekci, na vážkách, jak moc se mi vlastně Covenant líbil a kam bych ho kvalitativně mezi jednotlivé díly zařadil. Potvrdil jsem si každopádně to, že jako fanouška vesmírných hororů mě nejvíc baví, když se film přesune do chodeb vesmírných lodí a ubikací, kde mi přijde, že je Vetřelec nejvíc doma. Body navíc za to, že samotný zrod monstra (konečně dostaneme pořádnou odpověď) dává docela smysl, film má velmi slušné tempo a postavy se tentokrát (v rámci možností) chovají, když už ne logicky, alespoň lidsky. Nemluvě o na žánr dobrých hereckých výkonech. Těším se určitě na trojku, která by se, vzhledem k vývoji, opět mohla o něco víc přiblížit klasice z roku 1979. A jakkoli je v prequelech hodně dobrého, stejně se neumím zbavit pocitu, že pro vetřelčí sérii budou znamenat to samé, co epizody I-III pro Star Wars: půjde o zajímavou výplň, která přináší hodně podstatných informací a pamětihodných scén, ale vždy to bude tak trochu "nutné zlo", aby mohla série vydělat na prázdných místech. I když možná vyznívám hodně kriticky, je moje hodnocení někde na slušných 70%. Jsem upřímně zvědavý, jaký dojem na mě udělá druhá projekce. (15.05.2017)

"Jsou vymírajícím druhem žebrajícím o vzkříšení." Budu-li někdy něčím takovým, tak rozhodně nepoletím v hyperspánku na Origae 6 a užiju si poslední chvíle na Zemi rozmontováním robotů. Ale abych se vrátil na kosmickou loď, tak jsem tam našel posádku vhodnou spíše k sežrání než k zábavě. Patrně proto mě nedojímal jejich zmenšující se počet ani výkřiky hrůzy. Bylo mi prostě jedno, jestli někdo přežije. Mě bavila pouze navštívená planeta, intelektuálské rozhovory robotů a částečně taky hladové potvůrky. Rád bych si nyní zaspoileroval závěr, který mne donutil nevěřícně kroutit hlavou, ale neudělám to, jelikož k tomu nemám souhlas nadřízeného nebo stejně postaveného důstojníka. (16.01.2018)