Hobit: Bitva pěti armád

Zklamání na celé čáře... Samostatně naprosto nefunkční film, který, namísto aby zaplácl zbytečnost a nataženost druhého dílu, z něj vlastně dělá majstrštyk, když sám přebírá tuto úlohu. Ignoruje jakoukoliv dramaturgickou výstavbu filmového díla a je jen nezkoordinovaným sledem na sebe nenavazujících scén. Jackson pořád zvládá psychedelii a dokáže udělat zajímavé situace, nicméně jednotlivé scény u sebe drží jen silou dobré vůle a v důležitých momentech se zabývá naprosto bezpředmětnými situacemi, které nemají nic společného s předlohou a v horších případech ani s emocemi, nebo nedej bože nějakými charaktery. Katarzi nečekejte... Sorry... Bitva pěti armád není dobrý film... (11.12.2014)

Zřejmě nejnadsazenější, místy až absurdně komický díl série, který funguje velmi dobře jako zábava i jako "serializovaný" blockbuster. Rozvíjení a propojování paralelních dějových linií a linií akce tu není tak opojné jako v prostředním filmu (který pořád považuju za špičku tolkienovských adaptací), ale pořád je zvládnuté s jistotou a v některých scénách (gradace bitvy, resp. její postupné zeštíhlování směrem k závěrečnému souboji) přímo výborné. Líbí se mi, jak film bez vysvětlivek začíná in medias res a že Šmaka zužitkuje jen jako prachobyčejný cliffhanger a akční startér v prologu. Líbí se mi, jak film obecně naprosto kálí na požadavky skalních fanoušků, kteří pravděpodobně skřípou zubama, když se na scéně objeví píseční červi z Duny (!) nebo kdykoli Legolas udělá nějakou fyzikálně nemožnou skopičinu. Nehledě na to, jak se tady okázale jde proti řadě klasických konvencí, jako je utvoření heterosexuálního páru (v případě Bilba a Thorina by teoreticky šlo o bromanci) apod. - primární je serialita. Samozřejmě, je otázka, do jaké míry je film sebeparodický záměrně, ale v závěru jsem se kolikrát až zalykal smíchem (tady se dost ukazuje, jaký je rozdíl mezi sucharskými novinářskými projekcemi a projekcemi v zalidněných kinosálech, kde publikum reaguje úplně jinak - údajně poetická scéna s čištěním fajfky je např. podle mě jednou z nejvtipnějších wtf scén filmu). Stručně a jednoduše, čím míň ten film budete brát vážně, tím víc si ho užijete. (12.12.2014)

Nevím jestli za to mohlo debilní 3D, ale já se u toho vařil. Slepenec bitek, které by vypadaly hezky jako in-game intro v nějaké mlátičce, mě prostě už nebavil. Krátka akční sekvence monumentální bitky z prvního Hobita je mnohem lepší, než celej tenhle film. Emocionálně fakt úplně prázdné, bylo mi u prdele, co se tam děje. Jedinej opravdu skvělej moment bylo Thorinovo vyražení z bran Ereboru na skřety. Navíc mě štvalo, že všichni skřeti maj nabušený brnění, ale dostanou v podstatě facku od nějakejch špatně vyzbrojenejch sedláků a chcípnou. Absence krve je taky hroznej fail, vypadá to nepřirozeně. Prostě Jackson už nevěděl kdy přestat. Hezky to ilustruje např. scéna finální bitky Thorina s Azogem, kdy na něj Thorin udělá fintu s ledem. Jak tam pak plave ta mrtvola pod ledem, tak je to naprosto epickej, komorní moment a já v duchu prosil ať to nezkurví tim, že se ten skřet probere. No samozřejmě, že na něj vybafne a stojí to za hovno... (14.12.2014)

"Trpaslík, jehož jsem poznal na dně pytle, by nikdy neporušil slovo." Jenže hobit míní a kurz zlata na středozemní burze mění. Ta část s mamoněním mě osobně moc nebavila, ale jakmile se do sebe pustily armády, tak to bylo pěkné pokoukání. Jenže udržet pozornost při asi hodinové bitvě je vysoko nad mé schopnosti a když je celý ten adrenalin zakončen půlhodinovým mudrováním o pravdě pravdoucí, tak to u mě zase na víc než tři hvězdy nevyleze. Nicméně jsem při monitorování přírody dospěl k závěru, že by si Nový Zéland patrně zasloužil, abych ho navštívil, takže se oficiální pozvánce vlády, s V.I.P. pohoštěním a návštěvou rugbyového derby s Austrálií, bránit nebudu. (06.02.2017)

„KAŽDÉMU REŽISÉROVI UDĚLÁTE NEJVĚTŠÍ RADOST, KDYŽ MU DOVOLÍTE NECHAT ZEMŘÍT NĚKOLIK HLAVNÍCH POSTAV" Peter Jackson /// Zábavná jízda, při níž nekritičtí obdivovatelé hobitů, elfů, trpaslíků, lidí a dalších obyvatel Středozemě, budou (zase) v sedmým nebi. Patřím k nim. Jackson se rozloučil se Středozemí ve velkým stylu. Parádní vizuál, výprava, choreografie soubojů… zábavná dlouhá bitva, plná nápadů a zvratů v níž Legolas opět skáče po všem, co mu stojí pod nohama a Gandalf mocně vládne klackem. Nic novýho. Jenže místo davovejch scén nás Jackson baví osobníma soubojema, kterým se věnuje detailně, jako by chtěl ponechat jedinečnost velkolepé bitvě u Minas Tirith. Což oceňuju. (Stejně mě víc než všechno to mlácení zaujal temnej rozzuřenej monolog Cate Blanchett k Sauronovi.) Už se těším na Director´s cut (slibuje se dalších 30 minut), kde stopro dostane větší prostor nejen bitva, ale možná i (nejeden) pohřeb. Jackson se rozloučil se Středozemí ve velkým stylu. Někteří uroní slzu nad padlejma, ale spoustě z nás bude smutno z toho, že je (asi na dlouho) dobojováno. Nezbejvá než doufat v nějaký překvápko. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1937 napsal John Ronald Reuel Tolkien, neznám. 2.) Hledám svobodnou elfku (a mrtvýho trpaslíka). /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE **** NAPĚTÍ * (29.12.2014)