Nejvyšší nabídka

Geoffrey Rush si jednoznačně řekl o hodně vysoké ocenění. Nechci psát o Oscara, protože těmhle cenám bych nevěřil ani nos mezi očima. Nejvyšší nabídka je vynikajícím filmem, který nejlépe připomíná staré plátno. Hudba, režie, vyvíjecí se postavy a dechberoucí provedení. Tenhle film má zkrátka všechno. Nevím jak dále snímek vychválit, snad jen mohu plně doporučit. Zcela určitě jeden z 5 nejlepších v letošním roce. (17.12.2013)

Ak naozaj milujete filmy, tak tento film bude vo vašom rebríčku naozaj vysoko. Ak navyše máte radi umenie (cit pre kompozíciu obrazu a zvuku), nepohrdnete prirodzenou romantikou a správnou dávkou napätia, tak sa budete zalizovať. Réžia je vycibrená, cit pre dochvíľnosť každej scény je totálne puntičkárska, rovnako ako herecké výkony z ríše oscarových nominácií. Úžasné je sledovať prerod postavy Virgila. Ako čerešničku vám režisér uštedrí vo finále totálny knockout, srdcervúcu dezilúziu, budete sa cítiť ako bábiky v režisérskych rukách, pretože pointa je skutočne z radu tých najúdernejších. 95%. (14.02.2015)

Krása utajených obrazů visících na stěnách, zvyšující se napětí účastníků aukcí umění úměrné tomu, jak stoupá cena jejich vyhlédnutých pokladů k obohacení sbírek, tajemství artefaktů starých mechanismů a především tajemství, která lidé skrývají za přísně střeženou maskou svých tváří a pečlivě kontrolovaných emocí, za fasádou svého postavení a sociálních vztahů. Tornatore si hraje se svým hrdinou i se svými diváky. Odhalil jsem sice zhruba už v polovině, kam ta hra směřuje, kupodivu jsem ale nemusel nic ubrat na mimořádně vysokém výsledném dojmu. Nejvyšší nabídku stojí za to sledovat už kvůli špičkovému řemeslu, Tornatoreho perfekcionalismu, fascinujícímu výkonu hereckého veterána Geoffreye Rushe, atmosféře zanedbaného šlechtického paláce i kvůli procesu objevování toho, co se skrývá pod nánosem prachu, starých barev i slov. Nejvyšší nabídka je vlastně příběh o (sebe)lásce, pozdním prozření a pozdní lítosti. A v neposlední řadě i o naději, protože ta, jak známo, umírá poslední. Měl jsem možnost v jednom dni sledovat Vlka z Wall Street a tenhle snímek, přičemž pomalý Tornatore po emoční stránce nad Scorsesem zvítězil. Celkový dojem: 90 %. Hned bych se rozjel do Prahy přesvědčit se, jestli tam Virgil ještě čeká... (21.02.2014)

Film o světě vysokého umění musí být vysokým uměním. A Giuseppe Tornatore to dobře ví. Práce s kamerou je ryzí poezie, tak vizuálně čistý film se rodí výjimečně. (A jako bonus je též nejpůsobivější reklamou na Prahu.) Nadbytečná je snad jen velmi rozvolněná stopáž, ale všechny výhrady, které jsem měl v průběhu sledování snímku, smetlo opravdu silné finále. I když jsem to celý film vlastně čekal, stejně mne samotný průběh peripetie a katastrofy překvapil. Ta katarze byla silná. Film je pro Tornatoreho chrám a já jsem se jím opravdu rád procházel a nasával tu zvláštní atmosféru. (16.03.2014)

Nejvyšší nabídka patří mezi ty typy filmů, kdy naběhnou závěrečné titulky a vy máte chuť zvolat- tohle nechci už nikdy vidět a když, tak bez závěrečné půlhodiny. A ano, polovinu předchozí věty jsem bezostyšně, zákeřně a zcela záměrně vykradl z jiného komentáře, já padouch! Tornatore se rozhodl zuřivě rozkopat všechny mé očekávání jakožto diváka, jen aby nahodil natolik předvídatelný konec, který je díky své očekávatelnosti dokonale nečekaným. Technicky je to jednoduše super, byť jsem trochu postrádal nějaký opravdu kamerově památný závěr, leč mínusem to zas tolik není, jednoduše pak více vynikne dobré herectví. I přesto, že poslední půlhodina filmu začne postrádat kouzlo minut předchozích, znovu kouzlo nalezne v závěru při vyvrcholení děje, ovšem kouzlo je to jiné, ač pořád silné. PS: snad první film, který jsem z letošních viděl, kde mě hudba dokázala zaujmout sama o sobě. (03.01.2014)