Kanály

Asociácia s Dantovým Peklom z úst povstalca, motajúceho sa varšavskou kanalizačnou sústavou nie je náhodná. Blúdenie temnotou s pocitom ohrozenia, vlhkom v topánkach a smradom spôsobujúcim výpadky myslenia sugestívne pripomenuli kruhy pekla. Obrazy beznádeje zatienili patetickosť v rečiach. Pôvodné úmysly sa vytratili, z hlasov zúčastnených mizla vôľa niečo riešiť, očakávané východy na svetlo priniesli len skazu. Prípadne nutnosť návratu do šachiet so strnulou brečkou. Vystihnutie tragédie Varšavského povstania na výbornú. Metafora nečakane zamrežovaného priechodu k rieke Visle odkázala na skutočnosť, že povstalci vedení Armiou Krajowou čakali spoza Visly vojenskú pomoc sovietskych vojsk pobývajúcich na druhom brehu, tie však celé týždne stáli a pozorovali vyvražďovanie varšavských obyvateľov. Na príkaz Stalina totiž Červená armáda dočasne zastavila ďalší postup, hoci predtým vyzývala letákmi na zahájenie ozbrojeného odporu. (09.09.2009)

Film Kanály natočený v době, kdy byla polská kinematografie téměř neznámá, vypráví tragický příběh odbojářů během Varšavského povstání v roce 1944. Snímek je součástí volné válečné trilogie, ve které se Wajda snaží zpochybnit polské hrdinství a vysvětlit poválečnou ztrátu hodnot tehdejší generace. Film, který je zpočátku veden v dokumentárním, až reportážním stylu, by se dal rozdělit na dvě poloviny. Nadzemí - Podzemí. První část je plná dlouhých realistických záběrů, zejména na Varšavské ruiny. Druhá, podzemní část je pak velice ponurá, plná naturalistických záběrů, zvuků a šumů. Mé vnímání filmu tak nabírá až děsivého rozměru. Nevyhnutelně se blížící smrt. Stísněný prostor. Strach. Nejistota. Křik. Ticho. Tma. Prostě vynikající film "Pana režiséra". (02.01.2007)

Toto sú hrdinovia nášho príbehu. Sledujte ich pozorne. Toto sú posledné hodiny ich života... A.Wajda so svojim komorným príbehom z obdobia posledných dní Waršavského povstania už v 57.roku dokázal to, čo nedokážu niektorí filmári ani dnes. Po úvodných minútach, kde sa blisnú zaujímavé scény zničenej Waršavy, prichádza trošku menej záživných 15. min., kde mi trošku brnkal na nervy pianista. Po jeho disharmonickej umeleckej vložke prichádza nemecký útok a naši hrdinovia sú pred presilou nútení ísť cez kanály Waršavy. Práve tam film ponúka silné momenty, ktoré vyvolávajú klaustrofobické pocity. Od začiatku je jasné, že hrdinovia neprežijú, takže nie je dôležité kto, ale ako a kde. Pekný záver a dočkáme sa aj pre Čechov a Slovákov nechcene vtipných hlášok typu: "Šukam ce caly džeň." (hľadám ťa celý deň...) 80%. (13.09.2009)

"Tohle jsou naši hrdinové. Dobře si je prohlédněte. Jsou to poslední chvíle jejich života." Polský heroismus říznutý upřímností italského neorealismu jakožto jeden ze základních pilířů polské filmové školy. Zbytečný útěk smrdutými kanály dantovského pekla, i přes velké množství postav dostatečně prokreslené charaktery. To vše je ještě zdůrazněno Wajdowou expresivitou a vršením scén s patřičně promyšleným emočním účinkem. // Na podruhé pět hvězd. Pětatřicítka je prostě pětatřicítka, já sem se ani chvilinku nenudila a kámoši vylezli ze sálu patřičně zdrblí. (08.01.2012)

I několik let po skončení druhé světové války byly vzpomínky na hrůzy a utrpení stále dost živé a A. Wajda brilantním filmařským umem tyto rány znovu rozjitřil. Navrací se do Varšavy roku 1944, kdy při místním povstání hrstky odvážlivců bojovaly proti početné německé přesile. Na pozadí jedné roty tak mapuje tuto smutnou historickou událost, přičemž se oprošťuje od jakéhokoliv patosu a k věci zaujímá střízlivé stanovisko. Klaustrofobní prostředí podzemních kanálů, kam byli hrdinové odboje nuceni se stáhnout, navozuje realistickou tíživou atmosféru, v níž režisér vypichuje vybičovanou psychiku demoralizovaných vojáků. Sklíčenost dobarvuje i neustále temným prostředím, kde v několika záběrech ani nezjistíme, co se pořádně děje. I přes tolik let, kolik uplynulo od jeho natočení, si stále udržuje statut, jenž ho řadí k nejvýznamnějším dílům polské filmové školy. O jeho kvalitách by mohlo vypovídat i to, že v roce 1957 získal na MFF v Cannes Stříbrnou palmu. (17.10.2004)