Nezapomenutelné prázdniny

Za poslední čtyři dny po Scorseseho majstrštyku již druhý snímek, který mě nutí brutálně překopat individuální "TOP 10" dosud viděných filmů s nálepkou 2013. Jestli jsem něco fakt nečekal, tak to bylo 2x mrazení v zádech jako sviňa a spousta, spousta mrtvých papírových kapesníků. Budiž jim země lehká. Yes, I feel good right now, C-U-Next-Tuesday! (12.01.2014)

Každý nesmělý kluk se jednou zmátoří a stane se z něj chlap. U někoho, třeba u mě, za to může konkrétní životní období, u někoho jedno místo, u někoho holka. A u Duncana za to mohli lidi, kteří v něm viděli víc než vlastní rodina. A když je jedním z těch lidí Sam Rockwell, opět dokazující, že jednou za pár let je schopen svojí přítomností rozbít jakýkoli film, je hotovo a z Way Way Back je najednou silná pocitovka. Ne snad dokonalá, protože dospělácké trable působí v teenagerovských očích nepatřičně a snad až krutě. Ale u příběhu z Water Wizz nejde o to, co se děje, ale jak se to děje. A tím si mě Naxon s Rashem získali na celé čáře. Napsat totiž scénář a poté, co plánovaní režiséři nemohou zaskočit, si ho i sami takhle jistě natočit jako režijní debut, je totiž frajeřina. Nezdá se mi to tak dávno, co jsem se na filmy o sotva rozpoznatelném vnitřním dospívání díval kvůli tomu, abych v nich našel odpovědi. Dnes na ně koukám a mám chuť hlavním hrdinům poradit, jak na to a říct jim, že jednou bude líp. Naštěstí to nejde a každý na to (snad) přijde sám. (17.07.2015)

Námet je skvelý. Chlapec, ktorého serie vlastná rodina, i rodinní priatelia na dovolenke, si nájde bokovku - prácu vo vodnom parku, v ktorom panuje večná pohoda. Bohužiaľ skoro všetko ostatné je iba generické klišé desiatok ďalších indie tínedžerských filmov s nedôveryhodnými postavami (hlavne hrdina zhruba prvú hodinu dačo len čumí a nemá žiaden charakter). Ale koniec si ma celkom namotal a Sam Rockwell je frajer a má doslova dream job, takže 5/10. (19.07.2015)

Strašně roztříštěná indie záležitost. Na jedné straně zde máme kupu nesympatických charakterů, které byste nejraději vzali lopatou po hlavě (i když to byl asi i trochu účel), nepříliš fungující rodinnou linii a nezajímavého hlavního hrdinu, jenž se tváří jak opičí zadnice. Pak je zde naštěstí ale také absolutně boží Sam Rockwell produkující jednu hlášku za druhou, super cute AnnaSophia Robb a Steve Carell snad poprvé za úplnýho hajzla. Linka na koupališti navíc do puntíku splňuje ty odpočinkové a pohodové parametry, které od indií komedií očekávám. Jen škoda, že ten zbytek zkrátka tolik nefunguje. (20.10.2013)

Živé postavy v poměrně živém vyprávění, které má v rukávu hned několik es. V první řadě jsou to herci – proti svému typu obsazený a mrazivě odporný Steve Carell, i nadále spolehlivá a tentokrát solidně zlomená Toni Collette, ulítlá a syna za oko peskující Allison Janney a především Sam Rockwell, který si své scény sprostě krade jen a jen pro sebe. Občas z americké provenience prostě vzejde film, který je nenápadně malý a nápadně milý (Malá Miss Sunshine, Bokovka). Scénáristé Faxon a Rash, kteří si přišli pro Oscara za scénář k hořké komedii Děti moje, tentokrát své popsané stránky z ruky nepustili a natočili poctivý příběh, kterému je těžké něco vytýkat. Když už, tak absenci originality. Příběhů o zakřiknutých puberťácích tu byly mraky. Tomuhle introvertnímu hošanovi je čtrnáct a cestou na prázdniny vyfasoval od máminy nového přítele trojku na stupnici do desíti. Mizerný start léta. Zatímco otčím dál poukazuje na hochovi nedostatky, on si začíná vydupávat svoje místo na zemi. Však to znáte. Za oceánem si na to potrpí. Nevadí. Protože tahle indie komedie je i s těmi „zásadními životními moudry a pravdami“ nesmírně přitažlivá, stejně jako pohodová nálada přerostlého dítěte Rockwella, který tu řídí vodní zábavní park a díky řetězcům neodolatelných hlášek i divákovu bránici!! 80% (25.12.2013)